Den patriotů

Vždy třetí pondělí v dubnu, poprvé už v roce 1897, pokaždé přes dvacet tisíc závodníků a zhruba půl milionu diváků podél trati. Jen nově s dvěma smrtícími náložemi, jejichž základ tvořily hřebíky. Dva přistěhovalci ze severního Kavkazu si holt oslavu Dne patriotů vyložili po svém. Mladší z bratrů, muslim čečenského původu, dosud čeká na smrtící injekci, ač jde podle kritiků spíš o symbolický rozsudek. Ale k filmu. Přehledně režírující patriot Peter Berg akci a napětí umí. Převedení skutečných událostí na filmové plátno je ovšem pokaždé ošemetná věc, vždy se najde spousta rýpalů, nicméně Berg má zkušenosti třeba s předchozím Mořem v plamenech. Vždy bude lepší specialista na pořádnou porci akce než na lidská dramata, což platí i tady. Točí se někde mezi greengrassovským stylem a stoneovskou naléhavostí. Nijak zvlášť nepřekvapí, prostě jen rekonstruuje nedávné události, ve kterých jsou charaktery postav jasně načrtnuté (Mark Wahlberg je poctivý polda, ač má nějaký škraloup, nicméně pro svou práci se obětuje, miluje svou manželku, své kolegy, „své“ civilisty a na pivo byste s ním rozhodně zašli) a semknutí je snad celoměstské. Velká škoda až nesnesitelné závěrečné čtvrthodinky i Wahlbergova proslovu, naopak palec nahoru za přestřelku v rezidenční čtvrti. (05.02.2017)

Po pravde som čakal nudnú, obkecanú ,,true story,, kde sa byrokrati budú predbiehať v marení vyšetrovania ( a pri pomyslení si, že to bude trvať vyše dvoch hodín, som nebol ktovieako nadšený ), ale dostal som svižnú akčnú kriminálku, kde sa úvodný popis môjho komentára scvrkol len na pár minút. Skvelé! (22.10.2017)

Tak režisér Peter Berg natočí dvakrát za rok film s Wahlbergom, z ktorého urobí národného hrdinu, dvakrát je to o katastrofe a dvakrát veľmi rozpačité. Film má svoje pozitívne stránky v stredovej línii, keď sa začína vyšetrovanie a naháňanie podozrivých. Vrcholom je scéna s Číňanom. Tým to končí a upadá do trápneho pátosu. Američania na dolapenie jedného - dvoch ľudí potrebujú nasadiť miestnu políciu, špecializované jednotky, FBI, letecké sily i skoro celé vojsko. Úplne trápne. Konečná fáza, pri ktorej máme vyroniť slzičku má svoje posolstvo, ale snaží sa tak trápne tlačiť na pílu, že pôsobí umelo. Koniec koncov mala najväčšiu pravdu jedna z podozrivých, ktorá sa vyslovila, že v Sýrii dennodenne zomiera oveľa viac nevinných ľudí. P.S. Najviac ma rozsekala scéna po výbuchu, kde tam všade navôkol sú kúdele dymu a maratónisti si ďalej veselo behajú, že až Wahlberg musí zakričať nech zastavia závod. Vrchol tuposti. (14.02.2017)

Dobře uchopený styl vyprávění. Seznamovačka s hlavními hrdiny a zároveň vysvětlení koncepce dějového spletence, klíčová událost bombového útoku a postupně se utahující smyčka. Něco podobného velmi zdatně fungovalo například v Zero Dark Thirty s tím rozdílem. že byl lépe dramaturgicky vybalancovaný. V Patriots Day je spousta patetického balastu v podobě výpovědi skutečných svědků události a různá moudra hlavních hrdinů, která nejsou příliš na místě a když, tak jsou prostě nešikovně uchopené. Pomine-li divák tedy tento neduh a fakt, že si z celého filmu krade dobrých 10-20 minut, nelze se neudivovat nad tím, jak má Berg v malíčku akci a dynamiku akčích pasáží, protože jeho přestřelka v ulících je frenetická, těkavá a přitom neskutečně syrová a přehledná. Zároveň scéna, za kterou měly idealně naběhnout závěrečné titulky. Kdyby uměl pracovat s postavami a s gradací příběhu tak jako Michael Mann, tak si všichni pískáme, protože by to byl plný počet. (20.03.2017)

Přemrštěné hrdinský kousek snažící se vypudit z diváka (rozumě Američana) každou slzu hrdinstvím hlavních postav, samozřejmě největších patriotů pod sluncem. Patosu je přespříliš i na tuto odporně dlouhou stopáž, jedinou funkční věcí jsou akční scény a ani ve výkonech to na tuhle celkem slušnou sestavu není žádná hitparáda. Přesně takhle by se rekonstrukce teroristických činů točit neměly. (15.01.2017)