Stranger Things - Season 4

Série Stranger Things přerostla v neuvěřitelně šílenou blockbusterovou zábavu, která přehlušuje drtivou většinu sci-fi a fantasy fláků, který šly za posledních několik let do kin – to platí hlavně pro zoufale nudný marvelovky. Čtvrtá série je esencí toho všeho, co milujeme na obřích multiplexech, akorát v pohodlí našich domovů. Na velkoplošný TV s pořádnou zvukovou soustavou vás to vystřelí z kecek a na konci budete v úžasu a strnule dychtit nejenom po finální řadě, ale i po tom, aby bratři Dufferové natočili novýho Highlandera! Ta nostalgická komornost první řady nešla udržet věčně, proto nám tvůrci servírují dechberoucí vypravěčství v opulenci, která nemá v TV zábavě obdoby, přestože je to často klišé i kýč jako prase! (01.07.2022)

Délkou maximálně táhlé, ale zároveň i velice záživné. Čtvrtá série si vzala za úkol dát dohromady celou řadu různých dějových linek, což se jí daří krásně a s přehledem. Tentokrát tu máme hororovější sérii, zcela otevřeně reagující na osmdesátkový hit: Nightmare on Elm Street. Však i ten Robert Englund si zde zahrál epizodní roli. Padouch byl excelentní, hrdinům jsem fandil a tu a tam se ušklíbl nad pitomým nápadem či scénou. Všem ale kraluje zasedání občanů města, kde policii (jenž tuto schůzi svolala) vyruší jeden místní výrostek s protrženou hubou, který strhne pozornost na sebe a policie to ani nijak neřeší. Je to stejně tak pitomé, jako fakt, že tato dějová odbočka pak vyznívá do ztracena, zcela určitě na rozhodnutí samotných tvůrců. Tyto vady na kráse mi ve výsledku brání udělit čtvrté sérii lepší hodnocení, než pilotní sérii. Ve výsledku je to stejně na podobné kvalitativní úrovni. 90% (06.07.2022)

Ačkoliv nemůžu říct, že bych byl vyloženě zklamán, nemůžu hodnotit výš. Nejsem totiž ani tak zklamán, spíš se naplnila má očekávání. Pozdější řady Stranger Things nikdy nedosáhnou kvalit těch prvních. Především z jednoho důvodu: je to totiž hrozně velké. Je mi fuk, že to Dufferovi předem avizovali. Jedná se totiž pravděpodobně o syndrom, kterým začne trpět každý seriál, když se začnou přidávat série – a to neplánovaně či plánovaně. Víte, kouzlo Stranger Things před lety spočívalo především v tom, že dokázaly správně zkombinovat osobní rovinu s rovinou „bigger picture“. Takové drobnosti, jako lezení oknem za přítelkyní do pokoje nebo sice vážné, ale pořád osobní starosti, jako je pohřešování syna, dávaly první řadě něco, s čím se člověk dokázal ztotožnit, něco, co sice v mnohdy tísnivé rovině ale přesto dokázalo seriálu dodat každodennost. Čtvrtá série sice na tohle úplně nerezignovala, ale od zhruba třetího dílu je středobodem většiny děje boj se záporákem z jiné dimenze. Jo, cením, že se Hopper už nechová jako retardovaný fotřík a že se postavy neprohánějí po vycíděné ruské základně uprostřed USA. Nicméně… Dufferovi tvoří stále větší a větší obraz, stále více a více propojují a vysvětlují, ale já bych prostě jen rád prožil s postavami ten civilní strach o blízké. Jasně, je tu Max, která dost možná nepřežije Vecnovo řádění, ale mně daleko víc sedělo, když postavy pořádně nevěděly, co se v Hawkinsu děje, po lese se potuloval možná tak jeden demogorgon a frajeři se ve škole rvali o holku. Méně je někdy více, ale zmlsanému publiku – vidno dle komentářů – prostě tyhle mega propojené vesmíry a mytologie sedí. Není divu, jsme ve věku marvelizace. Ze čtrté série jsem si teda nejvíc užil to, co zde sklidilo nejvíc kritiky, totiž první dvě epizody, kdy se celý děj teprve rozjíždí a postavy řeší své všednodenní starosti, a pak shledávačku na konci. Samotný záporák Vecna se ze začátku jeví zajímavě, ale horor postupně opadá, jak je jeho tajemství odhalováno (megaklišé „lidi jsou zlí, a tak je budu zabíjet, sice ze mě bude největší hajzl na světě, ale neva“), a ty rádobydramatické pauzy v každé větě a pomalá mluva jednoho doženou k přání, ať už se konečně vymáčkne a přestane házet ten drsný ksicht. Zároveň mám problém s tím, že ve spoustě scén není pořádně nic vidět – kritika, kterou si vysloužila bitva o Zimohrad ve Hře o trůny, by se dala aplikovat i zde. Asi byla blbost pouštět si poslední epizodu za bílého dne. V souvislosti s tím, jak se Hawkins na konci série promění, si té tmy a studených filtrů nejspíš v páté sérii užijeme dosytosti. (1 382.) (18.07.2022)

