Aguirre, hněv Boží

Nebýt Kinského, půjde nejspíš o nepříliš vybočující dílo, které diváka zaujme snad jen pěknou úvodní scénou za zvuků krásné hudby a pomyšlením na poměrně nebezpečné podmínky, za jakých to muselo být natáčeno - ovšem Klaus Kinski je zde naprosto neskutečný! Žádná rozmáchlá gesta, žádné hysterické výlevy - a přesto je divák přikován k plátnu jeho naprosto zdrcujícím charismatem a všeříkajícími pohledy, které dokonale zobrazují postupné vzdalování se od reality v Aguirreho šíleném mozku. Jestli nějaký film stojí a padá s představitelem hlavní role, pak je to právě tento. (16.10.2007)

kym prva polovica ma doslova uchvatila, ta druha sa da u mna hodnotit skor ako nuda. vlekle tempo, ktore sice predznamenavalo skutocnost, ze sa posadka hrnie do zahuby a ide skutocne o boj za imaginarne veci mi nejako nesadlo na kozu. celok by som hodnotil, ako dobru dobrodruznu dramu, ktora neurazi, ale ani nenadchne..aspon mna. 70% (12.09.2007)

´Aguirre, hněv boží´ je opravdu zvláštní film. Dílo se silným tématem a pro mně záhadnou hypnotizující silou. Není to sice poutavá podívaná, ale jako celek tenhle film funguje. Herzog portrétuje španělského dobrodruha Aguirra (Klaus Kinski), který se bezhlavě žene za svojí představou úspěchu a bohatství i za cenu zkázy členů své výpravy a postupně propadá až v šílenství. Film plyne velmi pomalu, asi jako řeka, na které se na vorech plavila Aguirrova výprava. Jestli je pravda, že herci neznali ještě deset minut před natáčením scény své dialogy, tak na filmu je to hodně znát. Herci skutečně občas vypadají, jako by nevěděli co hrát, chílema připomínají členy nějakého ochotnického divadelního spolku, Herzog však vše postavil na démonickém zjevu Klause Kinskiho, který ani hrát moc nemusel, stačilo, že JE. Některé momenty působí dost surrealisticky, (bizarní scéna s useknutou hlavou), někdy až přímo komicky (např. černoch na voru praví "Toto není loď, to kolem není džungle", vzápětí přiletí šíp a zabodne se mu do nohy, černoch se stoickým klidem poznamená "Toto není šíp.", přiběhne Kinski, zakřičí "To je skutečný šíp, kryj se!" a vystřelí těsně u černochova ucha z děla, což černochovi vyloudí veliký úsměv na tváři.:o) ) Nicméně dávám čtyři*, ten film na mně skutečně nějakým záhadným způsobem působil (možná i díky zasněné hypnotické hudbě) a to do té míry, že jsem byl celou dobu zvědavý, co přijde v následujících minutách. Rozhodně je to film, který stojí za to vidět. (28.06.2005)

„Když to teď vzdáme, přijdou jiní... a ti uspějí! Z nás budou ztroskotanci.“ Už v prvním Herzogově dobrodružně laděném filmu z exotického prostředí nechybí režisérovo oblíbené téma člověka jdoucího za svým cílem až s překročením hranice šílenství. Příběhu o hledání bájného pokladu v divočině vévodí postava Klause Kinského se silně záporným charakterem a krutě nelidským chováním, což je výrazný rozdíl oproti Kinského postavám ve Fitzcarraldovi i Zelené kobře, v nichž jsem i přes rysy šílenství vnímal „jen“ mírně rozporuplné hrdiny, s nimiž se lze mnohem snadněji ztotožnit. To ale rozhodně není ten důvod, proč mě zmíněné pozdější snímky od Herzoga zasáhly víc, ten vidím v celkové stylizaci. Již tady se sice od počátku objevují v režii Herzoga dechberoucí pasáže s putováním dobrodruhů v džungli či plavbou podél řeky, obrovskou sílu má vyvrcholení na lodi s opicemi. Jenže tyto pasáže a slušně rozehraný děj jsou prokládany scénami, u nichž jsem měl pocit, že spíše než artový film sleduji jakési pohádkové kostýmní divadlo přenesené do džungle a herecké výkony ve vedlejších rolích mi někdy (např. během četby pergamenu) připadaly až vyloženě ochotnické. Nebo scéna s lidskou hlavou, která mluví ještě pár vteřin po setnutí, mi přišla spíše jako z parodie. Popravdě jsem byl z té maškarní výpravy (včetně modře oblečeného koně nebo dvou krásek v úhledných společenských šatech uprostřed džungle) a některých teatrálně stylizovaných postav dost rozpačitý a kazilo mi to zážitek, který byl tak pro mě silný jen ve vybraných částech. Závěr byl však, včetně završení myšlenkové hloubky, dokonalý... [70%] (17.11.2022)

Herzog vytvořil jeden z nejlepších německých historických filmů, který do diváka buší silně hutnou atmosférou. Klaus Kinski svým vzezřením vypouští démona a jeho charisma dýchá v každém záběru. Dobově se výprava podařila zachytit náramně, nicméně s přibývajícím časem to chtělo více gradovat děj nebo přinejmenším nějakou scénu vyhrotit na hranu. Potenciál zde byl obrovský, ale když vezmu v potaz 70. léta, dokážu se s tím smířit......8/10 (04.08.2017)