Režie:
Paolo GenoveseKamera:
Fabrizio LucciHudba:
Maurizio FilardoHrají:
Giuseppe Battiston, Anna Foglietta, Marco Giallini, Edoardo Leo, Valerio Mastandrea, Alba Rohrwacher, Kasia Smutniak, Benedetta Porcaroli (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (517)
Vzpomněl jsem si na dialog se sitcomu Black Books: "Pamatuješ si, kdo na té večeři všechno byl?" "Nevím. On a nějací jeho známí. Takovej ten typ lidí, co se dokáže šest hodin bavit o salátu." Čímž nepřímo vystihl problém Naprostých cizinců. Ty postavy mi byly naprosto ukradené. Krom jediné světlé výjimky jde jen o nezáživný sraz pokrytců z italské vyšší střední třídy, jejichž standardními tématy je jídlo, pití, dovolená, zdraví a vztahy ostatních. Co se pak těmto dvounohým katalogům ELLE přihodí jako důsledek jejich vlastní znuděnosti a rozežranosti je srdečně jedno. Co taky s nimi. Navíc je to celé naprostá divadelní hra, kde filmový formát nepřináší naprosto nic navíc. Za opravdovou trpkou tragikomedií, která umí formálně pracovat s omezeným prostorem jednoho bytu, bych vás spíš rád pozval na párty k Hajduovým v Rodinném štěstí. ()
Je až s podivem, že tenhle film není založený na divadelní hře... Parta velmi lidských přátel se pošťuchuje, jsou vám sympatičtí, přičemž je vám jasné, že kvůli hře na pravdu to mezi nimi půjde do loje. Poslední pohodový a překvapivě dojemný okamžik je společné focení na balkóně při zatmění Měsíce. Protože od té chvíle všechno jenom vygraduje a divák zjišťuje, že polovina z přátel má slabosti, které jejich partnerům a přátelům snadno ublíží. Pozor, režisér jejich slabosti příliš neodsuzuje a zároveň nikterak neomlouvá. Právě tenhle přístup, jako by to byli skuteční lidé, se mi na filmu líbil nejvíc. SPOILER Film říká, že nekteré věci je pro klid duše lepší nevědět. Nevěra s kamarádem, těhotenství šéfové, orientace blízkého přítele nebo manželství fungující na špatných základech ale není něco, co jde skrývat donekonečna a dřív nebo později skoro určitě vypluje na povrch. I to je ovšem důvod k zamyšlení. Film ostatně netvrdí, že tahle přátelství a manželství tu budou věčně. ()
Kino navštevujem raz ročne (dôvod je v mojom profile) a pre tento rok som si na odporúčanie gudaulina vybral Úplných cudzincov. Vedel som do čoho idem, pretože som si prečítal zopár komentárov, medzi ktorými ma sklamal Vančura, ktorý skôr ako ja odhalil film ako paralelu ku Kunderovej poviedke Falešný autostop. Film som vnímal ako poukázanie nebezpečnosti zbavovania sa osobného priestoru, do ktorého patrí aj komunikačná droga súčasnosti - mobil. Mobil, ktorému zverujeme aj to, čo by sme inak buď nikomu nepovedali alebo iba na odľahlom mieste aj to iba šeptom. Komediálnu zložku som príliš nevnímal, dramatickú dodal scenárista, ktorý nakopil udalosti, aby film nestrácal na tempe. Ale to mi príliš neprekážalo, pretože som film vnímal ako divadelnú hru, v ktorej ide o posolstvo divákovi viac, ako o pravdepodobnosť, že sa taký príbeh mohol odohrať. Herci boli skvelí a film naplnil moje očakávania, i keď na plný počet hviezdičiek nedosiahol. ()
Taliani sa pochlapili. Komediálny žáner mali vždy v krvi, hoci v tomto prípade to nie je komédia na akú sme u nich zvyknutí. Dokonca to nie je komédia v pravom slova zmysle, dramatických udalostí je tu predsa len oveľa viacej. To však nie je najpodstatnejšie, dôležité je, že dokázali skĺbiť žánre do nadupanej konverzačnej zábavy o nás a našej "čiernej skrinke", ako to nazvala jedna z postáv. Áno, ide o mobil. Nevídaná hra priateľov na spoločnej večeri roztočí kolotoč malých tajomstiev, ktoré si každý skrýva. Snímok má inteligentný scenár, slušných neopozeraných hercov, vhodnú minutáž, vynikajúci hudobný doprovod a hlavne silnú myšlienku. ()
Kdo si hraje... nezlobí? Aneb tvářit se, že nemám tajnosti, ač jich mám více než dost, není z nejlepších nápadů... Film se mi velice líbil, mám rád konversační dramata, obzvláště když nahlíží do života lidí ve středním věku; sám jsem zvědav, jak v této životní fázi budu vypadat já a tiše doufám, že ne podobně. Ano, zvratů a odhalení bylo postupem času více než dost, ale třeba je to na partu třicátníků / čtyřicátníků tak akorát... Velice se mi líbila (závěrečná) myšlenka s úplňkem, ač mi chvíli trvalo, než jsem ji pochopil - aneb co jsme si, to jsme si, terazky se vraťme k našim ulhaným životům... 90% ()
Galerie (27)
Photo © Medusa Distribuzione
![Naprostí cizinci - Z filmu - Kasia Smutniak, Edoardo Leo, Alba Rohrwacher, Giuseppe Battiston, Marco Giallini, Valerio Mastandrea](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/161/658/161658745_dcbf60.jpg)
Zajímavosti (6)
- Stejnojmenná inscenace se hrála v březnu 2020 v Divadle Na Jizerce v režii Matěje Balcara. V hlavních rolích jsme mohli vidět Barboru Kodetovou, Ondřeje Kavana, Patricii Pagáčovou, Petra Vacka, Milana Šteindlera nebo Jana Řezníčka. (Saur.us)
- Režisér Paolo Genovese uvedl v roce 2020 pro český týdeník Reflex, že byl osloven americkou produkcí, aby udělal pro tento svůj film hollywoodský remake v jeho režii. (vyfuk)
- Inspirace pro napsání tohoto filmu vzešla ze skutečné události, kdy se kamarád režiséra Paola Genovese vyboural na motorce a jeho přítelkyně se musela postarat o jeho věci, nahlédla do jeho mobilu a zjistila, že svého dlouholetého přítele vůbec nezná. I když se pár rozešel, nakonec si údajně stejně k sobě našel cestu. (vyfuk)
Reklama