Stranger Things - Season 4

Tak dokoukána čtvrtá serie a šup sem se spoily a pocity. Citím jisté zklamání, protože to, co pro mě bylo Stranger things je prostě pryč...ta atmosféra osmdesátkového dětského dobrodružství říznutého hororem je fuč...jen občas probleskne ta atmoška na povrch. Jen chvílema jsem měl dojem, že sleduju stejnej seriál...hodně se to utápí ve scénáristickým balastu, dialogy šustí papírem apod. Akutečně nejlepší scény jsou závery epizod....kupříkladu u sedmé a osmé epizody. jenže pak přijdou ty vycpávky, při kterých jsem byl přesvědčen, že se políbí Eddie s Dustinem...ta scéna skutečně k polibku gradovala (8. díl) anebo, že se v závěrečném díle políbí bráchové Byersovi. K poslednímu dílu mám více výtek, ty si hodím rovnou k němu. (02.07.2022)

Totální náhul! Seriálová událost letoška! Bez jediný pochyby i když jsme teprve v půlce roku! Úvod je sice pozvolnej, protože je potřeba diváka uvést do novýho rozestavení figurek, ale pak se to začne rozjíždět a to po exponenciále ústící do dvouapůlhodinovýho(!!!!) finále, který je i přes velkofilmovou stopáž (kéž by to poslali do kina!) neskutečně nabušený. A nejenže má i velkofilmovou výpravu, vtip, strašně cool momenty, ale podařilo se v něm vybudovat hlavně brutální napětí a strach o postavy, jakej jsem v seriálu ani filmu už dlouho necítil. (01.07.2022)

Ačkoliv nemůžu říct, že bych byl vyloženě zklamán, nemůžu hodnotit výš. Nejsem totiž ani tak zklamán, spíš se naplnila má očekávání. Pozdější řady Stranger Things nikdy nedosáhnou kvalit těch prvních. Především z jednoho důvodu: je to totiž hrozně velké. Je mi fuk, že to Dufferovi předem avizovali. Jedná se totiž pravděpodobně o syndrom, kterým začne trpět každý seriál, když se začnou přidávat série – a to neplánovaně či plánovaně. Víte, kouzlo Stranger Things před lety spočívalo především v tom, že dokázaly správně zkombinovat osobní rovinu s rovinou „bigger picture“. Takové drobnosti, jako lezení oknem za přítelkyní do pokoje nebo sice vážné, ale pořád osobní starosti, jako je pohřešování syna, dávaly první řadě něco, s čím se člověk dokázal ztotožnit, něco, co sice v mnohdy tísnivé rovině ale přesto dokázalo seriálu dodat každodennost. Čtvrtá série sice na tohle úplně nerezignovala, ale od zhruba třetího dílu je středobodem většiny děje boj se záporákem z jiné dimenze. Jo, cením, že se Hopper už nechová jako retardovaný fotřík a že se postavy neprohánějí po vycíděné ruské základně uprostřed USA. Nicméně… Dufferovi tvoří stále větší a větší obraz, stále více a více propojují a vysvětlují, ale já bych prostě jen rád prožil s postavami ten civilní strach o blízké. Jasně, je tu Max, která dost možná nepřežije Vecnovo řádění, ale mně daleko víc sedělo, když postavy pořádně nevěděly, co se v Hawkinsu děje, po lese se potuloval možná tak jeden demogorgon a frajeři se ve škole rvali o holku. Méně je někdy více, ale zmlsanému publiku – vidno dle komentářů – prostě tyhle mega propojené vesmíry a mytologie sedí. Není divu, jsme ve věku marvelizace. Ze čtrté série jsem si teda nejvíc užil to, co zde sklidilo nejvíc kritiky, totiž první dvě epizody, kdy se celý děj teprve rozjíždí a postavy řeší své všednodenní starosti, a pak shledávačku na konci. Samotný záporák Vecna se ze začátku jeví zajímavě, ale horor postupně opadá, jak je jeho tajemství odhalováno (megaklišé „lidi jsou zlí, a tak je budu zabíjet, sice ze mě bude největší hajzl na světě, ale neva“), a ty rádobydramatické pauzy v každé větě a pomalá mluva jednoho doženou k přání, ať už se konečně vymáčkne a přestane házet ten drsný ksicht. Zároveň mám problém s tím, že ve spoustě scén není pořádně nic vidět – kritika, kterou si vysloužila bitva o Zimohrad ve Hře o trůny, by se dala aplikovat i zde. Asi byla blbost pouštět si poslední epizodu za bílého dne. V souvislosti s tím, jak se Hawkins na konci série promění, si té tmy a studených filtrů nejspíš v páté sérii užijeme dosytosti. (1 382.) (18.07.2022)

