Kocour Bob

Už z prvních 10 minut jsem ten film milovala. Jsem kočkomil a přesně vím, jak ta stvoření umí dělat zázraky. Vím, jaké to je, když tu nejsou, a tak jsem sympatizovala a soucítila s Jamesem. Držela mu pěsti a fandila jim oběma. Cítila jsem z toho lásku a pochopení, a úplně mě to dojalo, až jsem si musela vzít do náruče tu svou malou bestii a dokoukat film s ní. (18.02.2017)

Uvítal bych, kdyby se film pevněji držel Jamesova návratu z drogové žumpy do života, jelikož kontrast drastické odvykačky s péčí o nového čtyřnohého kámoše je klíčovou linkou celého příběhu. Tuctové melodramatické odbočky s tátou a skoro-přítelkyní nefungují zrovna stoprocentně. Úplně konzistentní není ani celkový feel filmu (drsné momentky ze života fetujícího bezdomovce versus feel-good rodinná komedie), nicméně z velké části je to dané už povahou původních skutečných událostí. Souhrn: sympatický malý film, bojící se intenzivního prožitku. P.S. Obsazení typově super a ten kocour (hraje sám sebe, mimochodem) má regulérní charisma. (: (20.08.2017)

Film je milý, ale příběh je dokonalý - za něj dávám plné hodnocení. Podle mě, když bůh stvořil vesmír, Zemi a pak na ni šoupl člověka, tak si řekl: "No, možná jsem to přece jen trochu přehnal." A tak nám pro útěchu daroval kočky.____ Když v začátku filmu James hledá Bobova majitele, tak je ještě člověkem nepoučeným soužitím s kočkou. Protože kočky žádné majitele nemají, ony vlastní nás. _____ V tomhle filmu zaujme skvělá práce se zvířetem. Kdo zná kočky, ví, jak je to složité. Scény s Bobem působí samozřejmě, ale natočit je muselo být, sakra, těžké. I když Bob je evidentně mimořádná kočka. Jak chodí na řemínku, jak nosí šáličku, jak dává pac, jak sedí na zádech - tohle je skutečně neskutečně vstřícná kočka.___ Ale ony jsou mimořádné všechny. (30.01.2017)

Tentokrát se mi nepodařilo utlumit mé cynické já, takže jsem se nenechal dojmout příběhem smažky bez domova a jeho kočičího otroka. Mám doma dvě kočky, o které se vzorně starám, takže vím, že rozdíl mezi toulavou kočkou a kočkou, jež vlastní svého majitele bývá značný. Tím pádem mě tvůrci nedokázali přesvědčit, že Bob žil nějaký čas na ulici, protože vypadal jako by se vrátil z výstavy. Nedokázal jsem si ani oblíbit hlavního hrdinu, protože feťáky prostě nemám rád, ať už je k drogám přivedlo cokoliv a můj vztah k pouličním muzikantům byl zle ovlivněn až příliš častými setkáními s jedním takovým "umělcem" v Havířově, příšerné zvuky, které vyluzoval ze své flétny, mě budou děsit do konce mých dní. Takže ano, viděl jsem a už neuvidím. (28.08.2017)

Mám ráda filmy s pozitivním poselstvím. Všechno, když se chce a když má někoho, kdo ti s tím pomůže. A je jedno, jestli je to člověk nebo náhodou zrzavá kočka. Film, který určitě nijak zvlášť nevypovídá o situaci závislých nebo bez domova, na druhou stranu třeba se někdo díky němu začne zajímat. Navíc je to film s kočkou a to teď letí; na kočky se přece dobře dívá, že prý pomáhají člověku od stresu. Ničím zvláštní snímek, ale zkouknutí neublíží. (12.06.2017)