S láskou Vincent

Nějak si nedokážu představit, co by si se snímkem počal někdo van Goghem, jeho příběhem i dílem nepolíbený, ale takový nedouk snad ani neexistuje... já ale mluvím jako Vincentova velká obdivovatelka, jak nesmírně dramatického života, který mě nepřestane dojímat, tak jeho jedinečných obrazů, jenž působí i ve své statické formě nebývale živě a energicky... a což teprve, když se spojí štětce umělců s dovedností animace a herci se použijí jako rekvizity - pak ožívají skutečně a vám tak malířovi známí, přátelé, domy, lokály, sluncem prohřáté ulice, horkem zvlněná krajina i mihotavost hvězd na noční obloze připadnou tak důvěrné, že snad zahlédnete sami sebe usrkávat absint, tu zelenou van Goghovu múzu, na terase noční kavárny v Arles... Dokonalému požitku uškodila scéna v obilném poli, která působila ploše jako na kouzelném paloučku ze Studia Kamarád blahé paměti, jinak tedy velmi osvěžující podívaná! (11.01.2019)

Nezajímám se o Vincentův život, jeho techniku malování či výtvarné umění vůbec. Spíš hledám filmy s animací odlišnou od té mainstreamové, chcete-li Walt Disneyovské/Pixarovské. Tento film mé očekávání splnil do puntíku, dokonce ho překonal. A pokud jsem se nejdřív trochu obával nudného příběhu, mrtvolných postav, brzy mě snímek vyvedl z omylu. Prostředí samozřejmě bylo statické, ale tvůrci vždy dodržovali jeho interakci s živými bytostmi (pohybem, světlem, stíny). A právě postavy působily velmi živým dojmem, jistě některé víc než jiné, někdy hlavně díky danému malíři, jindy kvůli dabérovi, nebo souhře obou (zvlášť patrné u převozníka, Adeline a dalších). U takových detailů jako odraz tváře ve vodě či zvedání se z postele jsem byl velmi překvapený propracovaností. Ale ze všeho nejvíc se mi líbily černobílé vzpomínky, dokázal bych si v podobném duchu představit celý film. „Detektivní“ příběh možná nebyl tolik nosný, ale bavil mě, ačkoliv o něj tu nešlo. A ten silný pocit melancholie na konci…velká spokojenost, dávám silné 4*. (08.02.2018)

Ak odhliadneme od hry s rozpoznávaním majstrových obrazov a kochaním sa dychberúceho vizuálu, veľmi nám toho nezostane. Dej sa vyvaril z Vincentových listov bratovi a kombinuje fakty s fikciou počas vyšetrovania majstrovej tragickej smrti. Pomyselný zápas formy a príbehu sa v tomto prípade bojuje ťažko - na stanovených pedantských pravidlách nemožno tvoriť komplikované príbehové linky s dramatickými presahmi, symbolmi a bohvie čím ešte. Loving Vincent je preto málo príjemný, staromilský experiment, hodiaci sa na nedeľnú kávu a mobilnú verziu. Dosiahnutá nádhera, pod ktorej plátnom sa toho viac neskrýva. Navyše z toho strašne bolia oči. (07.12.2019)

Že forma vítězí nad obsahem? Kdyby byla velká snaha, určitě by se nějaké hlušší místo našlo. A závěr může zase trochu vyznívat do ztracena. Ale co jiného dělat, když smrti Vincenta van Gogha nebyla nikdy pořádně objasněna? A o to tady právě jde. Nejsem žádný znalec výtvarého úmění a o Vincentovi jsem ještě donedávna skoro nic nevěděl. Takže jsem vlastně ani moc nevěděl, co čekat. A možná i proto, jsem si tak krásně užil tu atmosféra záhady, tajemství, neodkryté minulosti a celkově to bylo celé moc pěkné netradiční patrání bezejmenovaného detektiva plné vzrušujících odporovačných výpovědi svědku, takže i studie lidí a toho co můžou říct. K tomu ale velký kus romantiky, poezie, poetiky a celkové citlivé, příjemné atmosféry. Samozřejmě i díky té skvělé formě,o které už bylo asi řečeno dost. Ale vážně snímku dodává kus jedinečnosti a dalšího kouzla. Celkově moc pěkňoučké. (08.01.2021)

Když jsem si o tomhle filmu četl, říkal jsem si, že je skoro má povinnost jít na Vincenta do kina a ocenit ten nápad a práci. Mám velkou radost, že film mně mou poctivost vrátil v podobně nádherné, vysloveně překrásné obrazové formě nic krásnějšího jsem ve filmu nikdy neviděl a rozhodně nesouhlasím s kolegy, že krom obrazu je film o ničem. Já poslouchal dialogy a krásně si dělal obrázek o nás lidech, o našich vlastnostech, vnímal krásu obyčejnosti, zkrátka jsem se nechal absolutně okouzlit. (12.02.2018)