Opilí láskou

Nepomyslel bych si, že budu nadšen z americké romantické komedie po roce 2000, a většina filmů s Adamem Sandlerem nepředstavuje od pohledu nic, co by mě aspoň trochu lákalo ke zhlédnutí – a ani nemůžu říct, že by to Opilí láskou nějak výrazně změnili, nakolik se tu Sandler svým kukučem a často jedním výrazem pomateného ňoumy náramně hodil a já měl z úředníčka Barryho pocit plného splynutí herce s postavou... a Emily Watson, přestože si za mě svůj úplný herecký vrchol odbyla již 6 let před tím ve svém prvním filmu, opět nezklamala a když se pohybovala po scéně nebo někdy pouze mluvila hlasem, zaváněla zvláštně tajemným půvabem. Hned od první scény z kanceláře mě nesmírně upoutala vizuální stránka a z ní plynoucí jedinečná komorní atmosféra, v často delších záběrech s nečekanou událostí v nich či jindy originálně přidanými barevnými efekty a později se krásně rozjel i skvěle promyšlený hudební doprovod. Samotný příběh o zamilovaném páru, kdy ona ho svůdními návrhy i dalšími žádostmi neustále otravuje přes telefon a on plně zjistí, že je zamilovaný, až co se ona záhy odmlčí, možná zní od poslechu jako předvídatelné klišé. To by ale nesměl Paul Thomas Anderson jako autorský tvůrce pojmout zvolený námět s takovým nadhledem, že i snad nejklíčovější romantická scéna ve stylu retro videoklipu obsahuje tolik hravosti a kreativních nápadů, když ji navrch ještě předchází neočekávané stepování v obchodě. Lehce bizarního nádechu, včetně choulostivě svůdných telefonátů nebo záměrně komičtěji pojatého zúčtování s gangsterskou partou, bylo přidáno tak akorát, aby celkovou náladu dostatečně ozvláštnil a zároveň nesnížil celkový dojem. Jedna z neotřelých filmových romancí, kterou bylo radost sledovat. / Dík za společnou projekci honajzovi2. [90%] (18.12.2023)

Postavy v Opilí láskou jsou divný. Tzn. našel jsem se v nich takřka dokonale. Přesto ale... jejich příběh je taky divný a to už za hranice reality, takže mě film sice bavil, ale nedostal... ne tak jak jsem doufal. Naproti tomu Magnolie mě rozebrala na kusy a tak vedle ní toto působí jako chutná jednohubka vedle jedné z nejúchvatnějších hostin jakou jste kdy před sebou měli. 8/10 (13.02.2009)

Dlouho, velice dlouho jsem se zdráhal na tento film podívat, což zřejmě přičítám tomu, že se nikdy nenašla vhodná příležitost a ani jsem nikdy neměl touhu ho nějak nutně vidět. Ale když se dnes objevil krátce po půlnoci v televizi a já neměl nic lepšího na práci, tak jsem se s ohromnou zvědavostí podíval na další herecký výkon Adama Sandlera. A s ohromným překvapením musím konstatovat, že to byl výkon maximálně povedený, dokonce snad jeden z nejpovedenějších v podání Sandlera a troufám si uvažovat i o tom, jestli to není jeho životní role. Part podivína, který se mnohdy chová velice zvláštně a nepředvídatelně a který mívá neotřelé záchvaty hněvu, mu sednul naprosto dokonale a já mu to všechno dokázal bez sebemenších pochybností uvěřit. A když běžel v supermarketu s celým stojanem pudingů rychle ke kase, tak jsem dostal nekontrolovatelný záchvat smíchu (ve zdejší galerii je to fotka č. 15). A musím říci, že Adam Sandler zde všechny své kolegy hodně zastínil. I když se třeba taková Emily Watson snaží, tak na Sandlera prostě nemá, ten tady hrál v životní formě. Z dalších herců pak zaujal samozřejmě Luis Guzmán, který má nepopiratelné charizma, ať hraje v jakékoliv roli. Tato romantická komedie je tedy velice neotřelá a hodně originální, a to umím ocenit. Teď nevím, jestli udělit čtyři nebo pět hvězd, opravdu by to chtělo na této databázi rozšířit hodnotící škálu, protože se mi čím dál častěji stává, že váhám mezi dvěma hodnoceními. V tomto případě tedy asi zůstanu u čtyř hvězd, ale z mého pohledu je to solidních 90%. (16.07.2010)

Není romance jako romance. Obzvlášť když má hlavní hrdina Adama Sandlera sedm dominantních a nesnesitelných sester, firmu s podivným zbožím, je prchlivý, neschopný citového vztahu a jakmile jedna ze sester v nějaké nejméně vhodné chvíli vytáhne ledajakou nelichotivou historku z jeho dětství, je schopný předvést nemalý výbuch vzteku s nějakou demoliční tečkou. Než blíže pozná potencionální partnerku Emily Watson, která může přinést lepší příští, nenapadne ho nic lepšího než zavolat dámě na sex po telefonu. A nebude to jediné zaškobrtnutí. To, že Paul Thomas Anderson umí hrdiny zabořené v životní mizérii, už nějakou dobu víme. Zároveň je vláčí podivnými náhodami a absurdními situacemi, u kterých se (neznalý) divák může cítit, že se právě probudil po nějakém bouřlivém večírku. Jenže těžko čitelný Anderson „jen“ umně kopíruje duševní stav svého hrdiny. A znovu vsadil i na pestré vedlejší postavy, mezi kterými vyčnívá jeho oblíbenec Philip Seymour Hoffman. Přesto si nemůžu pomoct, protože ve výsledku se tenhle kus tváří jako něco víc, než ve skutečnosti je. (24.03.2022)

Vystresované jak křeček v bubnu, jen se na to podíváš, rozbolí tě žaludek. Pokud budu chtít migrénu do 15 minut, pustím si tohle. Uvřískaná hovadina, která se od telefonátu na call centrum nedala vydržet už vůbec. Prubla jsem to ještě dvacet dalších nekonečných minut, nedokoukáno. Jsem jinde. Mimochodem Magnolia patří k mým nejoblíbenějším filmům, tohle trumfne snad jen ještě hnusnější Nit z přízraků. Kamera pěkná, jinak nic pro mě. (09.10.2020)