Nosferatu - Fantom noci

Změnil jsem názor. Po opakované projekci musím připustit, že zde více než kdy jindy je třeba přijmout autorovy pravidla hry a vzít v potaz celou jeho dosavadní tvorbu. To, co se může jevit ze strany Herzoga jako směšná manýra, je ve skutečnosti odvážný tvůrčí krok, dříve domnělé slabošství a váhavost hlavní protagonisty se zašpičatělými tesáky nyní vidím jako smutný tragický osud jedné bytosti, která s přibývajícími léty chápe svůj smutný úděl. Pouze opojná surealistická atmosféra příběhu zůstala v mých očích stejná jako před mnoha lety. A tleskám Klausi Kinskému, jehož démonický holohlavý Nosferatu i přes malý prostor dokáže vyvolat silné emoce. (19.07.2010)

Návrat k expresionistické je spíše než remakem převyprávěním příběhu tajemného hraběte Orlocka v barvě a zvuku. A kupodivu – sugestivita předlohy nijak neutrpěla, jen je více než v maskách usazená v kulisách, zvucích a nových momentech (jako je morový danse macabre v závěru). Výrazně jinak vyznívá i konec filmu, v kterém nevítězí žena, ale vampír. Werner Herzog natočil parádní horrorový počin, který podobně jako Murnauův Nosferatu standart žánru výrazně přesahuje jak svou vizualitou, tak dokonalým personifikováním zla a úpadku. Odvážný filmařský pokus korunovaný úspěchem. (25.01.2004)

Írsky spisovateľ Abraham Bram Stoker vydal v roku 1897 svoj najslávnejší román. Zrodil sa gróf Dracula. Príbeh o krvilačnom šľachticovi z Transylvánie sa stal legendou. Táto kniha je vďačným námetom pre filmárov. Od počiatkov kreatívnej kinematografie až po súčastnosť sa natočilo nespočet filmových adaptácií tejto literárnej predlohy. Nemecko-francúzska verzia z roku 1979 je hodne zaujímavá. Je spracovaná v podmanivom gotickom štýle. Obsadiť Klausa Kinskiho do úlohy Draculu bola skvelá voľba. **** (15.06.2016)

Tvorbu Wernera Herzoga jsem sice teprve letos začal více objevovat, ale na základě 4 starších filmů, které jsem od Herzoga doposud viděl, by mě vážně nenapadlo, že režisér takových kvalit má potřebu na vrcholu svých sil zahazovat tak výjimečný talent v adaptaci zcela brakového horrorového příběhu. Na druhé straně každý má z času na čas právo na jisté úlety a Herzog jako režisér si svůj úlet vybral zde. Jak se mi v průběhu let podařilo vidět už tři adaptace slavného Draculy a tahle je z nich nejnovější, mám z nich zatím pocit, že čím je to novější a nákladnější, tím je to také horší... S postavou záhadného Draculy se tu vůbec nepracuje tak, aby z něj sálalo jisté tajemství nebo napětí, naopak svým hrůzostrašným zjevem s tváří a pohledem mrtvoly dává od počátku bez přetvářky svému hostovi znát, že „bude hůř“. Již ve své první scéně začíná Dracula pít příchozímu úředníkovi z rány krev, takže se jen divím panu Jonathanovi, že po takové zkušenosti neutekl pryč dveřmi poblíž hned (tedy divil jsem se mu ve stejném smyslu hned po prvním spatření netvora), ale naopak jal se pro to dobrovolně absolovat na zámku v Karpatech další dny a počkat, než se v Draculově obydlí totálně zblázní. Docela jsem se pobavil u scén, kdy Dracula sám před kamerou vyjadřuje svoje choutky na útok, zejména během Drákulovy kreace uprostřed tmy na lodi jsem se výtlemu neubránil. Ty zakomponované výjevy létajícího netopýra, údajně vypůjčené z přírodopisného dokumentu, pak tomu nasadily korunu. Za zdařilou považuji první půlhodinu do příchodu na zámek a všechny poetické exteriérní záběry, ať už v holandském městě nebo uprostřed čarokrásné slovenské přírody. Škoda tak krásných záběrů pro něco tak ubohého... [45%] (05.10.2021)

Ze všech stran jsem slyšel 'mistr Herzog', 'geniální Klaus Kinski' či žádná kopie Murnauova Nosferata, ale jeho polemika. Pff, Phantom der Nacht se pro mě stal naprostým zklamáním. Původní Dracula (resp. Orlok) v podání Maxe Schrecka je mnohem děsivější a Kinski mu - dle mého názoru - nesahá ani po kotníky. A navíc, tak kamera a prostředí - vše mi připadá jak z laciné německé televizní produkce. (15.03.2009)