Neviditelný

Budu-li hodnotit jako remake, dopadl velmi dobře. Zmodernizoval klasické téma nejen technologicky, ale i co do stalkingu a domácího týrání. Super. Ale. Tenhle žánr je asi pro dost úzkou sortu konzumentů klasiky. Budu-li hodnotit bez tohoto hlediska, i tak to ujde. E. Moss nedokážu vidět jako ženu, kvůli které dělat takový cirkus, ale to je jedno, psychopat potřebuje hlavně ovladatelnou oběť, a co v ní vidí, v ní vidí hlavně on. Pěkně podané, ale za mě ta efektní fyzická "tuhost" a skoro nezlikvidovatelnost padoucha byla zase až na škodu věci (jasný, vynálezce je automaticky přeborník v bojových sportech a používání zbraní). Zbytečně do komiksova. (22.03.2020)

Neočekával jsem od The Invisible Man vyloženě Hororovou pecku, takže ve finále, jsem celkem spokojený. Natočeno je to perfektně, budování atmosféry a napětí též, jen mi moc nesedla Elisabeth Moss, uměl bych si v této roli představit hezčí a sympatičtější blonďatou MILFku - hvězda dolů. Ale dnes je 4.4. a já mám narozeniny, takže tu čtyrku dám =) (scény v léčebně TOP) (04.04.2020)

Videl som od Verhoevena Muž bez tieňa a dosť ma to bavilo. Bol som zvedavý, čo ponúkne táto verzia a musím povedať, že aj keď je to rozpočtom skromný film, milo ma prekvapil. Keď si odmyslím, niektoré kravinky a divné chovanie postav jedná sa predovšetkým o perfektne napínavý thriller. Leigh Whannell po perfektnom Upgrade znova dokazuje, že dokáže diváka zaraziť do sedačky nervóznymi a napínavými scénami a presne toto je silná stránka Neviditeľného. 80% - 4* (08.11.2020)

Neviditelný je jeden z těch projektů, co se chystaly dlouhé roky a během preprodukce se transformovaly do úplně jiné podoby, než bylo původně zamýšleno. (Ne)slavná Dark Universe skončila po jednom filmu a tuto známou postavu měl původně hrát Johnny Depp, a mě by dost zajímalo, co by z filmu nakonec vzešlo. Nicméně k filmu se dostal talentovaný Leigh Whannell, udělal z klasického monstra Upgrade 2.0 a mě teď hrozně mrzí, že jsem mu nevěřil více (všechny jeho tři režírované filmy jsou u mě momentálně za 5*). Má nedůvěra byla možná způsobena vlivem hororové produkční společnosti Blumhouse, jež už dávno není zárukou kvality, ač úspěchu v kinech stále ano, jelikož sype levné horory jeden za druhým. Whannell je však pro mě ukázkou člověka, jež se vypracoval ve všech filmových oborech, co dříve dělal (scénáristika, herectví) a během debutu vypiloval své režijní postupy, přičemž si u Invisible Man počíná jako zkušený režisér, od začátku nikam nespěchá, postupně buduje napětí a udeří v tu správnou chvíli. Když to porovnám s filmy z Conjuring univerza, jež nerežíroval jeho dlouholetý kolega James Wan, je přesně vidět ten rozdíl u laciných a obyčejných horůrků a právě Neviditelného, jež fakticky laciný byl, ale maskuje to mnohem efektněji. Pochopitelně na tom obří zásluhu má i Elisabeth Moss, jež se do velmi náročné devastační role vcítila bravurně (ostatně má jistě natrénováno z Příběhu služebnice) a ač se do žebříčku mých oblíbených hereček pravděpodobně jen tak nezapíše, sem sedí přesně, stejně jako zbytek nepříliš známého obsazení, o což je ten strach o postavy možná efektivnější a uvěřitelnější. Nuže, i přes mnohé výhrady k nepříliš uvěřitelnému konci (vzhledem ke zbytku filmu) zase po delší době psycho horror, jež stojí za to...9/10 (23.03.2020)

Sleeping with the Invisible Enemy. Whannell má za ty léta kooperace s Wanem budování napětí v malíčku a tady akorát při zachovaných postupech vyměnil nadpřirozenou entitu za výkřik moderní technologie. V okamžiku, kdy se to překlopí do béčkového stylu Verhoevenova Hollow Mana, si člověk uvědomí, jak by sestřihání jakkoliv funkční první „duchařsko-stalkingové“ části přispělo k celkovému zhutnění, protože ty dvě hodiny jsou v rámci typu nabízeného produktu zkrátka moc. Obsazení Elizabeth Moss, která si postupně prošla fázemi: nahrbený uzlík nervů, uzlík nervů v kýblu a sebevědomá paní Pomsta, je tady všeobecným zdrojem údivu. Někoho takového že by si vybral prachatý vynálezce? A napadlo vás, že třeba dobře vaří..? (08.04.2020)