Panna a netvor

No sice jsem čekal o trochu více, ale budiž. Působí to hodně depresivně a nedoporučuji se na to dívat lidem, kteří trpí psychickými problémy. Juraj Herz to pojal v hodně drsné a syrové poloze. Je to trochu takový pohádkový horor. Hudba je ale výborná, i když v mp3 přehrávači bych ji nechtěl :-). Je to prostě věčně živá pohádka o krásce a zvířeti. (19.07.2008)

Totožné pocity, ako pri prvej skúsenosti s Herzovou rozprávkou "Deviate srdce". Kým sa nedostavila záverečná tretina, maximálne ohúrený z viacerých dôvodov, no najmä z celkovej atmosféry. Následne však na mňa doľahol akýsi stereotyp, pričom ma už nie tak celkom zaujímalo, ako to celé vypáli (nie, že by človek nevedel, že?). Každopádne, pekná rozprávka, ktorá si za úvod a jadro asi aj zaslúži prívlastok hororová. Škoda, že sa to nepodarilo udržať a skĺzlo to do romantiky .. (24.11.2021)

Ano, v originále to asi má být pohádka, ale zpracování pana Herze mi pohádku moc nepřipomíná (leda tak pro dospělé). Když jsem byl menší, tak jsem se chvílemi u tohoto snímku docela bál. Je dost temný a depresivní, ale právě atmosféra je nejsilnější stránkou filmu. Ač moc hudbu pana Hapky nevyznávám, tady musím ocenit její kvalitu. (20.03.2008)

Krásný působivý příběh, který je tradičně označován za pohádku, ač jí, přinejmenším v tomhle provedení, není. Určitě tedy ne tradiční pohádka, kde je jasně daný hodný, zlý, hloupý, špatný skutek zlého na účet hloupého z čehož pomůže hodný, zlý je potrestán a na konci je poučení. Živě si vybavuji svoje pocity, když jsem tuhle pohádku viděla poprvé. Jak jsem se bála těch "sloužících" v zámku, a jak strašidelný a nebezpečný mi připadal Netvor. Taky si vybavuji, že nad jeho lidskýma rukama jsem brečela. Krásnou vizuální stránku zastřešuje výborná (a zapamatovatelná) hudba. (20.04.2011)

Častokrát zde lze číst, že pohádka není pro děti. Horší je, že v mém případě není ani pro dospělé- už vícekrát jsem večer doma o samotě držela v ruce kazetu a moc se chtěla dívat- NELZE! Zbaběle vyčkám na večer, ve kterém nejsem sama a pak si tuhle krásu dopřeju. Výčet superlativů je dlouhý: krásná hudba Petra Hapky, každý záběr, který by se mohl stát obrazem (opravdu krásně udělaná scéna, do detailu- co záběr, skvost), hrůza úvodní scény, má velmi oblíbená chvíle, při které se jakkoli očekávaně lekám dvacet let- ruka dopadnoucí na rameno tatínka ve chvíli, kdy utrhne růži (+ úlek podpořen v tu chvíli zaznějící hudbou), výkon Václava Vosky (od začátku mne dojímá). Jako dospělou mne navíc film zaujal i pro nádherné dialogy- monology netvora- mají co říct, jsou to vlastně krásné filozofické úvahy. se kterými nelze, než se ztotožnit. Nakonec: ačkoli pana Harapese nemusím a nikterak mne neoslovuje, zde byla volba pana Herze velmi šťastná- až do závěru filmu zde herec nemůže působit mimikou, jeho dominantním hereckým projevem, kterým musí vyjádřit jakékoli rozpoložení duše, je pouze pohyb těla- logicky tak volba představitele hlavní role směřovala do řad baletních, či tanečních. (22.06.2010)