Hellraiser IV: Bloodline

Atkins, který napsal dvojku a trojku, postavil čtyřku na potenciálně zajímavém nápadu zaměřit se na výrobce kostky Lemarchanda a jeho potomky a příběhově se rozkročit mezi 18. stoletím, současností (devadesátkami) a vzdálenou budoucností. Scénář ale moc zajímavý není a zpracování působí lacině, takže je to zajímavé snad jen lehkou podobností s o rok mladším Horizontem události. A sexy Valentinou Vargas. (29.10.2022)

Na čtvrtý díl této série jsem slyšel „plivance“ snad z každé světové strany a měl jsem vážně obavy, že nastává doba temna pro tuto sérii. Vždyť už jen samotná myšlenka propojení několika časových období a samotné přenesení děje do vesmíru, v mnoha jiných případech skutečně skončilo hotovou katastrofou (u jiných sérií). Nevím, proč mají tvůrci pořád v oblibě něco osvědčeného přesouvat ze Země do vesmíru. No nicméně po zhlédnutí tohoto dílu musím říct, že to zas až taková katastrofa nebyla. Čekal jsem mnohem větší průser a ten se naštěstí nekonal. Asi nejvíce mě potěšilo, že se nás tvůrci rozhodli obohatit o „mytologii“ (historii) samotné kostky. Právě její vznik mi vrtal hlavou již od prvního dílu a až teď se mi dostalo odpovědí na některé mé otázky. Což jsem samozřejmě přijal s velkým nadšením a myslím si, že po této stránce se čtvrtý díl vydařil. Postupné propojení několika časových období bylo rovněž velmi slušné, především pak vůbec první pokus o zničení pekelného vynálezu. Onen aristokrat Duc de L'Isle byl pěkný slizoun, no a všechno se mu vrátilo i s úroky. No a samotná Angelique, byla slušnou náhradou za mrchu Julii. Prostřední část odehrávající se 1996 byla rovněž zajímavá, hlavně co se speciálních triků týče. Zvláště pak ta budova byla excelentní. Jenže samotný vesmír byl už dost jalový. Jakoby tvůrci vyplýtvali většinu svých nápadů. Byl jsem až překvapen, že samotní pekelníci (cenobiti) byli dost odsunuti do pozadí a velký prostor dostala samotná Angelique. Na jednu stranu to bylo samozřejmě dobře, ale já se těšil na další Pinheadovo řádění a toho mi tu moc nedopřáli. Ale alespoň noví pekelníci nebyli vůbec špatní. Zvláště pak ti dva proměnění sourozenci (členové ochranky). Díky tomu si bizarnost zachovala svou tvář, ale už to bylo slabší než v předchozích třech dílech. A to samé platí i o samotné atmosféře. Místy byla vydařená, správně ponurá (zvláště ze začátku), ale postupem času tomu začal jaksi docházet dech. Nicméně to ještě pořád vidím na slušný průměr. 50% (03.06.2018)

Tento díl byl původně jeden z těch, které jsem chtěl ignorovat. Ale zrovna v tomto případě jsem opravdu rád, že jsem se nakonec přemluvil a kouknul se na něj, protože čtyřka je patrně nejlepší díl celé série hned po jedničce. Výborná atmosféra, fantasticky rozšířená mytologie (a zároveň je zde odhaleno tak nějak všechno o původu kostky v několika časových rovinách - všechny výborné), Doug Bradley tu není příliš, ale naprosto tak akorát, a když je Pinhead na scéně, absolutně ji ovládá, jak je jeho dobrým zvykem. A ta sci-fi linka z budoucnosti tomu vůbec, ale vůbec nevadila. Veliké překvapení, které si opravdu zaslouží lepší hodnocení. Je to krátké, je to zajímavé a hlavně to celou sérii ukončuje. Kdyby byl tenhle díl opravdu poslední, bylo by to výtečné. Překvapivě povedené. Nedoceněný klenot. 75%. (26.11.2021)

„Čo ste chceli chytiť?“ – „Peklo.“ Štyri roky po trojke prišla, teraz asi budete šokovaní, štvorka. A nemala to  vonkoncom ľahké. Keď sa k nám v polovici 90. rokov dostala, vnímali sme ju ako inferno hodné max. 1*. Prekvapivo, ako to už ale niekedy chodí, s odstupom desaťročí (koment aktualizujem v r. 2021) to prekvapivo vôbec nie je zlé. Podstatná časť snímky pozostáva zo zaujímavého prequelu, v ktorom sa okrem iného dozvieme aj to, ako kocka vznikla. Zvyšok krátkeho (hodina a štvrť bez titulkov) filmu tvoria scény z vesmírnej stanice zo vzdialenej budúcnosti. To je teoreticky tiež zaujímavé (v tom čase boli kozmické horory rozšírené – Votrelec: Vzkriesenie, Horizont udalosti, Critters 4, Leprechaun 4, neskôr sa pridal Jason X), prakticky to ale v druhej polovici nefunguje, lebo sa to celé zjavne rozsypalo a stala sa z toho bezduchá, treťotriedna vyvražďovačka s miestami značne pochybnými trikmi (laserové zbrane). Celkovo sa štvrtý Hellraiser nemá šancu zbaviť pachuti lacného béčka, ale s prižmúrenými očami udeľujem 3*, lebo viem, do akej žumpy sa séria prepadla neskôr. Na tom, že je film taký, aký je, malo podiel samotné štúdio, ktoré režisérovi kecalo do práce, napokon bol na dokončenie diela najatý iný a radikálny strih je miestami veru poriadne cítiť. Pôvodne film začal natáčať vcelku renomovaný hollywoodsky trikár a maskér Kevin Yagher, ktorého nechutnú (to je poklona) prácu ste mohli obdivovať napr. v tituloch Piatok trinásteho 4 alebo Nočná mora z Elm Street 2, 3, 4. Yagher túžil štvorku poňať „pokojnejšieho“, s dôrazom na príbeh a postavy. Gore chcel odsunúť na vedľajšiu koľaj. Možno i z toho dôvodu sa krvavý festival začne pomerne neskoro - až niekde okolo 40. minúty. Potom ale už nemá konca-kraja, čo je paradoxne zle. Yagher sa pod výsledok odmietol podpísať a tak sa ako meno režiséra uvádzalo Alan Smithee, čo bol v tom čase obľúbený „pseudonym“ režisérov, ktorí dopadli podobne. Clive Barker sa na štvorke podieľal ako šéf výroby. (10.05.2007)

Scénáristicky nemohoucí blábol, pomalu jsem nepochopil, o co vlastně šlo (zničit peklo?). Příběh probíhal ve třech časových rovinách, přičemž jenom ta nejkratší z 18. století o vzniku kostky nabídla špetku atmosféry; hrozivě nudná současnost vše dokonale zazdila, no a celé to orámoval jakýsi experiment z vesmírné stanice budoucnosti, aspoň vzdáleně se přibližující průměrné hororové naháněčce. Ikonický Pinhead tentokrát jenom nevýrazně hrozil a rozumoval, a to bolelo mnohem hůře, než úsměvně slabé až ubohé triky. (22.01.2015)