Spalovač mrtvol

Blažený, ba přímo nebeský snímek. Hypnoticky snová atmosféra jde ruku v ruce s inovativním technickým zpracováním. Požehnaná záležitost, abych tak řekl lidských rozměrů, nemající v naší čarukrásné zemi konkurenci. Ani v krásném okolním světě se nenajde mnoho lepších filmů. A Rudolf Hrušínský? Požehnaný to herec, který již nemusí mít pocit, že pro nás dělá málo. (13.01.2008)

Něco neuvěřitelného! Kdo neviděl Rudolfa Hrušínského v tomhle, tak jako by jej ještě neviděl nikdy hrát. On tady totiž předvádí vysokou školu, co vysokou školu, přímo Oxfordskou univerzitu hereckého mistrovství. Vpodstatě se dá říct, že celý příběh je postaven jen na jeho neskutečných hereckých schopnostech. Ale to je samozřejmě míněno jen s nadsázkou. Ostatní herci jsou nepochybně taky skvělí a také scénář a režie jsou excelenetní. Bravo všem zúčastněným. (24.04.2003)

RETRO Jsme krásná a požehnaná rodina, a já mám pořád pocit, že pro vás dělám strašně málo.…. R.Hrušínský je romantik a obdivuje krásu. J.Herz je režisér a podsouvá nám krásu filmového umění. Jako by točil vznešený pohřeb či nějakou pěknou kremaci… Hlas R.Hrušínského, hudba či obraz tvoří dokonalý filmový zážitek, při němž si snad ani neuvědomíte, zda jsou horší řeči o krematoriu či nástup fašismu. CO SI TAKHLE ZAHRÁT NA KLAVÍR MAHLEROVYPísně o mrtvých dětech? A následný přerod v čestného a zdravého člověka, jehož dokonalé monology o velkých společných pecích, mi připomněli herecký koncert J.Nicholsona v Osvícení jen dotvářejí fanaticky morbidní postavu, která nemá v naší kinematografii obdoby. Drahé děti, pohřbu žehem se vůbec nebojte! ,,TATÍNKU!? (27.12.2008)

Rozkošnicky poživačný výkon masturbujícího Rudolfa Hrušínského, který se onanuje a mazlí s každým gestem a frází, a prakticky nesleze z plátna během celé projekce, je tou hlavní devízou a tahákem pro pocit štěstí a úspěchu z diváckého kontaktu s Herzovým kultem. Mnohokráte bylo připomínáno, že na počátku stála Fuksova předloha a Fuks byl nadmíru nápaditým autorem černého humoru i ve svých dalších dílech. Formálně film pak uchopil kameraman Milota a nadužíváním rybího oka předeslal faktum nesmrtelnosti, totiž, že Spalovač nikdy nezůstane opomenut na filmových oborech všech lepších škol. Poselství je jasné, lidská malost je zkázou světa a jsme přece zvířata, když raději poskytneme věčný klid všem čarokrásným, které máme kolem sebe. Nicméně, odhlédneme-li od drobných libůstek a velmi zábavného ukrajování filmového času, ve kterém nás provází permanentně vzrušený Kopfrkingl, ocitáme se velmi snadno v transparentním světě mnichovských a narativních klišé čs. filmu. Doba, kdy kulminovala oslava 15. března 1939 byla vylíčena mnohokrát a ještě mnohokráte bude, nicméně zde přeci jenom nalézám jistý posun laskavého otce od rodiny, který tak rád dochází do vykřičeného domu a zatímco si vybírá ženu velice podobnou té své doma, probírá se se svými novými soukmenovci událostmi příštími. A žel musím podotknout, že mimo zcela mimořádný výkon Hrušínského, je další obsazení rolí až příliš typizované a podléhající škatulkám. Stejně jako je tristní, že při tak jasně definované době a místě určení, se opět ocitáme ve změti krumbachovského bezčasí plného tučných linek na oči a šílených kreací umělých paruk. Chramostové poslušná žena není jiná než ta, kterou sehrála s obdobnou pokorou už v Rudé záři nad Kladnem, Menzelův nervóza je jen další variací na jeho stálou roli před kamerou, nemluvě o typizaci mladého Krause, téměř pubertálního Víznera, roztěkané Rosůlkové nebo nedej bože Gollové v poloze její druhé suverénní kariéry. Lyrická Šulcová je také stále stejnou, komické duo hysterického manželství Myslíková-Menšík jakoby vypadlo z druhořadé televizní inscenace a možno se sekundárně potěšit snad už jen bezskrupolózním Prachařem, ačkoli ani pro něj toto nebylo nic nového, a pikantním Kohoutem, Edáčkem, který byl ale miláčkem odjaktěživa. Posledními z posledních zapamatovatelných tváří jsou výjimečný Štekl a absurdní Anýžová. Co je tedy pointou? Krev a popel jedno jsou. (09.12.2012)

V komentářích jsem se dočet, že je to podobný jako filmy od Lynche, takže jsem měl docela obavy, co to bude. Ale tohle naštěstí s Lynchovejma nesmyslama, který nemaj hlavu ani patu, nic společnýho nemá. Taky mi moc nesedí, že tohle je údajně horor. Jestli tohle je horor, tak já jsem abstinent. Spíš mi to připadalo jako taková podivná hodně černá komedie. Ono třeba taková obyčejná otázka typu "Chceš rakvičku nebo věneček?" v tomhle filmu byla prostě vtipná. Naopak mi vůbec nesedělo, jak se tam občas objevil Menšík a Myslíková a udělali jakože nějakej vtip. To do filmu nějak vůbec nepasovalo. Naštěstí se tam nevyskytujou moc často... Komentářů je tady už hromada, tak jenom stručně. Spalovač mrtvol podle mě paří k tomu nejlepšímu, co v ČR (v Československu) vzniklo. Neni to žádná samoúčelná kravina pro intelektuály nebo uživatele halucinogenů. Je to film, kterej má příběh, dává smysl, akorát je prostě trochu "divnej". Jinak podle žebříčku tady na čsfd je to 15. nejlepší film všech dob, což mi připadá teda hodně přehnaný, ale na to už jsem si nějak zvyknul, že starý český filmy jsou tady poněkud nadhodnocený... (22.07.2009)