Druhá strana naděje

Aki Kaurismäki stárne a jeho herci s ním. Entuziasmus a spontaneita jsou projevem mládí, a u něho to není jiné. Jeho poslední příběhy (řekl bych, že se dá mluvit a třech fázích a tato je poslední) jsou zajímavé, dobře natočené, ale chybí v nich cosi, co tam možná dříve bylo. Mám pocit, že by každý dobrý režisér natočit na podobné téma podobný film - což se o filmech jako Drž si šátek, Tatjano, Bohémský život nebo Calamari Union rozhodně říct nedá. Pozn. 1: Když se ve filmu poprvé objevil Sherwan Haji (jako Khaled), spatřil jsem archaického syrského bojovníka na lovu lvů (samozřejmě s vlnitými vousy). Pozn. 2: Relativně dlouhé sekvence filmu byly naplněny hudbou (mimochodem skvělou, jak se ostatně dá od AK čekat), a i když film hodně oživuje, přesto to není "hudba filmová", ale spíš laciný benefit. (17.10.2018)

Moc jsem si to užívala. Brilantní vtipy a gagy mistra filmařské zkratky, oblaka cigaretového kouře z nezaměnitelné "Akilandie", perfektní soundtrack a retro háv šedesátek. Úžasně zábavný, ale zároveň hluboký film. Cestou z Bia Oko, ke kterému cítím trvale vřelé sympatie:-), jsem přemýšlela, kolik znám filmařů, kteří dokážou natočit optimistický film o smutných věcech a nelehkých lidských osudech s tak zvláštním půvabem a jen tak mimochodem. (11.08.2017)

Aki Kaurismäki už tenhle film jednou natočil. Jmenoval se Muž bez minulosti, byl ve všem lepší a i tak patří k těm slabším v jeho tvorbě. Druhá strana naděje sleduje stejný vzorec, jen lehce obohacený o příběh majitele restaurace a poté "obohacený" o cizokrajný původ hlavního hrdiny. Příběhová linie syrského migranta splňuje veškeré stereotypy - ne ty xenofobní stereotypy, pochopitelně, ale ty sluníčkářské, včetně nezbytného bombardování nemocnice v Aleppu. Film mě moc nezaujal, především proto, že autorův typický suchý humor až na výjimky chybí, a kvůli použitým šablonám ztrácejí postavy lidskost a uvěřitelnost. Zklamáním byl až nepřirozeně průměrný Janne Hyytiäinen, naopak Sakari Kuosmanen předvedl velice slušný výkon. Ocením ještě tradiční stylizaci. Z Kaurismäkiho filmů se zdá, jakoby se Finsko za posledních čtyřicet let vůbec nezměnilo. Jen ti herci mu pomalu stárnou. (30.03.2019)

Aki po pár rokoch odmlky pokračuje v trápení diváka. Do veľmi problematického filmového balenia zabalí pár dobrých myšlienok a výborných scén. Okrem nich treba sledovať buď nemý film, nikam nevedúce rozhovory alebo dlhé výkony obstarožných rockerov. Druhá polovica je lepšia, ale tá figúrkovitosť veľmi neprispieva k dôveryhodnosti príbehu, a korunu tomu dá mladý hacker, ktorý môže udeliť azyl každému. Kritiku schytala politika nielen Fínska, ale aj Maďarska a Srbska. Len neviem, či je najlepšie oslavovať akurát pašerákov ľudí, akokoľvek ľudský by bol ich prístup. Iba slabšie tri hviezdy. –––– Pýtal som sa ho na Fínsko a povedal mi, že je to dobrá krajina pre všetkých. (13.10.2018)

Malokdo umi skloubit aktualni deni a problemy spolecnosti s nenucenym humorem a hudbou tak, aby to nebylo trapne a kycovite, ale zabavne a prijemne. Aki to opet dokazal - nechybi tradicni davka cynismu a satiry, ani vypraveni obrazem, perfektni kamerou a strihem bez zbytecnych reci... a kdyz uz dialog, tak stoji za to. Nemluve o vybornem castingu .) (25.11.2017)