Kocour Bob

Kočičí, milé, přátelské, nadějné, pravdivé, obyčejně nenáročné. Byl jednou takhle jeden týpek, co si léčil svůj dětský život drogama. Jako dospělý ale dostal chuť žít, a dostal šanci a byt. Jednou potkal ve svém bytě kocoura, oni se skámošili, brnkali spolu na kytáru vydělávali si na kočičí konzervy, dostali se ze závislosti a měli se fajně. Příběh to byl hezký, knížka taky nebyla zlá, a to je vše. Herecký Bobík byl teda mocinky krásný. "..přišel za tebou z nějakého důvodu.." (13.02.2017)

Tentokrát se mi nepodařilo utlumit mé cynické já, takže jsem se nenechal dojmout příběhem smažky bez domova a jeho kočičího otroka. Mám doma dvě kočky, o které se vzorně starám, takže vím, že rozdíl mezi toulavou kočkou a kočkou, jež vlastní svého majitele bývá značný. Tím pádem mě tvůrci nedokázali přesvědčit, že Bob žil nějaký čas na ulici, protože vypadal jako by se vrátil z výstavy. Nedokázal jsem si ani oblíbit hlavního hrdinu, protože feťáky prostě nemám rád, ať už je k drogám přivedlo cokoliv a můj vztah k pouličním muzikantům byl zle ovlivněn až příliš častými setkáními s jedním takovým "umělcem" v Havířově, příšerné zvuky, které vyluzoval ze své flétny, mě budou děsit do konce mých dní. Takže ano, viděl jsem a už neuvidím. (28.08.2017)

Tak toto byl jeden z nejlepších filmů co jsem za posledních pár let viděla. Nemám slov, naprosto mě film dostal. Ne jen, že je film natočený podle skutečné události, ale také tento snímek krásně vyzobrazuje, jak hezké a neobyčejné přátelství může mezi člověkem a zvířetem vzniknout. Filmu nechyběla ani dobrá hudba, humor a ani ty trochu smutnější scény. A to je přesně to, co se mi na filmech natočených podle skutečné události líbí - když se někdo nesnaží z filmu udělat bombu a i přesto se film (bez sebemenšího úsilí) bombou samozřejmě stane. A opravdu není divu, filmu totiž nechybělo nic podstatné - a to k tomu ani nebyla potřeba známých herců nebo super efektů, aby takovýto snímek vůbec mohl vzniknout. Za mě filmu uděluji 100% a to protože jsem naprosto očarovaná. Určitě si koupím i knížku a všem milovníkům zvířat bych tento film jen doporučovala. - "I'm ready. I've got Bob. He'll look after me." (02.03.2017)

Uvítal bych, kdyby se film pevněji držel Jamesova návratu z drogové žumpy do života, jelikož kontrast drastické odvykačky s péčí o nového čtyřnohého kámoše je klíčovou linkou celého příběhu. Tuctové melodramatické odbočky s tátou a skoro-přítelkyní nefungují zrovna stoprocentně. Úplně konzistentní není ani celkový feel filmu (drsné momentky ze života fetujícího bezdomovce versus feel-good rodinná komedie), nicméně z velké části je to dané už povahou původních skutečných událostí. Souhrn: sympatický malý film, bojící se intenzivního prožitku. P.S. Obsazení typově super a ten kocour (hraje sám sebe, mimochodem) má regulérní charisma. (: (20.08.2017)

A Street Cat Named Bob je vlastně takové filmové pohlazení na duši, které dokazuje, že člověk se může vyhrabat i ze samotného dna a jediné, co k tomu potřebuje, je přátelství. Jednoduchý příběh s důležitým poselstvím rozhodně nepatří mezi žánrové velikány, ale jeho jednorázové zhlédnutí dokáže zpříjemnit den a obohatit vaši filmovou knihovnu o sympatický zážitek. Pro milovníky koček je to jasná záležitost stejně tak jako pro každého, kdo chce vypnout u milého příběhu, který ho nebude příliš emočně vydírat a dodá dobrou náladu. (21.12.2017)