Snílci

Som obdivovateľom Evy Green, ale tento film je umením len pre zarytých honičov. Ukáže tu totiž všetko, vrátane bobra, čo je pre neimpotentov celkom pekný pohľad, zmysel filmu mi však uniká. Propagácia perverznosti nemá žiadnu hodnotu a v tomto prípade je úplne samoúčelná. Natočené len preto, aby šokovalo. (04.12.2017)

Je to tu zase. Jeden už by skoro mohl zmáčknout ctrl+c, a potom ctrl+v. Zkrátka zase další film, který zdaleka nedosahuje kvalit knižní předlohy. Skutečně, pokud se vám Snílci jen trochu líbili, určitě si nenechte ujít stejnojmennou knihu Adaira Gilberta. Film samotný také není špatný, má perfektní atmosféru a některé scény jsou krásně nespoutané. To, co tam ti mladí lidé předvádějí není nechutné. Je to prostě styl života a myšlení jedné francouzské generace. Generace snílků... Film to není dokonalý, ale kvůli té atmosféře, půvabným odkazům na jiná filmová díla a i díky ústřední trojici si nicméně čtyři hvězdičky zasoulož..ehm, pardon.. zaslouží. (25.05.2007)

Bertolucciho obsesi krásou Evy Green sice chápu, ale když každá otevřeně-erotická scéna působí o něco méně než ta předchozí, přejde tahle trojka do smutně zapomenutelného průměru. Příjemně dobový feeling se vytratí, příběh se topí sám v sobě a z přemíry křeče mě vytrhne jen občasný krásný záběr (viz Eva jako Venuše). Tohle snění mě tak v důsledku nechává zcela chladným, přestože celá forma cílila mnohem výš. (24.12.2005)

Nahotou silně prosycený film Itala Bernarda Bertolucciho, kdy spolu v dobové atmosféře hlavní protagonisté „fungují“ prostřednictvím lásky k filmu (Scarface, Páni v cylindrech) a sexuálního napětí. Na pozadí bouřlivých protestů se tak v Paříži seznámí prudérní Američan s místními dvojčaty, a zpočátku nechápe jejich otevřené sexuální mravy. Sám Bertolucci jako první otevřeně prezentoval mužské pohlavní orgány (film 20. století), tady dominují i nad událostmi konce 60. let a působí mnohdy až samoúčelně. Příběh je upozaděn, nejdůležitější jsou postavy a jejich vztahy. Nejvíce tak zaujmou herecké výkony, zápal a naivita Michaela Pitta a okouzlující hluboký pohled nastupující Evy Green. (01.03.2006)

Tento snímek bych označil pojmem "umělecké porno". :) Nahota je ve filmu naprosto normální, ale není násilná..působí přirozeně. Mnoho krásných obrazů ("I can't stop you, I've got no arms."), úchvatná kamera, fúze snímku samotného se záběry starých francouzských filmů, revoluční dusno probíhající všude kolem, hlavní postavy o něm stále mluví, rozebírají ho, ale přitom se ho aktivně zúčastní až v samém závěru. Krásná hříčka Bernarda Bertolucciho, který se do příběhu nebál zasadit i téměř incestní vztah Thea s vlastní sestrou Isabelle v kombinaci s milostným trojúhelníkem ("Yes, I'm drunk. And you're beautiful. And tomorrow morning, I'll be sober but you'll still be beautiful.") (29.03.2006)