Velká ryba

Sympatický úkrok Tima Burtona. S kouzelnou atmosférou, dojemnými momenty a hromadou životních pravd, kterým budete ochotni naslouchat díky jejich pohádkovému zpracování. Jen moc nechápu poznámky o neBurtonovské vizáži. Pořád je to ten typicky bizarní pohled na běžné lidské strasti a problémy, tou stejnou barvitou optikou, akorát trochu umírněnější a méně temný. Tim nám sice trochu stárne, ale pořád byste tenhle film bez váhání přiřadili k němu. (18.12.2003)

"Holý fakta nemají šťávu." A Edward Bloom uměl šťávičku servírovat tak dokonale, že i šeherezádiny pohádky vedle jeho historek vypadaly jako suché oznámení ze společenské rubriky. Přiznám se, že už jsem se v minulosti nejednou v Burtonových fantaziích spolehlivě ztratil, často jsme se nerozcházeli v dobrém, ale tentokrát jsem ke své spokojenosti chytil tááákhle velkou rybu. (15.04.2016)

Obchádzal som tento kus asi 2 roky, bál som sa ho, pretože som vedel, kto ho režíroval :) No nakoniec som sa odvážil, a dopadlo to takto: Ten film nemá tvar, chuť, a hlavne motor :D ALE je to prvá BURTONOVKA, ktorá mi ničím nevadila, dokonca ku koncu ma celkom oslovila. Ajkeď neviem presne čím... :) Som zvedavý, či sa dočkám pre mňa 5hviezdičkového Tima.... (16.01.2010)

Některé Burtonovy filmy mi zavánějí genialitou, Velká ryba mezi ně nepatří. Považuji film za jeden z Timových největších omylů. Jeho poetika se ani zde nezapře, přesto to na mne působilo studeně. Starý chlápek vypráví neuvěřitelné historky svého mládí. Hlubší myšlenku jsem nezachytil, přišlo mi to jaksi sterilní. I napodruhé. (30.10.2010)

Na Tima Burtona (toto sousloví 3x zdůrazňuji!) poměrně normální film, a jinak také moc krásný a příjemný. Nebudu se moc rozepisovat - jak se tak koukám po ostatních komentářích, téměř vše už bylo řečeno. Takže jen stručně - příběh a jeho hloubka, výtvarná stylizace, atmosféra, herci, hudba, kamera, a vůbec vše se v tomhle díle spojuje do jednoho celistvého proudu, na kterém se můžete nechat únášet celým filmem, který je tak milý a hravý, že ani nevyhnutelná smrt na konci nepůsobí vlastně vůbec smutně. (27.01.2005)