Na střeše

Kterak si ochočit svého Vietnamce (z pěstírny konopí). A po "eastwoodowsku" dohnat zameškanou západní kinematografii v českých reáliích. V podstatě se nabízelo námět natočit ve dvou verzích. V první verzi starý komunistický zapšklý a osamělý morous vyrve z osidel smrti cizího státního příslušníka žlutého zbarvení, naoko se s ním spřátelí, ubytuje ho ve svém bytě a následně ho začne krutě a nevídaným způsobem ponižovat. Dostalo se nám ale druhé verze, korektní a okleštěné od kontroverze, fádní, imbecilní a nedávající dobrý smysl. Zápletka je velmi chudobná. Více jak polovinu filmu jsem byl nucen sledovat to, jak šedý vlk chce oženit svého asijského nájemníka, aby mohl legálně pobývat v naší české domovině, navíc policií stíhaného za narkotika. Opravdu famózně celý plán vyzníval. Za protilehlými dveřmi totiž přebýval vhodný objekt pro svatební zvony - jakási mladá žena, se kterou se novodobý kuplíř vůbec neznal. Celé prapodivné námluvy spočívaly v tom, že vytipované ženě začali ti dva výtečníci nosit různé prezenty, aby na sebe upozornili, kupodivu jejich snaha byla opětována. Celá tato stupidita, nemaje dobré opodstatnění, byla zakončena rádoby nápaditě sofistikovanou pointou. Nejhorší bylo, že autorovi Mádlovi to přišlo relevantní. Po svižně imbecilní etudě ještě zhodnotím zbytek konání. Švehlík je dokonce jednu scenáristicky pokleslou chvíli nucen před úřady předstírat homosexualitu, aby svého chráněnce dostal do chomoutu. Celkově film nebyl komediální a ani trochu dramatický. Mžik, kdy Vietnamec chce ukončit svůj život skokem ze střechy, vůbec za dramatický nepovažuji. Všichni vědí, že to neudělá, neb celý film je teprve na začátku. A otřesným střihem zakončená scéna, kdy Vietnamec následně pojídá sendvič v kuchyni svého nového spasitele, je vskutku příšerozní. V českých reáliích se také vytratila jakákoliv věrohodnost příběhu. Už vidím, jak si nějaký český penzista nakvartýruje Vietnamce k sobě domů, bude ho živit a šatit. Tenhle blábol, mnohdy rozvleklý, zachránil Alois Švehlík. Za všechny zúčastněné to odehrál i odmluvil a dodal přinejmenším svéráznou filosofii. Film ovšem celkově u mě neobstál. 4/10 (07.12.2020)

„Teď můžeš jít někam za Prahu do lesíčka…“ Na střeše je dokonalým příkladem toho, jak může jedna osobnost (alespoň co se týče herecké stránky) s přehledem utáhnout celý film. Švehlíkovi se to podařilo, zcela srostl se svou rolí. Nemá sice k sobě úplně důstojného spoluhráče, ale jeho vietnamský kolega svou úlohu plní dobře, takže postupné sbližování jejich postav a hledání vzájemné důvěry nejenže vyznívá poměrně uvěřitelně, ale i baví. Čímž ovšem nechci tvrdit, že Na střeše považuju za komedii, pár míst k zasmání by se tu sice našlo, ale film je žánrově trochu někde jinde. Je v něm stejně naděje jako smutku, přitom působí docela svižně a jistě natočený. Mádl to totiž zvládl i na podruhé znovu dobře, dokonce ještě o trochu lépe než prve. A je nesmírně osvěžující vědět, že nějaký mladší český tvůrce točí zrovna takhle a minimálně na české poměry kvalitně. Před kamerou Jirku nutně vidět nepotřebuju, ale jestli bude pokračovat za ní, tedy na režisérské stoličce, budu znovu rád u toho. Protentokrát to bude za solidní 4*. (15.09.2019)

Přirozené a uvolněné, stejně jako u prvotiny Jirky Mádla Pojedeme k moři. Tehdy výtečně střídal žánry, byl osobitý a velmi hravý. Na střeše je něco jiného. Ač platí zmiňovaná nekřečovitost a uvolněnost, výhradně se zaměřujeme na vztah mezi nerudným bývalým učitelem a vietnamským imigrantem. Zatímco první žije v zakonzervovaném systému a do konce svých dnů nehodlá nic měnit, druhý pláchl před policií z pěstírny marihuany a netuší, co bude zítra. Cynický komunista-důchodce mladíkovi nakonec pomůže. A ten zase nevědomky pomáhá z bubliny jemu. Oživením jejich „pouta“ (a pro mě osobně příjemné zpestření v uloudané první polovině) je pak klukovská hra se sympatickou sousedkou, která právě vykopla svého milého. Mádl pracuje s prostými motivy, nijak neexhibuje, dává vyniknout herectví Aloise Švehlíka, několika detailům i poměrně milému humoru. Ale ani nic nikam moc neposune (příběhově nebo myšlenkově), to si musíme zase na rovinu přiznat. (22.09.2019)

Jsem tak spokojená! A potěšená! Moc pěkný film. Na pana Třísku nedám dopustit a je mi velmi líto, co se mu stalo, ale dovolím si zveřejnit svůj názor: pan Alois Švehlík se mi v této roli líbil tak, že si tam Jana Třísku nedovedu představit. Ani nechci. Herecký projev pana Švehlíka je totiž jemnější, není tak teatrální a mně se to tak prostě líbilo. Klučina v roli Songa byl rovněž skvělý, nad tím by se i kámen ustrnul. Scénář perfektní, bylo cítit, že je tento film Mádlův jakýsi "mazlíček". Dobrá práce! Jirka Mádl- dvěma filmy ověřený, velmi dobrý režisér.. Kdo by to byl řekl? (18.02.2019)

Po přečtení obsahu jsem od filmu nečekal žádný zvláštní zážitek, ale byl jsem příjemně překvapen. Alois Švehlík snímku s přehledem kraloval a Jiří Mádl si s nenápadným tématem velice šikovně pohrál, co si napsal, to i zrežíroval a já ho musím za obojí pochválit. Jiřího Mádla jsem si jako herce nikdy neoblíbil, ale pokud bude takto psát a točit, rád se na jeho filmy podívám. Velice mě bavil nenápadný a přitom skvělý humor, který perfektně vyvažoval dramatické pasáže, celá tahle nenápadná záležitost se mi hodně líbila. (22.10.2019)