Aguirre, hněv Boží

Toto Jarryovské absurdní drama by se velice vyjímalo na divadelních prknech - natáčení muselo být pekelně těžké, opravdu klobouk dolů před Herzogem - výtečně jsem se bavil (! ano chce to občas velkou dávku cynismu) a Klausi Kinskému by někdo měl za výkon v hlavní roli postavit pomník, fakticky skvělý zážitek! 9/10 PS: druhé shlédnutí a opět nadšení, dost možná nejlepší film o šílenství (22.02.2008)

Spas se přírodo, blíží se člověk. Od prvních minut je zřejmé, že štáb skutečně zápasil s jihoamerickou (a v jihoamerické) divočině). Nemaskované šílenství. Reálné nebezpečí rozrušuje hranici mezi fiktivním a dokumentárním. Herci se snaží rekonstruovat historickou událost, ale jakoby z nějakých vnitřních pohnutek, ne předně pro kameru, do níž několikrát pohlédnout, čímž boří pomyslnou čtvrtou zeď. Hledají snad soucit? „Podívejte, Herzog se zbláznil.“ Podobně se lze ptát, kde končí Aguirre a začíná Klaus Kinski. Démon. Jeho výkon je absolutní. Stejná je i moc, jež člověka ničí namísto toho, aby mu sloužila. Pro příklady z méně vzdálené historie, třeba zrovna německé, netřeba chodit daleko. Ale ono by vlastně úplně stačilo prolistovat noviny. Aguirre je film pohlcující a nadčasový, zároveň komorní a černohumorný. Taková odmocněná Apokalypsa. Apendix: Zlatými hřeby „kočkování“ mezi režisérem a představitelem hlavní role byla výhružka zastřelením a odpálením domu (ze strany Herzoga) a plánování úkladné vraždy (ze strany Kinského). Sympaťáci. 85% Zajímavé komentáře: Cimr, Martinius, Andronikos, saladín. (08.11.2011)

Ja tie umenia asi nikdy nepochopím. Namiesto postáv som tam videl nie príliš dobre hrajúcich ochotníkov historických kostýmoch a príbeh ma nechytil už vôbec. Totálne som neprijal filmovú realitu, takže mi to v horšom prípade pripomínalo drahší skeč zo SNL alebo v lepšom Pokračovanie Svätého grálu od Monthy Pythonov. Na druhej strane, takto som sa na úkor tvorcov už dlho nepobavil. Ten film je nesmierne zaujímavý svojim vznikom, ale konečný výsledok u mňa s výnimkou asi 2 momentov (cca 40 sekúnd) nefunguje.Akože fakt nie. (04.01.2016)

Putování za slávou a nezměrným bohatstvím přerůstající v maniakální depresivní pouť zachytil Herzog velmi věrohodně, spoléhajíce se na základní filmařské postupy, jednoduché kamerové jízdy a záběry krásné divoké přírody, vedle kterých nechal vyniknout šílený obličej pomateného Klause Kinskiho, jenž v tomto případě vydal opravdu za tisíce slov. Sice mě tíží myšlenka, že takoví Iňárritu a Emmanuel Lubezki by z daného námětu dokázali vytěžit mnohem objemnější filmové umění, ale i minimalistický Aguirre je svým agresivním psychologickým pojetím nestárnoucím vizionářským dílem... 80% (02.02.2016)

Aguirre, hněv Boží a šílenství jednoho člověka. Je to perfektní počin, po kterém jsem si ihned oblíbil spolupráci mezi Wernerem Herzogem a Klausem Kinskim. Oba svou práci odvedli dokonale, a kdo se mnou nesouhlasí, bude rozřezán na sto devadesát osm kousků a po těch bude šlapáno tak dlouho, dokud s nimi nepůjde vymalovat zdi! (25.04.2018)