Naprostí cizinci

Na tuto mezinárodně veleúspěšnou komedii z posledních let mě nalákalo nejvíc asi zjištění, že Naprostí cizinci se za pouhých 6 let dočkali již minimálně 15ti remaků z nejrůznějších zemí od Mexika, přes Norsko, Maďarsko, Rusko (kde vznikly dokonce již 2 verze!) až po Vietnam nebo Čínu, což činí samotný film naprostým unikátem a doposud ojedinělým fenoménem v kinematografii. Aktuálně vstupuje do kin česko-slovenská verze a tak jsem se rozhodl podívat na původní italský snímek, kterým to všechno začalo. Čekalo mě velmi příjemné překvapení ze zdařilé konverzační hry ze současnosti, která se pohybovala mezi komedií i dramatem a ve svém námětu trefně využila již dlouhou dobu aktuální fenomén mobilů a stále se zvyšující lidské závislosti na nich. Přestože některá vyústění šlo snadno předvídat a samotný počet zvratů na uvěřitelnosti příliš nedodával (spíše naopak), musím říct, že jsem si tenhle příjemně nenáročný kousek dost užil, hodně se pobavil a zároveň ocenil i hlavní poselství. Akorát se obávám, že kdybych se takového večírku reálně zúčastnil taky, asi by dost hrozilo, že buď bych si mobil na neformální setkání nedaleko od domova snad ani vůbec nevzal, příp. bych si na něm zase zapomněl zpátky zapnout zvuk. :o) Nicméně nápad s mobily na stole s veřejným čtením veškerých příchozích zpráv a hlasitého odposlechu všech hovorů je vážně za všechny drobné a určitě by se dal rozvíjet i v nejrůznějších variacích ještě mnohokrát, čehož by v těch případných remacích z různých krajín šlo využít. O to víc mi přijde škoda, když jsem díky zdejším komentářům zjistil, že ty další verze mají jenom doslova kopírovat děj z italského originálu včetně řady stejných dialogů a podle fotek i velmi podobně vypadajících herců! Ale to už je možná i záležitost licence s původním autorem a něco, do čeho my běžní diváci nevidíme... a také něco, co do hodnocení původního filmu počítat nechci a ani nepočítám. [75%] (02.04.2022)

Kolik lidí tady na CSFD nemá a NIKDY nemělo mobilní telefon? Něco mi říká, že v tom nejspíš budu sám. (Vy, které jsem teď podcenil, mi klidně můžete napsat do zdejší pošty.) Spousta lidí se chlubí, že nemají televizi, přitom bez mobilního telefonu by si ani neuprdli. Nemusíte mě obdivovat. Žil jsem čtvrt století ve světě, kde žádné mobily neexistovaly. A když s něčím nezačnete, je mnohem lehčí se bez toho obejít. Navíc mám počítač s internetem, pevnou linku, televizi a PlayStation. Ale až se budou stát fronty na čipy do hlavy, tak mě tam nehledejte. Mobilní telefon považuju za jeden z přímých předchůdců takových zvěrstev. Nemít ho, je zřejmě moje poslední svobodná výsada v této zemi, kde si už ani nezakouříte v hospodě. A jestli si myslíte, že jsem pro nevlastnění toho krámu nemusel nikdy čelit žádným nepříjemným tlakům z různých stran, tak si to nemyslete. V každém případě k tomu, abych věděl, že odmítáním nejotravnějšího přístroje na světě si dělám tu nejlepší službu, jsem tento jinak vcelku zajímavý snímek vidět nemusel. (24.11.2018)

U Taliana. Večera. Niekoľko párov má v úmysle spolu povečerať, a to u hostiteľov : Rocca a Evy. Okrem nich, prídu ešte dva páry + bradatý Peppe, ktorý je sólo, „priateľku nechal doma v horúčkach” . Nálada sa nesie v pozitívnom duchu, veď predsa prišli kamaráti, ktorí sa „dobre” poznajú, a tak nie je, čo stratiť ? Porozprávajú sa, vypnú mozgy, a taktiež prídu na iné myšlienky, a k tomu sa ešte skvelo najedia, alebo nie ? Bude im vlastne jedlo chutiť ? Samé otázniky, prečo ? H-R-A, bude tým, čo naruší doteraz pokojné dianie so zatmením Mesiaca. Táto hra totiž spočíva v tom, že všetci zúčastnení vyložia na stôl m-o-b-i-l-n-é t-e-l-e-f-ó-n-y, že sa budú spoločne zdielať hovory hlasitým odposluchom, alebo nahlas čítať sms - ky. A je už len otázkou času, kedy sa do popredia budú tlačiť samé nedorozumenia, či aj odhalenia, tajomstvá, ktoré mali zostať navždy zahalené ? Pravda raz musí vyjsť najavo, alebo na každého raz príde ? ! ? Samotní usporiadatelia vychádzajú zo samotného večera, dá sa povedať - najlepšie. Mamka si len vypočuje, že je KRAVA, zo strany jej dcéry, Sofie, keď telefonuje svojmu tatovi. O ostatných sa to už určite povedať nedá ! Je to až absurdné, koľko informácii ľudia dobrovoľne o sebe prezrádzajú na všelijakých sociálnych sieťach, a pritom si neuvedomujú, že ich môže mať niekto dokonale pod drobnohľadom ! Alebo si napríklad všimnite, akí sú všetci zmagorení z neustáleho čumenia do mobilov, a písania textoviek na Facebook, ktorý je najväčším zlom a cetera. Z úvodnej komédie sa štýl filmu mení na drámu, kedy sa väčšina osadenstva cíti extrémne trápne, pretože sa všetci dozvedeli, čo sa de - facto dozvedieť nemali. Povedal by som, že je to touto dobou, prečo sú ľudia takí, akí sú, a iní už nebudú. Keď ešte neexistoval posratý facebook, mobily ( čierne skrinky ), internet, tak mali ľudia k sebe bližšie. Teraz ? Pozrite sa, aká generácia vyrastá ? Tá, ktorá bude odchovaná presne na tom, čo dnes, zajtra bude fičať ! Čiže, zo dňa na deň, nastáva fantasmagorická existencia ! Veľmi dobrý taliansky film, ktorý zachytil túto myšlienku - nadčasovo ! (22.10.2017)

Absolutní masakr, excelentní dialogovka, která mně naprosto rozebrala. Jasně můžu rozvádět myšlenky jestliže ti lidé měli takové tajemství by v realu skutečně šli s mobilama na stůl, ale právě o tom to je "já nemám co skrývat" a stačí jeden večer a vyplave tolik, že to do konce života to nejbližší nepoberou. Nebetyčné pokrytectví bylo perfektně dostřeleno při finálových scénách, to bylo vůbec jedno z nejvýraznějších zakončení v dějinách filmu. (07.02.2018)

Variace hry na pravdu v jednadvacátém století. Jenomže tento koncept je mnoha lety prověřený jako nefunkční. Nicméně jako konverzační komedie/drama to funguje moc dobře. V závěru jsem upřímně hned na poprvé nepochytil pointu, což byla trochu škoda, protože nápad je to opravdu dobrý. Navíc film byl takový civilní, jako by snad herci ani nehráli. (23.07.2017)