Svatební cesta do Jiljí

Josef Abrhám a Libuše Šafránková nemuseli vůbec nic hrát, poněvadž už dávno byli partnery i ve skutečnosti. Jejich chování k sobě je tak přirozené a spontánní, že jim vše žerete i s navijákem. Srandovní jsou i vnitřní monology Abrháma, které hodně připomínají vnitřní hlasy jeho postavy Knotka v Kulovém blesku. Vynikající miniroličky si střihli mistři Cimrmanovci nejpovolanější - Ladislav Smoljak jako zaměstnanec na Ztrátách a nálezech a Zdeněk Svěrák v roli průvodčího vlaku. Parádní letní oddechovka. (02.07.2019)

Pěkná televizní komedie o předsvatební cestě mladých (no, mladých…) partnerů (Abrhám a Šafránková), nijak mě neurazila, ale že bych se výborně bavil, to taky zrovna ne. Mohou za to dvě věci: za prvé téměř všechny peripetie, které ústřední pár ve filmu potkají, jsou z kategorie lehce předvídatelných. To však zachraňuje sympatický ústřední herecká dvojice, a množství vedlejších postaviček, z nichž Svěrák hraje asi tu nejvtipnější (revizor ve vlaku, který dostane najíst). Druhá věc, které si asi většina televizních diváků nevšimne nebo si to vzhledem ke statutu televizní klasiky nepřipustí, ale mně maximálně vadila, je všudypřítomný postsynchron. Něco tak do uší bijícího, nepřirozeného se jen tak neslyší. Jinak je „Svatební cesta do Jiljí“ záruka příjemně strávené hodiny a půl u televize. (29.09.2006)

Mimořádně nadhodnocený film, ovšem i mou vinou. Příjemná béčková komedie. I když motiv "zkušební" předsvatební cesty je docela vtipný, celá tahle roztomilůstka stojí a padá s Abrhámem a (hlavně) Šafránkovou, kteří jsou prostě nádherní. Čtyři hvězdičky si to nezaslouží, jedná se však o snímek, který z těžce identifikovatelných příčin miluji. Vyvolává ve mně nesmírně příjemný pocit. Asi díky tomu fíglu, že stačí, abych se jako divák ztotožnil se sympatickým Abrhámem a získám neochvějnou, v "těžkých zkouškách" neporaženou lásku krásně romantické Libušky Šafránkové (která ovšem "sežene i drezínu"). Pak ta blažená výletnická atmosféra z roku, kdy mi bylo šest. Především jsem ale tento film v těch svých šesti letech viděl a bylo mi při tom moc dobře (přestože jsem ho částečně prožíval jako drama), z čehož zůstala jen mlhavá vzpomínka na něco velmi příjemného. Když jsem ho nyní, po více než čtvrtstoletí, konečně objevil (a zjistil, že Kolářová s Hanzlíkem se mi tam přimotali odjinud), kupodivu zafungoval přesně dle libé vzpomínky. (Pro sběratele kuriozit: Smoljak, Svěrák, Gerendáš a jiní.) (23.02.2011)

Příjemná letní komedie Hynka Bočana je postavená na inteligentním scénáři o inteligentních lidech. Podle toho vypadají i vtipné dialogy. Nic zde neskřípe, nestagnuje a slabších míst je jako šafránu. Kdybych někde narazil na hada, vydával bych asi podobné skřeky jako Josef Abrhám.:) Poučení z filmu je jasné: Pracháči sepisujte předmanželské smlouvy, a vy ostatní podnikejte předsvatební cesty - každý do toho „svého“ Jiljí. :-) (22.06.2008)

Na tento film jsem se vždy velmi těšil, líbí se mi hlavně ta perfektní cesta, čundr jak má být a ještě k tomu s nádhernou Popelkou.. Co víc si přát. Dnes opět v tv jako letní oddechová komedie. Už se těším. Motto: Víš jak člověka nejlépe poznáš? Když s ním cestuješ. 100% pravda už od dětství z vlastní zkušenosti.Na cestách se musí snášet neustálé útrapy, jako třeba déšť, horko, dopravní zácpy, dlouhé celodenní cestování v rozpáleném autě, únava po horské túře, fronty do památek, hlad, komáři, dříve nekonečné fronty a buzerace na celnicích, hledání ubytování atd, Poslouchat někoho, kdo stále remcá a neužívá si to, nezajíma ho nic, nevnímá krásy přírody rovná se zkažená dovolená. A i na tu dlouho vzpomínky přetrvávají. V tomto komediálně laděném filmu je hodně pravdy a proto ho mám rád nejen pro tu úžasnou atmosféru tak jako v jiném skvělém filmu „ Jak dostat tatínka do polepšovny". (11.06.2014)