Svatební cesta do Jiljí

Sebepoznání je jistě nesnadná záležitost. A poznání toho druhého teprve. Jaký bude manžel? Bude mě mít skutečně rád? Co by byl schopen pro mě udělat? Jaká bude asi jako manželka? Bude mě podporovat nebo vychovávat? Kde získat odpovědi na tyto závažné otázky, než na společném výletě, kde jeden bez druhého nemůže prakticky existovat. Nadčasově půvabný příběh je přímo prodchnut osvobozující prázdninovou atmosférou plnou drobných komických příhod a malérů, které tu nahrazují cosi jako bobříka odvahy a trpělivosti. Libuše Šafránková a Josef Abrhám vytvářejí své role s velkým zaujetím i přirozenou autoritou a divák postupně zjišťuje, že ti dva k sobě prostě patří i ve skutečnosti. Jedno z nejzdařilejších děl televizní dramaturgie osmdesátých let i dnes plně nahrazuje rychlokvašené fabrikové produkty současné tvorby a nutí k zamyšlení, proč se již tak skvělé a umělecky nenahraditelné filmy neobjevují na našich obrazovkách častěji. (06.06.2010)

Film, jemuž lze vyčítat absurdnost, nepravděpodobnost, literárnost atp atd, ovšem dvě věci v něm fungují naprosto dokonale, jednak mile střelený humor, který neustále umně balancuje na hraně uvěřitelnosti a absurdity a dále dokonalá herecká souhra Josefa Abrháma a Libuše Šafránkové. Zmínit je samozřejmě nutné i tradičně slušnou režii Hynka Bočana. Jistě právě díky jeho pečlivé režii v tomhle filmu v podstatě nejsou slabší místa a i drobné roličky jsou podány velmi slušně... Jen na okraj podotýkám, že to je "pouhý" televizní film... Celkový dojem: 80% (10.09.2006)

Přiznám se, že jsem tento film viděl až nedávno a již ženatej. "Dopsíprdele," pomyslel jsem si, "vidět to tak před svatbou, hnal bych ji na nějakej ten vejšlap taky." Nic naplat, teď už to nikdo nevrátí. Čert nikdy nespí. Každopádně, tento snímek se svým humorem a stylem pojetí řadí k těm čtveráckým kouskům pánů Smoljaka a Svěráka, jen je neprávem opomíjen. Kdyby to dávali v televizi tolikrát, co film Marečku, podejte mi pero nebo spíš Kulový blesk (ano, nabízí se představa, že hlavní mužská role je totožná), stal by se z toho stejný trhák. Teď mě napadá, že je ta postava stejná nejen jako v Kulový blesk, ale i jako v Jára Cimrman ležící spící, ale to bude asi tím, že je tam ten Abrhám kamenně unylý a do filmu promlouvá jeho vnitřní hlas, resp. té postavy. Je to takový společný jmenovatel těchto filmů. A já si říkám, že to vůbec nevadí. Jako je jedno, že Libuška Šafránková hraje jeho manželku v životě i ve filmech. (13.05.2013)

Druhou osobu nejlépe poznáte při krizové situaci, kde se pořádně vybarví její charakter a ukáže se jaká ta osoba ve skutečnosti je. Tomáš měl vymyšlený moc pěkný způsob, jak otestovat svou milovanou vyvolenou a vždycky si u toho představoval jak by to celé mohlo dopadnou. Ty představy byly trošku naivní a působily komicky. On i jeho nastávající Petra neměli žádné zkoušky zapotřebí, protože už než se vydali na tu strastiplnou cestu, tak se výborně doplňovali. Oba dva byli perfektní protiklady a jak je známo, tak protiklady se přitahují. Jen doufám, že jim to v manželství pak vyšlo. (02.05.2011)

Je to trochu odlišné od knihy, kde je ten konflikt poněkud hlubší a krapet jinak rozhozený, ale jinak hlavní téma zůstává a je zobrazené dokonale - všechna ta racionálnost mužů a emotivnost žen, ale stejně jim to nejlíp jde, když táhnou za jeden provaz a doplňují se. Abrhám a Libuška jsou skvěle sehraní - asi do toho dali i kus ze svého vztahu. Jinak ke knížce jsem psal na Databázi knih tento komentář: Co se týče žánru, tak jde o zasvěcovací cestu (tedy cesta sama je cíl), proto jsou jednotlivé kapitoly také rozděleny na jednotlivé dny. Každý den pak dokonce ještě obsahuje „pohádku“ na dobrou noc. Gró knihy však tkví v přesných postřezích o vzájemném manželském životě, o rozdílech mezi muži a ženami, a jak se vlastně nakonec doplňují. Vše okořeněno chytrým humorem, vynikajícími slovními obraty a vtipnými. někdy až kousavými postřehy. (24.03.2019)