Neviditelný

(65%) Viděno v kině. Hurá! Tento film jsem viděl v kině ATLAS díky ČSFD projekci. NEVIDITELNÝ nebyl nijak extra zvlášť mnou chystaný film, ale přesto jsem byl zvědav jak si s tím režisér Whannell poradí. Whannell je zajímavý kousek. Hrál jednu z hlavních rolí v prvním dílu skvělé hororové série SAW. Poté na zbytku dílů série spolupracoval a pak později zrežíroval filmy Annabelle 3 (nic moc teda) a UPRAGDE (Jo, to už se povedlo). No a tento NEVIDITELNÝ? Dost rozporuplné! Nevím jak to přesně zhodnotit abych se zbytečně nerozkecával. Zkusím to tedy zestručnit. Úvod je vcelku zajímavý, ale pak to začne být do cca ½ půli filmu dost natahované, i když se tu děje kupa zajímavých věcí. Zejména je to vše pěkně zahrané včetně herců a výborní filmové hudby. Ale stále je to u mě stále to vše, co jsem už dávno viděl. Lekačky jsou průměrné, tak v první části snímku obstojné, pak nic moc. Druhá část filmu je už zajímavější, ale stále nic nového. Herecké obsazení je tak nějak optimální včetně hlavní hrdinky, která byla vcelku dobrá, ale někdy trochu přehrávala. A finále je už pro mě úplně tupé a čekané. A musím říci, že i v jistém slova smyslu hloupé. Efekty a technická stránka je slušná, ale nějaké to napětí? To tu rozhodně v některých pasážích je, ale náhle se to změní v TOTÁLNĚ PŘESTŘELENÉ A AŽ NADLEHČENÉ SCÉNY, které jsou téměř v smíchu. Nevím, dále to raději komentovat nebudu. Možná si to ještě někdy podruhé ještě pustím, ale víc jak lehký nadprůměr nebo lepší průměr z toho asi nevyvodím. I tak shlédnutí nelituji, nebylo to špatné. (08.03.2020)

Scénáristické fiasko. Jakožto zdejší hororový expert pochopitelně dokážu vnímat detaily, které obyčejný návštěvník kina nepostřehne, ale rozhodně nemám ve zvyku pranýřovat scénáristy kvůli každé malichernosti. Pokud není narušena koheze posuzovaného díla a tedy i zásadně znehodnocena moje výsledná divácká zkušenost, tak zůstávám vůči jejich pokleskům poměrně benevolentní. Bohužel v případě snímku The Invisible Man už Leigh Whannell překročil únosnou mez a jako scénárista dočista selhal. Nefunguje zde absolutně nic. Prominul bych mu ohranou zápletku, ale nikoliv kumulaci nevěrohodné interakce postav, jejich nesmyslného rozhodování, absenci kontinuity důsledků konání a logiky, atd. Velká škoda, protože se jinak mohlo jednat o vskutku znamenitý hororový (techno-)thriller. Už během samotné expozice režisér velmi umně buduje napětí, přičemž se následně opírá o rafinované záběrování prázdného prostoru a výborný zvukový design. Film nicméně doplácí na předlouhou stopáž, která neumožňuje napětí efektivně gradovat. Mimo jiné i proto, že se pan Neviditelný až překvapivě rychle stává viditelnou variací marvelovského superpadoucha. Whannell mě ohromně zklamal a já tak snímku The Invisible Man mohu udělit pouhé dvě hvězdy. (01.03.2020)

The Invisible Man naplnil má očekávání. Whannell uchopil látku po svém a jeho rukopis je zcela patrný – spousta scén přímo křičí a dává jasně najevo, že sledujeme film od Leigh Whannella. V první polovině zužitkoval své režijní zkušenosti z Insidious: Chapter 3, jen bez laciných lekaček. Druhá půlka pro změnu silně evokuje Upgrade, zejména pak bravurně provedená fight scéna z chodby psychiatrické léčebny. Pojetím to má blíže k filmu Hollow Man od Paula Verhoevena než ke tragickému osudu jednoho vědce v původní knize H.G. Wellse či její legendární filmové adaptaci od Jamese Whalea z roku 1933, která je navíc velmi odlehčená a mohutně zábavná – zde humor opravdu nečekejte. The Invisible Man je příběhově promyšlený, napětí zde po většinu času zdařile funguje a díky famózní Elisabeth Moss vám i záleží na hlavní hrdince a fandíte jí. Ke konci je to malinko překombinované, ale nikdy to nezajde tak daleko, aby to filmu podkoplo nohy. Můžeme být rádi, že nakonec vznikla tato verze Invisible Mana, než ta původně plánovaná, ve které měl hrát Johnny Depp, a která měla být součástí pohřbeného Dark Universe. Tohle je aspoň remake s jasnou vizí a vlastním ksichtem, který rozhodně má co nabídnout. (27.02.2020)

Neviditelný je jeden z těch projektů, co se chystaly dlouhé roky a během preprodukce se transformovaly do úplně jiné podoby, než bylo původně zamýšleno. (Ne)slavná Dark Universe skončila po jednom filmu a tuto známou postavu měl původně hrát Johnny Depp, a mě by dost zajímalo, co by z filmu nakonec vzešlo. Nicméně k filmu se dostal talentovaný Leigh Whannell, udělal z klasického monstra Upgrade 2.0 a mě teď hrozně mrzí, že jsem mu nevěřil více (všechny jeho tři režírované filmy jsou u mě momentálně za 5*). Má nedůvěra byla možná způsobena vlivem hororové produkční společnosti Blumhouse, jež už dávno není zárukou kvality, ač úspěchu v kinech stále ano, jelikož sype levné horory jeden za druhým. Whannell je však pro mě ukázkou člověka, jež se vypracoval ve všech filmových oborech, co dříve dělal (scénáristika, herectví) a během debutu vypiloval své režijní postupy, přičemž si u Invisible Man počíná jako zkušený režisér, od začátku nikam nespěchá, postupně buduje napětí a udeří v tu správnou chvíli. Když to porovnám s filmy z Conjuring univerza, jež nerežíroval jeho dlouholetý kolega James Wan, je přesně vidět ten rozdíl u laciných a obyčejných horůrků a právě Neviditelného, jež fakticky laciný byl, ale maskuje to mnohem efektněji. Pochopitelně na tom obří zásluhu má i Elisabeth Moss, jež se do velmi náročné devastační role vcítila bravurně (ostatně má jistě natrénováno z Příběhu služebnice) a ač se do žebříčku mých oblíbených hereček pravděpodobně jen tak nezapíše, sem sedí přesně, stejně jako zbytek nepříliš známého obsazení, o což je ten strach o postavy možná efektivnější a uvěřitelnější. Nuže, i přes mnohé výhrady k nepříliš uvěřitelnému konci (vzhledem ke zbytku filmu) zase po delší době psycho horror, jež stojí za to...9/10 (23.03.2020)