Režie:
Vít OlmerScénář:
Vít OlmerKamera:
Juraj FándliHrají:
Jiří Krampol, Eva Holubová, Emília Vášáryová, Jana Paulová, Monika Foris Kvasničková, Jan Kraus, Martin Faltýn, Petra Lustigová, Dana Homolová (více)Obsahy(1)
Manželské povídky, které Vít Olmer psal pro časopis Playboy v době, kdy jeho šéfredaktorem byl Arnošt Lustig, mají v sobě vtip, často až absurdní pointu a nezapřou, že autor je bedlivým pozorovatelem života kolem nás. Pět z nich vybral pro svojí novou českou komedii, jejímž společným jmenovatelem se stal herec Jiří Krampol, hlavní představitel každé z nich.
Francouzská trojkombinace je humornou úvahou o tom, co může potkat úspěšného podnikatele, dá-li jednoznačně přednost práci před svoji mladší, atraktivní ženou. Protože i ta jednoho dne - vlastně zcela náhodou - pochopí, že peníze nejsou všechno...
Svatozář. Pan Divoký je zdánlivě tichý důchodce a bezbranný muž pod pantoflem. Že tomu tak docela není, pochopí až ušní lékař, který zase vzdoruje hned dvěma partnerkám najednou. Jen na okamžik zaváhá, zda by paní Divoká neměla znát pravdu o svém muži. Ale pak pochopí, že by svého pacienta připravil o jedinou zbraň a útočiště.
Sólo na bicí. Bimbo je "přerostlý" bigbíťák a jeho žena, které ne náhodou říká Yoko, už dávno rezignovala na to, že by někdy dospěl. Žijí spolu na chalupě a monotónní rytmus jejich dnů nečekaně změní vpád zločince, prchajícího před policií. Bimbo a Yoko jakoby se znovu setkali.
Ostrov lásky. Dovolená, ať už kdekoli, by měla být výletem za hranice všedních dnů. Ustaraný Ing. Zawinul ale u Jadranu neustále pracuje a řeší neřešitelné problémy ve své firmě. Toho si povšimne pan Rozvinul a nasměruje svého nového přítele na zcela jinou cestu. Někdy stačí opravdu tak málo.
Waterloo po česku je příběhem pražského památkáře Hrušky, zakřiknutého úředníčka, překážejícího ve světě své atraktivní ženy a ambiciózní dcery. Před každodenním papírováním, byrokracií a marnými diskusemi utíká do napoleonské doby a mění se v udatného maršála. A pak se mu jednoho dne podaří být hrdinou i v současnosti a utéct možná jednou provždy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (256)
Když je člověk doma a po večerech není moc co dělat, přijdou k duhu i nejrůznější bizáry české kinematografie. No, musím se přiznat, že jsem to čekal horší. Krampol určitě není kdovíjaké plus, ale divák si na něj zvykne. A vyloženě špatní herci tam nehráli. Pro Simonu Chytrovou mám jakousi slabost, i když herecky je to spíš kategorie Krampol. Nejhorší je vůbec celý koncept tohohle díla, kdy mi uniká pointa – a fakt si nejsem jistý, že je chyba na mé straně. Jasně, problematické partnerské vztahy stárnoucího muže a jejich řešení můžou být nosné téma, ale tady je to celé zpracované takovým divným a těžko uchopitelným způsobem i jako povídkový film. Všude je znát, že se dost šetřilo, na druhou stranu si štáb vyjel k moři, takže se nabízí otázka, zda ty vykozené ženské z pláže ve Španělsku vůbec věděly, že se stávají součástí filmu. Divné, nezajímavé, rozplizlé. (1 297.) ()
Hodně nešťastně a chabě zpracovaný film, který by si možná v rukách jiného režiséra vedl podstatně lépe. Takto převažují pocity typu co tím chtěl básník říct, to myslíte vážně nebo to je ale hovadina. Přesto si myslím, že si Waterloo tak otřesné hodnocení nezaslouží a Jirka Krampolů, ačkoliv hrál spíše divadelně nežli filmově a občas máte pocit, že sledujete scénku se Slávkem Šimkem v divadle Semafor, přesto všechno mě Jirka bavil a vytvořil řekněme velice specifickou a poněkud bizarní atmosféru, která mě u filmu udržela až do konce. ()
Zdá se, že o titul nejhoršího režiséra na CSFD soupeří dva borci, a není to náhoda, že oba pocházejí odsud, ze socialistického Polska, ne to nic, nechal jsem se unést, přece jen při pomyšlení na tuhle hrůzu potřebujete nějaké rozptýlení, a to hodně kvalitní...ptáte se, kteří to jsou? Jeden je nasnadě, a tím druhý není nikdo jiný než kolega Soukup....Tosim to ve svém komentáři ošéfoval daleko lépe, a o poznání profesionálněji než já, takže to zabalím...proč tady taky zůstávat byť jen o vteřinu déle, než je nutné... ()