Absolutní dno. Nic nedává smysl. Všechny mé oblíbené postavy jsou zmršené. --- Okej, tak už jsem se trochu uklidnila, ale pořád jsem silně zklamaná. Seriál pokračuje na sestupné úrovni, která začala tím, jak se ve dvojce Hopper začal chovat jako nesmyslný fracek s emoční inteligencí třináctiletého adolescenta. Nicméně si nechci příliš stěžovat na autorské volby ohledně postav a směřování děje (ačkoliv tam návaznost na předchozí chování postav fakt pokulhává, kde to jenom jde), protože to je koneckonců subjektivní až na půdu, ale spíš si budu stěžovat na dílo jako takové z hlediska toho, jak bylo vyrobeno. Nevěřím, že to vůbec říkám, ale trocha toho producentského tlaku a dohledu by v tomhle případě výsledku určitě jen prospěla. Nevyčítám čtvrté řadě, že je "moc dlouhá", ale rozhodně jí budu donekonečna vyčítat, že to je "zbytečně dlouhá". Všechny epizody mají mnoho momentů, které měly skončit na podlaze střižny a maximálně mohly sloužit jako bonusové záběry pro speciální bluray edice pro fanatické fanoušky. A ten bordel, kterým byly poslední dvě epizody, by podle mě mohl chybět úplně a zas tak moc by se toho jako výchozí pozice pro další sérii nezměnilo. Určitě v tom hraje roli to, že Henry z masa a kostí, jehož každé pohnutí svalu v obličeji něco vyjadřuje, je mnohem děsivější a působivější než pod hromadami silikonu uvězněný, omezeně se pohybující Vecna. Utápění se v emocionálních rozhovorech a romantických vztahových propletencích v mých očích znamená jen jediné, a totiž že bratři vůbec netuší, proč byla ta první řada tak dobrá, a kontinuálně se vydávají prozkoumávat ty aspekty, díky kterým zapadají mezi ostatní masu televizní tvorby, místo těch, které Stranger Things z počátku dělaly výjimečnými. (29.7.2022) (03.07.2022)

Proč má tohle skoro dvojnásobnou stopáž předchozích sérií je mi záhadou. Šustí to papírem, jak kdyby to psal filmfanouch. Pátou sérii zkouknu jen proto, že se mi to nechce zapíchnout před cílovou rovinkou, ale už teď je mi líto času, který u toho spláchnu do hajzlu a jen se modlím, aby finále nemělo 6 hodin, to už bych si radši konečně pustil Sátántangó. Stranger Things se bohužel stalo obětí soudobého nastavení filmového/VOD průmyslu. To co v roce 2015 působilo jako neotřelý produkt pro jasně danou cílovou skupinu je v roce 2022 přepálenou megalomanskou koninou snažící se zavděčit lidem, co si pouští Netflix k večernímu žehlení. Třetí sérii jsem ještě leccos odpustil a užil si jí i přes ten tonální odklon, ale tady to hodně rychle přeskočilo žraloka. Ze sympatických postav se staly otravné karikatury, z hororového mysteriózna se vyklubala superhrdinská komedie s bubákem. A samozřejmě se brzo začne makat na spinoffech a propojeném multiversu, čímž bude marvelizace zpečetěna. Damn you, Duffer brothers! (04.07.2022)