4. sezóna posílá Eleven na lavičku a snaží se předat moc do rukou ostatním, což je pochopitelné, protože ve třech sériích byla El tou jedinou, kdo vůbec něco zmohl proti nepříteli. Za mě to už ale dávno není TO Stranger Things. Děti dospěly, děj se víceméně opakuje po čtvrté za sebou s malými obměnami a vzhledem k obrovskému množství postav se rozjíždí příliš dějových linek. Nemluvě o tom, že žádná z důležitých postav nikdy skutečně nezemře. Ve 4. sérii vstane z mrtvých Hopper a i když se nás tvůrci snaží přesvědčit, že některé postavy se nedočkají konce epizody, opak je vždy pravdou. Když se nad tím zamyslím, tak tahle série byla spíš jen oslím můstkem pro další sérii, protože děj byl mnohdy hrozně natahovaný a bylo jasné, že na konci zůstane mnoho nezodpovězených otázek. V jistém smyslu jsem si víc užíval předchozí sérii, kterou obecně nemám v oblibě. Co sem opravdu nesnášel, tak toho boyfrienda, co se za každou cenu snažil chytit všechny členy Hellfire klubu a toho věčně zhuleného borce s dlouhými vlasy. Což mi připomíná problémy s celkovým tónem... chvíli to byl horor, pak zase komedie. (07.12.2022)

Škoda, že jsme si museli počkat 3 roky, než světlo světa spatřila čtvrtá série. Problémem dětských herců totiž je, že narozdíl od svých dospělých kolegů jsou jejich přibývající roky prostě vidět a u Eleven a celé party nerdů je přeskočená puberta znatelná. A teď k zhodnocení. Nářez, opět perfektní osmdesátková atmosférická nálož, nové postavy, bezchybná práce s hudbou (Kate Bush vládne), nejvíc kulervoucí badass hudební vystoupení v historii seriálů, doslova kinová minutáž. Eddie Munson (Joseph Quinn) si pro sebe ukradl každý záběr kamery a podobně jako miláček Joe Keery se stal platonickou láskou nejen Šišlalovi, ale i mně. Hororová atmosféra (hlavně prvních dílů) je naprosto fantastická a fungovala i na mou, jindy docela inertní maličkost. Dočkáme se 3 dějových linek, které spolu prakticky vůbec nepřijdou do styku, což je sice škoda, na druhou stranu každá má něco do sebe, ale jak už to bývá, ta z Hawkins je na vrcholu a nabízí to nejlepší ze série. Možná malinko, malinečko zamrzí konec, ale věřím, že Duffer a Duffer nám poslední pátou sérií vytřou zrak a příběh uzavřou ve velkém stylu. (03.07.2022)