Režie:
Bernardo BertolucciScénář:
Gilbert AdairKamera:
Fabio CianchettiHrají:
Michael Pitt, Eva Green, Louis Garrel, Robin Renucci, Anna Chancellor, Jean-Pierre Léaud, Jean-Pierre Kalfon, Valentin Merlet, Florian Cadiou, Lola Peploe (více)Obsahy(1)
Autor završuje snímkem SNÍLCI pomyslnou trilogii pařížských filmů, kterou zahájil KONFORMISTOU a v níž pokračoval POSLEDNÍM TANGEM V PAŘÍŽI. Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají. Film je Berolucciho nostalgickým ohlédnutím za vlastní minulostí. Na rozdíl od svých tehdejších radikálních postojů, dokáže dnes vidět své hrdiny s ironickým odstupem a něhou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (306)
Todle je bohužel ten druh umění, kterej tak úplně nechápu. Relativně nepropracované postavy na plátně debatují stále o tom samém, snaží se rozvíjet jakési vztahy, které ale (navzdory solidním výkonům herců) zůstávají nepochopeny, nerozpracovány a nedotaženy. Erotické scény (navzdory přítomnosti neuvěřitelně sexy Evy Green) postrádají veškeré dusno a příběh jenom zdržují a notabene i zabíjejí, byť to byl paradoxně asi největší tahák celého filmu. A když máme film, jehož postavy nám nejsou sympatické, jehož děj neexistu a ještě postrádá skutečný konec, a jehož, na první pohled jediná, zajímavá složka se dokonale míjí účinkem, co nám zbyde? Pár zajímavých odkazů na staré filmy, příjemná atmosféra 60. let, krásné skladby, oku lahodící pohled na do detailu vyvedené iinteriéry a několik zajímavých režisérských nápadů a vtípků (mě se líbilo přehození medvídků na Lisině posteli). . Jenže na víc, jak čístý průměr to nestačí. 50% ()
Bertolucci bohužel už netočí tak skvělé filmy jako dříve, ale Snílci mě celkem oslovili a musím říct, že ačkoli Poslednímu Tangu v Paříži nesahají ani po kolena, tak se mi líbili a nebýt toho režiséra, který už vytvořil díla skvělejší, tak je tu vychvaluji jako smyslný film, který vás zavede do jiného světa... ()
Narozdil od ostatnich nepovazuju Bertolucciho za nejakyho genia, ale Snilci se mi celkem libili. Prvni problem je, ze o udalostech, ktery se v ty dobe dely v Parizi, nic moc nevim. A druhej problem je, ze se jim Bertolucci nevenuje dostatecne dlouho, aby mi to bylo jasnejsi. Prvnich zhruba 50 minut je v pohode, tri hlavni postavy se seznamujou, milujou filmy a chtej se zapojit do revoluce (nebo co to je). Jenze zhruba v nejaky 50. minute pribeh skonci a od ty doby se jen hlavni trojka vali po pokoji a obcas se svliknou. Nerikam, ze pohled na nahou Evu Green neni fajn, ale koukat nakejch 40 minut, jak se poflakujou, zas tak zabavny neni. A zakonceny je to taky tak nak podivne. Ale musim uznat, ze i pres tyhle vytky je film natocenej v takovym pohodovym tempu a s lehkosti, takze nenudi. Sice to neni zadny mistrovsky dilo, ale bavil sem se slusne a mlady herci to zvladli v pohode. ()
Příjemný rebelský film, ze kterého (lehce dekadentní) atmosféra mládí, 60. let a láska k filmům čiší na míle daleko. Bernardo Bertolucci se představuje jako vyzrálý filmař, pod jehož dozorem explicitní sexuální scény rozhodně nepůsobí samoúčelně. Ústřední mladičké trio odvedlo skvělé herecké výkony z nichž zřejmě nejvíce upoutá tehdy debutující Eva Green. Navzdory smělosti s jakou prezentuje svoji nahotu, svým herectvím vyráží zbraň z ruky všem pochybovačům a dokazuje, že není pouze dceruškou Marléne Jobert, ale silnou hereckou osobností, jenž se svým talentem a sexapeelem dokáže přinejmenším vyrovnat herečkám zlaté éry. Snílci se mi svou nespoutaností a svobodou moc líbili, zklamalo mě pouze závěrečné Isabellino rozhodnutí, které logicky zcela neodpovídá pečlivě budované psychologii postavy a vrací vše zcela zbytečně na začátek. 85%. ()
Bertolucci je jako malé dítě, které se nedokáže soustředit na jedno téma a patřičně ho rozvíjet. Jednou si hraje s filmem jako takovým, pak přeskočí k sexem prodchnutému vztahovému dramatu jedné podivné mladé trojice, aby nakonec zauvažoval o revoluci jako o zdánlivému vyřešení všech problémů (to zdánlivého zdůrazňuji). Zkrátka se jedná o tři rozdílné kapitoly, které mě příliš nepřesvědčily o vzájemné souvislosti důležitosti v příběhu. Což je škoda, protože samy o sobě fungují více než dobře viz komentář Douglase. ()
Galerie (230)
Zajímavosti (11)
- Role Matthewa byla nabídnuta také Leonardu DiCapriovi, ale ten ji odmítl kvůli přípravám na svou roli ve filmu Letec. (HellFire)
- Z četných filmových odkazů můžeme jmenovat tituly: Modrý anděl (1930), Světla velkoměsta (1931), Zrůdy (1932), Zjizvená tvář (1932), Páni v cylindrech (1935), Paisa (1946), Žijí v noci (1948), Johnny Guitar (1954), Zriodila se hvězda (1954), Rebel bez příčiny (1955), Dotek zla (1958), Nikdo mne nemá rád (1959), U konce s dechem (1960), Jules a Jim (1962), Banda pro sebe (1964), Bláznivý Petříček (1965), Persona (1966), La chinoise (1967), Chladnokrevně (1967), Butch Cassidy a Sundance Kid (1969), Langlois (1970), J'ai faim, j'ai froid (1984). (NinadeL)
- Film byl natočen podle stejnojmeného románu od Gilberta Adaira. (Mamba)
Reklama