Potomci lidí

Tak to bychom měli. Ty tři hvězdy rozhodně nejsou způsobeny nadměrným očekáváním, na to už jsem opatrný. Ani to neznamená, že je film špatný. Prostě jen není zas nijak excelentní, což je škoda. Výchozí myšlenka a precizní technické zpracování (ty dvě dlouhé scény bez střihu opravdu stojí zato) si přímo říkají o chirurgicky precizní scénář a propracovaný děj. A to je kámen úrazu. Zaprvé ta údajně silně totalitní společnost není až na pár detailů (všudypřítomná varování před zločiny, závory a ploty) nijak přesvědčivě zpodobněna. Přitom při vší té totalitě z lidí celkem nevyzařuje žádný pocit ohrožení, nadvláda i odboj se se vlastně točí jedině kolem imigrantů (a říkám si jestli by je spíš v takový situaci nepotřebovali), Ryby a jejich velitelka si po Londýně vykračujou jak na pikniku, žijou si vesele na statku u silnice a tak vůbec. A zadruhé. Motivy postav a jejich reakce byly někdy velmi, řekněme podivné a nelogické. Například když Kee jen tak Theodorovi uvěří, že jí chtejí Ryby zneužít a dítě jí sebrat. A celá ta cesta za nějakým Human Projectem, o kterém vlastně nikdo nic neví, byla jen takovou berličkou na to, jak protáhnout diváka zajímavými lokacemi. Navíc přestože se děj a akce snaží tvářit ultrarealisticky, stejně se zas našlo místečko si uprostřed hvízajících kulek vylévat své dojmy. A když bylo to dítě pro všechny tak důležité, jak to, že je ti vojáci při tom dojemném odchodu z bojiště nesebrali? Všechno to by se dalo ovšem přejít, kdyby následovala nějaká opravdu dobrá pointa nebo prostě působivý konec, což bohužel nenásleduje, naopak konec je nemastný neslaný, jak píše Gimp, tedy až na dětské hlasy v titulcích. Vzato kol a kolem, Potomci lidí jsou výbornou vizuálně technickou pastvou s velkým potenciálem, ale bohužel silně nedotaženým scénářem. (10.11.2006)

Film odehrávající se v blízké budoucnosti mě většinou vůbec ničím nenadchne . Potomci lidí mě přitáhli do kina především díky dvou jménům : Alfonso Cuarón a Clive Owen . Oba tito pánové přesvědčili, že umí. Clive Oven zahrál všechny své emoce, chování a skutky tak důvěryhodně, že jsme měl pocit, že přišel z té budoucnosti ukázat co si tam prožil . Alfonso Cuarón uděla další skvělou vizuální práci. Je něco mimořádného vytvořit tak depresivní amtsféru a nebo sledovat ,,jen,,uhyby před kulkami . Donutit lidi, aby během sledování filmu zasyčeli jak hadi když voják vlítně do autobsu k těhotné ženě a rozmachuje se, vyžaduje opravdu dobrého řežiséra . Když si do toho připočtu emoce z filmu stejně tak jako jeho obsah dostávám se jednoznačně k označení majstrštyk !! (18.11.2006)

Children of men patří mezi filmy, které se opravdu těžko hodnotí. Svět je plný lidí, kteří se jdou do kina bavit a očekávají akci nebo naopak hromadu humoru. U takových pravděpodobně Cuarón se svým potomkem neuspěje. Existuje však skupina lidí, kteří chtějí vidět něco promyšleného, účelného, špinavého, avšak krásného. Pro takové lidi, kteří hledají ve filmu metafory nebo dokonce alegorie, jsou potomci filmem roku. Má to hodně důvodů. Prvním je obsazení, kde dominuje charismatický Clive Owen , Julianne Moore a Michael Caine. Druhý důvod je Alfonso Cuarón. Člověk, co dokáže vytvořit nejtemnější vizi přítomnosti (Harry Potter 3) i budoucnosti (Potomci). Jeho styl se dá přirovnat k malíři, který si vymyslí schéma a neustále ho zdokonaluje až docílí svého. Ve filmu Alfonso vymyslel dvě scény, které položí každého, kdo miluje kinematografii. Svět temné budoucnosti bez dětí je na plátně dokonale předvedena v celé své kráse a nenašel jsem v něm nic s čím bych nesouhlasil nebo to nechápal. Neřekl bych, že jsou potomci průlom v kinematografii nebo nějaký velký zlom. Rozhodně jde o kvalitní snímek, který by možná chvílemi mohl být příběhově hustší a hudebně vyváženější (ano hudba jediná věc z filmu která mě vůbec nenadchla). Doporučuji shlédnout min. dvakrát, sám se na to připravuji a poté uvidím, jestli film patří do kategorie 5* nebo jsem ho přecenil. (22.12.2006)

