Vidiny

Promiň, Roberte, tentokrát tě nepotěším. Vidiny zestárly - to, co se mohlo kdysi zdát jako rafinované a působivé, už dávno překonal čas. S podobnými prvky pracuje úspěšně řada moderních thrillerů a hororů, ale i psychologických dramat, a vedle nich tvůj snímek vypadá jako afektovaný film se stejně afektovanou hrdinkou, doprovázený hysterizující hudbou. Dnešní divák rychle odhalí, koho má před sebou, z čeho vychází její tajemství a emoce. I se superlativy na adresu výkonu Susannah York bych byl hodně opatrný. Tohle je po právu zapomenutý díl filmové historie, vhodný nanejvýš do filmového klubu. Celkový dojem: 45 %. (14.12.2020)

VIDINY by svym zpusobem mohly byt typickou blaznivou komedii, ve ktere se zaletny muz snazi zabranit tomu, aby se jeho vsemozne manzelky/milenky (shodou okolnosti shromazdene pod jednou strechou) dozvedely pravdu. Ovsem zde mame obracene genderove role a diky hudbe i zpusobu snimani se z potencialni komedie stal pekne dusny horor. One atmosfere pak jeste pridava i prednes z detske knihy. Vysledek pak ukazuje, ze i obycejne nehororove prvky mohou za urciteho spojeni efektivne vyvolat hruzu. (17.07.2020)

Schíza jak sviňa, napětí a atmosféra, která by se dal krájet. Já jsem hodně zatížen na podobné snímky, kde hlavní roli mimo schizofrenní šílenosti hraje hlavně prostředí, ve kterém se děj odehrává. V tomto případě je to překrásná, podzimem barevně zalitá zátoka, kde stojí prostorná chata a kolem jsou samé lesy, skály a vodopády. Nádhera. Samotná chata ukrývá překrásný interiér a všechno tohle zmíněné je perfektně nasnímáno talentovaným kameramanem Vilmosem Zsigmondem. Bravurní práce. Prostě a jasně, celková atmosféra snímků sedmdesátých let je tu cítit na sto honů. Psychicky narušená hlavní hrdinka Susannah York (podle jejíž předlohy režisér Robert Altman úryvky pro film natočil) je ve své roli spisovatelky fantasy božská a já jí její výkon žral se vším všudy. Dohromady pár kvalitních herců, zdatná režisérská ruka a jak málo stačí ke štěstí. Co ale k celkové působivosti ohromně přispívá je hudební složka Johna Williamse. Takového soundtracku bych se od něho teda nenadál. Smyčce, klavír a hlavně desítky podivných disharmonických ruchů a zvuků, skřípání, cinkání, zvonění, bubnování, dohromady jeden velký ambientní experiment. Na perkuse si přizval dokonce věhlasného japonského skladatele Stomu Yamashtu. Bomba! Jsem moc rád, že se ČT ART nebojí do svého programu zařazovat i takové zapadlé a neotřelé snímky, jakým Vidiny bezesporu jsou. (15.11.2020)

J*A*S*M *** píše, že mu tahle hororová psychodramata lezou na nervy. Aby také ne! Čeho je moc, toho je příliš! Ale čeho? Rozpolcených osobností do fantastických představ, sexuálních představ, vražedných představ. A přitom všichni hledají jednorožce (In Search of Unicorns) - pozor, jedná se o množné číslo. Na jednu Cathryn je toho opravdu moc: živí a mrtví milenci (včetně manžela), svět dětské fantazie (jedině v něm se cítí dobře) a především (a vskutku jedině) ona sama. Pozn. 1: Robert Altman prohlásil, že jeho inspirací k scénaři tohoto filmu byla Persona (1966) Ingmara Bergmana. Pozn. 2: Oceněná hudba Johna Williamse byls příliš v souladu s filmovým dějem. Přestože dobře využil zvukové efekty Stomu Yamashty, nepřišla mi vhodná. (05.06.2018)

Prvních 20 minut je na 5*, pak už bohužel kvalita klesá. Vidiny mají hned několik skvělých scén, které by psychologické hororové mysteriózní drama s tímhle námětem mít mělo, jenže jako celek je ten film utahaný, obzvlášť uprostřed. Přitom děj je zajímavý a líbil se mi, jenom prostě by tu hodinu čtyřicet šlo využít líp, aby to pak mělo silnější atmosféru. Taky toho předčítání z knihy tam bylo až moc, chápu, že se hlavní hrdinka do něj snažila nějak "uniknout", ale i tak tam toho mohlo být o něco míň. Susannah York ale svoji roli tady zvládá skvěle. I když se mi ten film spíš líbil, nevidím to v hodnocení na víc, než na 3*, protože mi tam chyběla nějaká silnější atmosféra a víc silných scén, co by z toho udělaly opravdu něco. 3* (23.10.2019)