Ležel jsem v nemocnici, na pokoji nebyla TV, ale nějaká dobrá duše tam měla notebook a pustila tam tuto VĚC. V tu chvíli, jsem nemohl vstávat, jelikož jsem byl po operaci, ale chtělo se mi zemřít. Proč mě nenechali na sále důstojně odejít do věčných lovišť? Tento film je holé utrpení a já doufám, že ho už nikdy neuvidím. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (1)
- Během premiérového měsíce vidělo film v českých kinech 5 682 diváků, což znamenalo tržbu 588 406 Kč. Snímek se tak stal 29. nejnavštěvovanějším filmem a 8. nejnavštěvovanější premiérou měsíce září 2002. (cinema_cz)
Řekl bych, že se jako obvykle nechala velká část místních pseudointelektuálů zlákat tím, že se jednoduše přikloní k negativnímu hodnocení. Tyhle náměty mne většinou nezajímají, ale zkusím od toho odhlédnout a hodnotit objektivně. Není to dobrý film, ale není ani tak špatný, jak se říká, je to jen taková normálně podprůměrná komedie. V první povídce (slabší **) hraje Krampol úžasně cynického podnikatele, ale v nelogickém příběhu o otrávené manželce, nalezeném čoklovi, drzém veterináři a krachující firmě to moc nevynikne. Povídka je ovšem docela slušně technicky provedena a není vysloveně špatná. Druhá povídka (lepší ***), kombinace citátů z jakéhosi červenoknihovnového románu (které s milým patosem přednáší sám Olmer coby voiceoverový vypravěč) a anekdotické historky o nahluchlém důchodci u milosrdného ušaře působila úžasným kontrastem a byla i celkem vtipná. Zklamala technická a herecká složka (hlavně Holubová byla hrozná). Třetí povídka (**) je technicky hrozná (s výjimkou zmatené Vašáryové), příběh o podivínském Bimbovi, který si hraje na bigbítového hudebníka na české vesnici je ale docela slušně absurdní (svazovací scéna), ovšem je špatně vystavěný a jeho zápletka a konstrukce je dost debilní. Čtvrtá povídka (***) popisuje podivnou dovolenou v Chorvatsku z pohledu manželstvím i prací vystressovaného lékaře a amatérského psychologa Rozvinula, který se ho snaží rozveselit. Atmosféru magorů na dovolené a česko-moravských vztahů myslím vystihuje docela slušně, děj je ale silně nablblý, stejně jako dialogy. Pátá povídka (lepší ****) o rozpadlém vztahu dvou manželů a magorů na památkovém úřadu je z hlediska rodinných hádek velice realistická. Nápad o historikovi, který se stylizuje do role Napoleonova maršála Grouchyho je velice dobrý a filmařsky je to natočeno také velice slušně. Gagy ("dyť teď sežrala ty dvě novorozeňata a ještě se volizuje") jsou také docela slušné, povídka je docela nadprůměrná a velice nápaditá (třeba ovocné pojmenování postav). Film je výrazně povídkový, je spojen vlastně jen prostředím bývalých prominentů po sametové revoluci. Je fakt, že svou dobu vystihuje docela věrně a přes mně nezajímavé náměty není úplně špatný. Taky je na tom vidět, že to jsou jakoby ilustrace literárním povídkám, či spíše fejetonům, a proto působí dosti nefilmově. Ty povídky by mohly být zajímavé, jsou docela sympatické tím, jak se v nich mísí archaicky vysoce stylizovaný a vulgární jazyk. Na papíře by asi rozhodně působily líp, celkem čtivě a sympaticky ironicky. Krampol mne celkem příjemně překvapil, hlavně v první a poslední povídce, rozhodně není špatný herec. Rozhodně je lepší, než některé přeceňované budovatelské komedie, které tu jsou vynášeny do nebes. Olmer se snažil najít v české komedii novou cestu, což se mu nijak zvlášť nepovedlo, přesto je to IMHO lepší než některé zde přeceňované snímky. Normální podprůměrná komedie, v některých momentech i docela vtipná. Matematický průměr - slabší tři hvězdy + pošramocené mínění o schopnosti místních mít vlastní názor. S tebou je sranda jak s gumovým hovnem. () (méně) (více)