Velká ryba

Kdo z nás někdy nevyprávěl nějakou ,,svoji“ historku? A kdo ji nevyprávěl vícekrát? A ruku na srdce, byla pokaždé úplně stejná? A naprosto pravdivá? Možná, kdo ví, ale určitě jste ji nevyprávěli přímočaře. Protože potom by to sice nebylo dlouhý, ale ani zajímavý. A kdyby vám asistovala výborná kamera P.Rousselota , předváděli ji samí sympatičtí herci (snad kromě těch vietnamskejch vojáků), vyhrávala k ní perfektní nevtíravá hudba D.Elfmana a předvádění fantasie se chopil T.Burton, určitě by dostala pohádkovej nádech, ať už by se jednalo o cokoliv. Možná by se rázem celej váš život změnil v pohádku. Stejně jako život E.Blooma, pro kterého ani smrt nemohla být obyčejně šedá, ale burtonovsky barevná. A kdo by nechtěl žít život jako Edward Bloom? Ruku na srdce, já ano........ . P.S. přes všechny klady, mám ale raději toho druhýho Tima Burtona!! (15.08.2006)

Ovšem, tohle se Burtonovi náramně povedlo. Ačkoli mohla Velká ryba snadno skončit jako snůška sentimentálních a barevně opulentních historek, stalo se z tohoto snímku nádherně vypointované a myšlenkově soudržné dílo. Edward Bloom není po stránce psychologické velká postava, je to překrásný symbol lidské imaginace a toho, kterak se skrze fantazii můžeme stavět ke světu. A celá Velká ryba je vlastně jednou velkou hrou, ve které Burton staví diváka do pozice toho, kterému není přisouzeno jen uvěřit, ale musí především pochopit, proč Edward svůj život přetváří do neskutečných historek. Proč je Edward velkou rybou a proč je "pravda" vyprávění irelevantní. Tim Burton líčí příběh svým typicky pitoreskním způsobem, nezapře horrorovou manýru, ale především nezapře svou lásku k zobrazenému fantasknu. Prolínání imaginativních sekvencí se sekvencemi ze "skutečného" světa je provedeno velice citlivě, byť mi v některých místech film připadal trochu nešťastně zrytmizovaný a tím pádem pozbývající na tempu. Jenže konec vše napraví – konec, který je definitvním stvrzením toho, jak citlivě vystavěný je film a jeho myšlenka. Vlastně máte dvě možnosti: buď přijmete sucharský pohled Edwardova syna, nebo přijmete Edwardovu fantazii. Rozhodnete-li se pro druhé, čeká vás nádherný filmový zážitek, který po formální stránce nezapře inspiraci starými mistry evropského "narativního" filmu. Vzhledem k několika slabším místům bych se klonil ke čtyřem hvězdám, ale za ty upřímné slzy v nádherném finále vlastně nemůžu jinak než... (24.03.2004)

Sympatický úkrok Tima Burtona. S kouzelnou atmosférou, dojemnými momenty a hromadou životních pravd, kterým budete ochotni naslouchat díky jejich pohádkovému zpracování. Jen moc nechápu poznámky o neBurtonovské vizáži. Pořád je to ten typicky bizarní pohled na běžné lidské strasti a problémy, tou stejnou barvitou optikou, akorát trochu umírněnější a méně temný. Tim nám sice trochu stárne, ale pořád byste tenhle film bez váhání přiřadili k němu. (18.12.2003)

Některé Burtonovy filmy mi zavánějí genialitou, Velká ryba mezi ně nepatří. Považuji film za jeden z Timových největších omylů. Jeho poetika se ani zde nezapře, přesto to na mne působilo studeně. Starý chlápek vypráví neuvěřitelné historky svého mládí. Hlubší myšlenku jsem nezachytil, přišlo mi to jaksi sterilní. I napodruhé. (30.10.2010)

Tim Burton, pohádkář a vypravěč, natočil film o tom, jak to má člověk obdařený imaginací v tom našem hloupém šedivém světě občas těžké. Přizval k tomu skvělé herce, jako obvykle nechal Dannyho Elfmana vyblbnout u skládání hudby a...a pravda je, že nebýt Ewana McGregora a jeho fantazijní reality, pěkně by mě naštval, protože obě hlavní postavy (otec a syn) mi byly asi do poloviny filmu těžce nesympatické:P S postupem děje ale začnete ledacos chápat a s příchodem Heleny Bonham Carter je už všechno tak jak by u vašeho oblíbeného režiséra mělo být. A velké finále filmu vás pak vezme palicí a odvleče do jeskyně, kde sídlí obr a na jejíž druhé straně se chytají ryby na snubní prsteny a...je to nádhera. 80% PS: Vážně by mě zajímalo, co by vzešlo ze spolupráce Burton-Gaiman.... (28.07.2007)