Panna a netvor

Krásná práce se zajímavou genezí. Kdesi na počátku byla dramatizace Františka Hrubína klasické látky pro divadlo s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Podle ní vznikl nejprve televizní film Kráska a zvíře a později i tento film pro kina. Herz se spojil s Vyleťalovými a dalšími barrandovskými klasiky a vznikla příležitost pro souběžné natočení Panny a netvora a Devátého srdce. Herz se po několika normalizačních úletech opět vrátil v plné síle. Ve snaze se odlišit od předchozích filmů na stejné téma (zejména od Jeana Cocteaua), zesílil roli zvířete, kterého proměnil v dravce, a stejně tak roli panny. Harapes plně využil své pohybové průpravy a Studenková svou ideální krásu, dokonale jemnou symetrickou tvář a tehdy už několikaleté herecké zkušenosti. Bohužel jejich skvělé výkony poněkud srážejí příliš výrazní dabéři Medvecká a Zahajský, stejně jako veškeré ženské postavy vlásenkářky příliš poznamenaly tehdejší parukářskou mánií. Ale i tak je výsledek vysloveně pozoruhodný, na české normalizační sedmdesátky je to prakticky zázrak. Atmosférický až erotický zážitek. (06.04.2024)

Jediný český mistr filmového horroru nemohl v dobách své největší formy točit to, co by opravdu chtěl, a tak vtrhl do říše pohádek. Dělal tam věru psí kusy. Za úvodní část tohoto snímku by se nemusel stydět žádný z jeho slavných kolegů za železnou oponou. Co stydět... Byl by na ni hrdý. Herz tímto pokazil mnoha lidem idylické notování si nad těmi našimi pěknými českými pohádkami. Ten zlý, nelaskavý Herz. Sláva mu! (29.05.2007)

Mal som asi 10 rokov, za oknami ciernocierna tma, su vianocne sviatky, dom prazdny, v telke bezia rozpravky, tak samozrejme Pannu a netvor som si nemohol nechat ujst. A kedze horory som mal vzdy rad, v tomto pripade to bola asi chyba, pretoze toto asi ani nebola pre mna rozpravka, ale skutocny horor. Strasne dlho som tento film nevidel, ale dodnes som na tu strasidelnu atmosferu nezabudol, ako som sa vtedy bal a teraz, ked ho opakovali na Barrandove, musel som si ho opät pozriet, aby som si pripomenul stare casy a je skutocne este stale tak napinavy a hrozostrasny, ale velku ulohu tu zohrala aj hororova organova hudba Petra Hapku. Z nostalgie plny pocet hviezdiciek. _______ Zdena Studenková - (Julie) +++ Vlastimil Harapes - (Netvor) +++ Václav Voska - (Otec) +++ Jana Brejchová - (Gábinka) +++ Zuzana Kocúriková - (Málinka) +++ Josef Laufer - (Ženich) +++ Vít Olmer - (Jezdec) +++ Jan Přeucil - (Jezdec) +++ (02.05.2008)

Krásny film. Má pomalšie tempo, ale vďaka nemu som si vychutnala tú pôsobivú smutnú atmosféru a úžasnú Hapkovu hudbu. Zdenka Studenková tu zahrala jemne a citlivo, dodala tej ťaživej bezvýchodiskovosti protipól nevinnosti a detskej radosti (napr. keď tancovala so sochami). A veľké plus za masku netvora, výborná. (11.06.2010)

„Tvoja tvár ťa vylúčila zo spoločenstva ľudí. Tvoje ruky ťa dnes vyčlenili už aj zo spoločenstva šeliem. Až TERAZ si sám.“ O tom, akú má Herzova rozprávka PANNA A NETVOR takmer až hororovú atmosféru, som počúval celé roky. Neveril som tomu, ale nakoniec to bola pravda – v prvej polovičke je atmosféra taká ponurá, až by som sa chcel vrátiť v čase a priestore a zistiť, ako bola v čase premiéry vedená reklamná kampaň. Aká skupina divákov bola pre tvorcov cieľovou, tou, ktorú chceli osloviť v PRVOM RADE? Deti s rodinami? Tomu sa mi nechce veriť, je to asi taký rodinný film, ako Burtonov BATMAN SA VRACIA. Pravda, v druhej polovičke, kedy sa začína vzťah medzi pannou a netvorom otepľovať, hororové ingrediencie ustupujú do úzadia. No i tak nič pre deti. P.S. Celosvetovo notoricky (viď. Disneyho kreslená verzia z 90. rokov 20. storočia) známy príbeh vyšiel aj v slovenskom preklade Boženy Němcovej v nakladateľstve PRAVDA v roku 1974. (27.05.2011)