Aguirre, hněv Boží

Shlédnuto na Semináři archivního filmu 2011. Dlouho jsem odkládal shlédnutí tohoto filmu a když se naskytla příležitost vidět ho na velkém plátně, neváhal jsem. Zapomeňte na dobro a zlo, tady je jen zlo a ještě větší zlo. Největší zlo reprezentuje herecký génius s tváří démona - Klaus Kinski. Na jeho výkonu je postavený celý film. Když k tomu přičteme výbornou kameru a hudbu, máme před sebou úžasný klenot, jehož jedinou negativní stránkou je, že byl natočen v televizním formátu 4:3, což filmu bohužel ubližuje. Žel finanční možnosti tvůrců byly velmi omezené, škoda. (07.05.2011)

Psychologicky působící cesta po Amazonce za vlastním přeludem jeho reálných postav, která je dle toho také hodnocena (nadhodnocena). Nebýt přirozené herecké geniality a charismatu Kinskeho, tento německý pokus o znázornění doby konkvistadorů skončí zapomenutý v dějinách. Rozumím tomu, proč řada lidí tomuto filmu napálila pět hvězd a rozumím i těm, kteří tomu dali nekompromisní odpad, já osobně jsem byl tímto pokusem o zmapování skutečné události silně nezasažen a zklamán ze stylu vyprávění, které krom lidské mocichtivosti nedokázalo ukázat téměř nic. 60% (21.08.2012)

Pekelný roadtrip po řece a fascinující bezskrupulózní mizera šplhající na vrchol moci a propadající stihomamu. Film vás přenese do dusné, těžko prostupné džungle i na hnědou řeku skrývající viditelného (příroda) i neviditelného (indiáni) nepřítele a navzdory řidšímu ději a zbytečně dlouhým záběrům vás udrží v napětí, jak tahle absurdní výprava skončí. A to třebaže tu není moc komu držet palce - Španělé, idiotsky tahající do džungle brnění, děla a ženy a chovající se k indiánům jako hovada, si mnoho sympatií nezaslouží. Ale zas takový majstrštyk bych z toho nedělal. Výprava je parádní, scénář tasí řadu fajn epizodek a dobových detailů a Kinskiho xicht funguje spolehlivě, ale charakter Aguirreho mohl být ukázaný plastičtěji, příběh mohl být vyhrocenější a závěr taky nepatří k nejuspokojivějším. Ale pokud jako já milujete říční a jungle filmy, není o čem. Příští zastávka: Fitzcarraldo. (24.02.2021)

Tvůrčí "chemie" mezi Herzogem a Kinským jsem se poprvé nabažil v Nosferatu a Aguirre, hněv boží je na tom podobně. Stejně jako v Nosferatu, tak i zde mě režisér dostal hned první scénou, kde je monumentální záběr na celou výpravu jdoucí pralesem. K hudební stránce nemám výtky, i když byla taková jednotvárná, tak i přesto svůj účel splnila na výbornou. Moc mě zaujala kamera, kde vedle záběrů přírodních scenérií nechybí ani různé detaily z ruční kamery a celkově to ve mně chvílemi evokovalo atmosféru dokumentu. Jak už jsem hned na začátku poznamenal, tak Klaus Kinski coby Aguirre byl perfektní (oplývá neskutečným charismatem) a Herzog mě opět přesvědčil, že je kvalitní režisér. (01.12.2011)

Skvělá ukázka postupné degradace mysli a vzestupu šílenství v honbě za bohatstvím. Až groteskně působí jak si španělští vojáci stále potřebují uchovat aspoň kus tradic, tak zvolí tlustého neschopného šlechtice císařem. Ten jen nesmyslně žere a pak umře, všichni umřou. Klaus Kinski se ukázkově klátí a hudba přináší solidní porci beznaděje a melancholie. Proč tam byla useklá mluvící hlava mi bude někdo muset vysvětlit :) (08.12.2007)