Určitě ne žádný "milník kinematografie" apod., to by Cuarón nesměl být tak stokrát lepším režisérem, než scenáristou. Ale jde rozhodně o film, který lze jen a jen doporučit. Minimálně 2 scény - přepadení auta a válečná vřava v uprchlické zóně - si říkají o zařazení do pomyslné "síně slávy" pamětihodných scén, při jejichž sledování mi ujelo jen bezděčné "No ty vole!". Ocenit nutno také zajímavě vykreslenou atmosféru blízké budoucnosti, neutěšenou a zmítanou v problémech, oproštěnou od přemrštěných technologických serepatiček, naopak s důrazem na jeden z budoucích očekávaných problémů západní civilizace, který dnes již začíná vystrkovat drápky (viz.letošní události ve Francii), a to problému nelegálních imigrantů a s tím souvisejícího vzrůstu xenofobie. Cliwe Owen je velmi charismatický chlapík a dobrý herec, jeho současný hvězdný status hlavního tahouna filmu mu přeju, jen škoda, že v jeho případě nepřišel dříve. (28.12.2006)

Ze všech filmových premiér roku 2006 ve mě Potomci lidí zanechali největší dojem a protože jsem v jejich případě neváhal jít do kina, byl jsem odměněn zážitkem na velkém plátně. Je to film, který je famózním způsobem natočený, jde o majstrštyk Alfonse Cuaróna, kde je z každého záběru cítit rukopis mimořádně nadaného filmaře. S Potomky lidí mám nicméně jeden problém. Je to natočené skvěle, jenže jde o to, co je natočeno. Literární předloha P.D. Jamesové je pouhým průměrem scifistického žánru a v mé knihovně se najdou stovky románů a povídek, které by si tak precizní zfilmování zasloužily mnohem víc. Základní motiv, tedy skutečnost, že se přestaly rodit děti, je ve své podstatě nesmyslná, a lze jej vnímat pouze jako podobenství. Jenže s božím trestem ve sci-fi snímku mám trošku problém. Navíc ten svět paní spisovatelky není dvakrát funkční. Proč by se měla planeta propadnout do chaosu a pouze Velká Británie přežívat jako ostrůvek stability. Ve chvílích krize obvykle nastupují staré osvědčené diktatury, je jedno jakého ražení, a ve světě, kde převládají starší lidé, převládá i touha po stabilitě. Přesto všechno mají Potomci lidí spolehlivých 90 % celkového dojmu. Spojují tři základní předpoklady pro vznik dobrého filmu - originální příběh, silné téma a osobité zpracování. Prakticky každá scéna je zachycena s pozoruhodnou invencí a přesvědčivostí. Nejsilnější dojem si odnáší divák ze zachycení bitevních scén z masakrovaného utečeneckého tábora. Cuarón má mimořádnou schopnost vyprávět dramatický příběh a nepotřebuje k tomu zběsilý klipovitý střih nebo roztřesenou kameru jako notoričtí béčkaři. Zároveň kýčovitě nedojímá a nebo nechce jenom lacině bavit. Je to po režijní stránce alarmující a mimořádně emotivní snímek. Už dneska patří do zlatého fondu děl sci-fi. (24.01.2008)