Manhattan

Hned po okouzlující Annie Hallové jsem si dal další vychvalovaný Woodyho kousek,černobílou poctu jeho oblíbenému městu New York.Na rovinu říkám,že mě nedostal jako Annie,ale to jsem ani nečekal.Je to velmi dobrý film,ve kterém jsou klasické allenovské věci,tedy neurotik zahraný samotným autorem,okouzlující Diane Keaton,skvělé dialogy a ještě navíc krásná černobílá kamera,skvělá hudba,výborná Meryl Streep a další herci.Manhattan sice nebude můj nejoblíbenější film mého nejoblíbenějšího režiséra,ale rozhodně se mi líbil. 80 % (19.08.2009)

Manhattan je nepochybně filmem přelomovým a Woody si byl jeho exkluzivnosti vědom. Spolehlivě fungující schéma, které si "vyzkoušel" v Annie Hall, v Manhattanu propojuje s výraznou artovostí a kultivovaností. Důraz na kompozici scén, na hudební složku (jeden z mála Allenových filmů, v němž nezní především jazz), černobílost a širokoůhlý formát, to všechno z něj činí mimořádnou událost. V mladších filmech, zpracovávajících podobné téma (Hanna a její sestry, například), je Allen jaksi civilnější a méně "vypjatý", lze-li použít to slovo pro útvar v podstatě bezchybný. Je skoro povinností, sledovat Manhattan na velikém plátně, ničím nerušen, pohodlně usazen a "správně naladěn". Z napsaného ovšem plyne, že se lze s vyzněním tohoto filmu velmi snadno minout, což je však rozhodně škoda... Samozřejmě, i bez možnosti kvalitní reprodukce zůstává brilantně napsaný scénář, spousta nesmírně vtipných a neotřelých "hlášek", bezchybná psychologie postav, mnoho neuvěřitelných ironických šlehů, skvělé herectví všech zúčastněných... pak se ovšem může snadno stát, že Manhattan zůstane jen "jedním z mnoha", nikoli filmovým svátkem, podobným degustaci archivních vín nebo návštěvě koncertů v pražském Rudolfinu... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, Matty, Cival, Nathalie (05.02.2012)

Další skvostný neurotik rozjíždí "nejisté jistoty" a zmatenosti v mezilidských vztazích. "Nenápadně" zachycuje milovaný New York. Dotýká se sexu, sarkastického humoru, Freuda atp. Prostě stále stejných témat a motivů, kdy mnohdy tušíte, co přijde (jde o můj desátý allenovský film), přesto to/ho milujete!! Navíc kladem je toliko propíraná Gershwinova hudba a ku prospěchu filmu je i angažování (pro mě příjemné překvapení) tehdy osmnáctileté Mariel Hemingway!! Černobílá romance.. (09.11.2006)

Jste šťasní, nic vám nechybí, všechno je v pořádku. A najednou se objeví někdo, kdo vám ukáže, že byste mohli být ještě šťastnější a vy se divíte, jak jste bez něj doteď dokázali žít. Nakonec člověk vykročí jedním či druhým směrem dál, ale - ono NĚCO se stejně vždycky objeví. Nejčistší dávka čisté romantiky, zkušeností, antisnobství, ironicky nadnesených konverzací o umění a Woodyho v herecky, scenáristicky i režisérsky nejlepší formě. Jak já jsem se na tolika místech poznával, usmíval se i smutnil. Viděl jsem totiž scény, které jako by vypadly z mých představ o ideálním partnerském soužití nebo o mojí budoucnosti. A jednou se v Manhattanu najdu úplně. (17.10.2005)

Na Woodyho štýl si začínam pomaly zvykať, ale neviem, či je to dobre alebo zle. Ale v tomto prípade to bude asi ten horší prípad, pretože jeho postava, kde hrá určitý typ neurotika je v podstate v skoro každom jeho filme a už to nie je to pravé. Moment prekvapenia a originality sa tým trošku stráca. V žiadnom prípade to však nie je až taká kritika, film je cez to všetko skvelý. Musím povedať, že keby bol toto môj prvý film od neho, siahol by som aj na ďalšiu hviezdičku. Herci sú pohodoví, všetko klape, pár fórikov sa tiež podarilo ale tá nominovaná Mariel Hemingway mi pílila poriadne nervy. 65%. (04.02.2008)