Krvežízniví milenci

Po všech stránkách velice příjemná hammerovská adaptace Le Fanuovi klasiky. Herecky kouzelné, výpravou přímočaré. Jemný lesbický nádech přechází místy do velice explicitního. Svérázné snoubení s původním textem je k nezaplacení. Ve výsledku je tedy možné akceptovat změnu místa i nedokonale aplikované historické líčení. Karnsteinovská trilogie začala tak slibně... Těžko si jen vybrat, jestli Ingrid Pittové sedla více Carmilla nebo Bathory. (08.06.2011)

Mlha, hřbitov, tajemný hrad, zahalená postava z jiného světa, bouře, smrt. Typický hammerovský upírský horror s atmosférou gotických příběhů. Není až tak strašidelný, jde spíše o drama, i když několik napínavých scén se objeví (například pronásledování mladé dívky v lese). Důraz je dán především na mezilidské vztahy, ženskou nahotou se nešetří. Četné lesbické hrátky mají jediný cíl - nakrmit se. Jde tedy o hru kočky s myší spíše, než o sexuální vztahy. Ani krvavých scén není příliš, i když použití kůlu či zakrvavené tesáky mají své neodolatelné kouzlo. Příjemná kamera zaznamenává obraz na tehdy oblíbený Technicolor, u kterého i po mnoha letech překvapí dokonalé čisté a přirozené barvy. Nejste-li fanoušky hammerovských horrorů, nejspíše dvě hvězdy z mého hodnocení uberete. Já si však krvelačný příběh s převahou žen užil... (19.01.2012)

Pro R.W. Bakera to byla v témže roce druhá práce pro Hammer. A i když Vampire Lovers nedosahuje kvalit předchozího Scars of Dracula, pořád je to slušná zábava plná báječné atmosféry, pěkných ženských s pevnýma kozama a ostrých tesáků. Cushing tentokrát bohužel upozaděn, ale náhradu čekejte v několika scénách, při nichž se vnadným upírkám propichují hrudní koše nebo utínají hlavy. (26.05.2013)

70% Za horor bych to nepovažoval, spíš jen za příběh o upírce, která stále nemůže najít tu pravou společnici, ale při svém hledání za sebou nechává nejen zlomená, ale i zcela odkrvená srdce. Z Carmilly by docela dobře šla udělat postava, ke které by divák mohl chovat sympatie, pokud se o něco takového tvůrci snažili, zůstalo bohužel jen na půli cesty. (14.09.2008)

Věrnější předloze než Vadimův nepodařený snímek A umřít z rozkoše, ani zde však nelze mluvit o věrné adaptaci. Film je obohacen o několik nových motivů a postav, které v Le Fanově novele chybí. Akcentován zde byl především prvek lesbické erotiky, byť všechny ty záběry na odhalená ňadra působí po těch letech spíše bezděčně komicky. Ostatně o celém filmu by se dalo konstatovat, že je výrazně poznamenán dobou svého vzniku - triková stránka není příliš přesvědčivá (a působí spíše úsměvně) a celkové zpracování se nijak neliší od podobných žánrových filmů tehdejší éry. Rovněž zamrzí, že nějaké strašidelné atmosféry je zde jak šafránu. A osobně mi ani dvakrát nesedlo obsazení hlavní role, tehdy 33 letá Ingrid Pitt mi přišla pro roli Carmilly krapet stará, a vadil mi i její silný přízvuk. Ačkoli cítím k tomuto typu filmů nemalou afinitu, nemám problém za sebe prohlásit, že je to dosti pokleslá podívaná, která náročným měřítkům neobstojí. Chudák Le Fanu se asi obrací v hrobě. (21.03.2013)