Atentát v Ambassadoru

Krásný příběh nejen o Kennedym a jeho myšlenkách, které by mu zajistili vítězství i v dnešní době. Takovou kupu hereckého arzenálu už jsem dlouho neviděl a ani neuvidím. Spousta příběhů a lidiček, které se postupem času propracující do finální nevyhnutelné scény, která nenechá člověka bez emocí. John bydlící hotelu Ambassador a vzpomínající na to co zde prožil a hrající své oblíbené šachové partie v podání Anthony Hopkins. Lindsay Lohan jako Diane, zachraňující život , že si vezme Elijaha Wooda hrajícího Williama, tím, že pak nemusí jet do tak nenáviděného Vietnamu. Demi Moore jako Virginia zpívající na koncertech - a představujícího senátora Kennedyho na jeho prezidenské kandidatuře. Její manžel a manažer Emilio Estevez jako Tim . Helen Hunt jako Samantha, manželka Martina Sheena jako Jacka bydlící v hotelu a trávící společný čas. Joshua Jackson jako Wade pomáhajícímu Kennedymu v kandidatuře. Heater Graham jako Angela, pracující v hotelu jako telefonní operátorka spící s ředitelem hotelu Paulem - William H. Macy, i když tam pracuje v kosmetickém salónu jeho manželka Sharon Stone jako Miriam. Shia LaBeouf jako Cooper který místo oběhávání a přesvědčování lidí volili senátora začíná ujíždět na drogách, aby mu bylo dobře. A nakonec ještě Laurence Fishburne jako Edward - šéfkuchař v kuchyni. To vše zpestřené pro české očko reportérkou Svetlanou Metkinou jako Lenka Janáčková, která má po dlouhých útrapách dovoleno se senátorem - budoucím prezidentem udělat 5 minutový rozhovor. Hlášky kolem ČSSR. Československa? To je vedle Sovětskýho Svazu! Československo je komunisticka zeme! Ne, socialisticka! Komunisti. socialisti, ja se v tom tolik nevyznám. No me je jedno kde je jen nechapu proc jste zabili tolik těch lidí? Vážně?! A co asi tak delate ve Vietnamu? (13.10.2007)

Při konečném proslovu RFK, kdy jsou ošetřování zranění a Bobby je odvazen do nemocnice mi bezel uplne mraz po zadech a pocitoval jsem neprijemny pocit bezmoci a smutku. Tohle myslim mluvi za vse, Emilio Estevez natocil nadherny film o muzi, ktery mohl vladnout svoji dobe, ale bohuzel mu to nebylo doprano stejne tak, jako jeho bratrovi. Opravdu uzasne a strhujici drama, kde exeluji opravdu hvezdy, ktere perfektne zpestruji mozaiku lidi, ktere spojil hotel Ambassador! (28.06.2007)

Síla i smůla tkví v půvabné nenápadnosti, s níž líčí průsečíky lidských osudů jednoho dne v jednom hotelu, vcelku obyčejného až do chvíle, kdy tu padnou osudné výstřely. Poctivý a podmanivý film z jiných časů zdobí "jen" úžasná souhra prvoligových hvězd a nápad vyprávět o "Bobbym" prostřednictvím jiných, od personálu přes volební štáb po náhodné hosty. Sám Kennedy se objevuje pouze v archivních záběrech či jako silueta snímaná zezadu; žádná "náhradní" herecká tvář neruší pocit autenticity, násobený retrostylem 60. let včetně hudby v čele se Simonem a Garfunkelem. (14.06.2020)

Mozaiku lidiček v osudném hotelu v osudný den Estevez pojal tak trochu jako Hailey ve svých knihách - co kapitola, to člověk a jeho role, která se v otáčivé spirále umocňuje a dostává grády. A stejně je to i s divákovým vztahem. Napřed nás kuchtíci, zpěvačka, hoteliér, redaktorka, budoucí ministr dopravy, kadeřnice ... barevní, bílí .... příliš nezajímají, pak ale do tenat svých životů lapí a nakonec jsou už jako rodina, jejíž osud se završuje událostí, na kterou se nezapomíná. Nikdy bych nevěřila, že při projevu amerického senátora v závěru budu lkát dojetím - byla to úplně prostá slova, která ale měla neskutečnou hloubku, byla i o těch lidských bytostech, na které jsme se po celou dobu dívali. (26.06.2007)

Geniální ,,biografický" film, jehož slovenský distribuční název je překvapivě výstižnější než titul originální - nejde o to, že v kolektivním podvědomí nás Čechů a Slováků jméno Bobby nespouští žádnou asociaci, ale že se dlouho zdá, že tenhle film je biografií spíše onoho hotelu, na jehož půdorysu se celý rafinovaně konstruovaný tvar příběhů odehrává, než životopisem známého amerického senátora. Ten scénář a celý umělecký koncept se Emilio Estevezovi povedl tak nadmíru, že budu hovořit o Bobbym jen v superlativech. Struktura několika paralelně rozvíjených, zpočátku zdánlivě nesouvisejících příběhů, které spojuje jen jednota místa - Hotel Ambassador v Los Angeles a několik hlavních postav již byla použita v dějinách filmu nespočetně krát (např. Magnolia...), zajímavé je však exponování a výběr charakterů - postavy tu jsou obyčejně v párech a jejich zakotvení se odhaluje před divákem jen velmi obezřetně, lichá je jen neodbytná korespondentka z Rudého Práva Janáčková (píše se rok 1968), která má však významového protihráče v tiskovém mluvčím Kennedyho štábu. Jednotlivé roviny se v pravidelném cyklu střídají a vytvářejí zprvu odtažitý rámec od vlastních životopisných dat JFK. A to se mi vlastně při zpětné reflexi líbilo nejvíc... Film je doslova nabitý hvězdami, je neskutečné, jaký potenciál tvůrce Estevez zaktivoval. Zřejmě jsou události zásadního a na obou stranách bipolárního světa přelomového roku 1968 pro mnohé ještě dnes citlivé téma. Snímek Bobby se jistě nevyhne srovnání s JFK Olivera Nixona. Ale Emilio Estevez jde naštěstí úplně jinou cestou. Tam kde Stone fabuluje a domýšlí si vlastní podoby událostí, tam kde se přiklání a upřednostňuje pouze jednu z možných verzí, tam Estevez nechává prázdná místa a vydává se k meritu věcí oklikami. Oliver Stone vytvořil monumentální filmové dílo, Emilio Estevez vytvořil dílo hluboce lidské... Staví do pozadí autentické projevy a myšlenky RFK, myšlenky plné humanity, lidskosti, smíření, sociální empatie... Ideje, které v Americe šedesátých let byly mnohdy jen na papíře, zaneseny sice staletí v Ústavě, ale o jejich reálném naplňování si miliony černochů, hispánců, nezaměstnaných, žen, sociálně slabých atd. mohly nechat jen zdát... V zemi, kde ještě nedávno platil apartheid. I za to zaplatili životem doktor King, John F. Kennedy a nakonec i jeho bratr Bobby... Podobné filmy: JFK (19.12.2007)