Der geilste Tag
The Most Beautiful Day
Najkrajší deň
Režie:
Florian David FitzScénář:
Florian David FitzKamera:
Bernhard JasperHrají:
Florian David Fitz, Matthias Schweighöfer, Alexandra Maria Lara, Andreja Schneider, Tatja Seibt, Rainer Bock, Nora Boeckler, Henry Buchmann (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nejlepší mejdan je ten poslední. Svérázný, upjatý a ambiciózní pianista Andi se potkává s floutkem a pohodářem Bennem a oba zjišťují, že mají jedno společné. Oba třicátníci mají na krku diagnózu smrtelné nemoci a na dveře jim už klepe zubatá s kosou. Jeden přesvědčí druhého, že mají ideální příležitost se vykašlat na jakoukoliv zodpovědnost. Společně utečou z hospice s cílem pořádně si vyhodit z kopýtka u žít si ty nejbáječnější dny v životě. Taky kdy už jindy ... Napůjčovat si peníze nebo nakoupit hromadu věcí na splátky je jednoduše geniální nápad, jak přijít rychle k penězům a oba smrtelně nažhavení třicátníci vyrážejí první třídou na fantastický výlet po Africe. Pro hypochondra Andiho je začátek výpravy malou noční můrou, zatímco Benno má svůj tajný plán. Jejich cesta se skládá z řady zábavných i tragikomických situací až jim nakonec nabídne to, po čem toužili – ten Nejkrásnější den. (Bontonfilm)
(více)Videa (4)
Recenze (97)
Stále si myslím, že Nemci (na pár svetlých výnimiek) nie sú úplne dobrí vo filmovej tvorbe. Keby tento námet zobral do parády niekto iný, verím, že by z toho vytrieskali viac emócií. A to mňa podobné príbehy veľmi bavia, aj keď boli spracované už tisíckrát. Takže postavy ma nielen že neohúrili, ale ani nedojali. Neverila som im takmer nič z celého príbehu a niektoré scény mi prišli vyslovene trápne. Na tento film pravdepodobne tiež rýchlo zabudnem, tak si tu odložím tento komentár, aby mi náhodou niekedy nenapadlo pozerať to znova... ()
Klepání na nebeskou bránu podruhé. 1) K závažnému tématu se tvůrci postavili velmi srdnatě. Vyhodili melodramatické scény, ta tam je falešná vážnost a tragika. Vznikla docela milá komedie._____ 2) Mně se film líbil, za což nesou zásluhy zejména oba hlavní herci: 35letý Matthias Schweighofer (klavírista Andi) a především 42letý Florian David Fitz (Benno), který napsal scénář a film i režíroval._____ 3) Dokonce i ten trochu zmatečný konec odpovídal jedné ze šesti možností, které jsem si v průběhu sledování vytvořil. Chci tím říci, že byl předvídatelný. ()
Florian David Fitz je zajímavý člověk, který v Bez věcí nad věcí šel úplně mimo můj vkus, v Téměr dokonalá tajemství se mi do vkusu přesně trefil a zde mě opět obešel obloukem. Komedie, u které jsem se během 45 minut nezasmál doslova ani jednou, příběh hloupý s hromadou logických děr a už od začátku je jasné, že film cílí opět na finálové emoce a už ohrané, věcně omílané “pouto” přátel, nicméně tohle po půlce vypínám, protože je to nezáživné až hrůza. A přitom se z podobného nápadu dalo vytěžit více, zejména po komediální stránce. Nebrat. ()
´Život je zvláštní: někdy je v maličkostech jasný a jindy je celý neprůhledný.´ Florian David Fitz se zřejmě podíval na starší snímek ´Klepání na nebeskou bránu´ a řekl si, proč takový příběh nepojmout daleko citověji. Sedl si a sepsal scénář dle svých představ mající daleko blíž k realismu. A tak tu máme opět dva mladé lidi se smrtelnou diagnózou, kteří se rozhodli ještě dát svůj život krapet do pořádku pořádně si užít a své čekání na den D urychlit. Příběh skutečně daleko více cílí na city a chování různých lidí u diváka vyvolává roušku nevole, viz Bennova bývalá partnerka a její přístup po té, co se jí Benno svěří se svým neodvratitelným osudem. Samotný konec je už ale přeci jen dosti nadnesený, i když se v podstatě jedná o sen všech takto nemocných. Snímku by daleko více slušel artový styl. Tady se to nese v nadhledu a přesvědčení neukrývající humorné situace a místy i dramatizace. Jedná se tak více o zábavu než o braní osudu dvou lidí zcela vážně, což je škoda. ()
Florian David Fitz zvolil osvědčené schéma dvou protikladných týpků na cestách po exotických končinách, přičemž nemusí mít materiální starosti, jelikož podle všech prognóz se povinnosti splácet dluhy již nedožijí. I přes ty odlišnosti si lidsky velmi sednou, protože pochopitelně jistota velmi blízkého konce je hodně silným pojítkem. Je škoda, že zhruba po polovině film totálně ztratí tempo a banální scény a řeči převažují. Naštěstí pak znovu chytne dech a vzepne se k docela inteligentnímu konci. Potěšitelná je snaha zbytečně nedojímat a citově nevydírat, což se ovšem někdy daří jen za cenu zmiňované povrchnosti. Slušné herecké výkony a nějaký bod navíc za osvětu o narkolepsii. ()
Reklama