Stranger Things - Season 4

4. sezóna posílá Eleven na lavičku a snaží se předat moc do rukou ostatním, což je pochopitelné, protože ve třech sériích byla El tou jedinou, kdo vůbec něco zmohl proti nepříteli. Za mě to už ale dávno není TO Stranger Things. Děti dospěly, děj se víceméně opakuje po čtvrté za sebou s malými obměnami a vzhledem k obrovskému množství postav se rozjíždí příliš dějových linek. Nemluvě o tom, že žádná z důležitých postav nikdy skutečně nezemře. Ve 4. sérii vstane z mrtvých Hopper a i když se nás tvůrci snaží přesvědčit, že některé postavy se nedočkají konce epizody, opak je vždy pravdou. Když se nad tím zamyslím, tak tahle série byla spíš jen oslím můstkem pro další sérii, protože děj byl mnohdy hrozně natahovaný a bylo jasné, že na konci zůstane mnoho nezodpovězených otázek. V jistém smyslu jsem si víc užíval předchozí sérii, kterou obecně nemám v oblibě. Co sem opravdu nesnášel, tak toho boyfrienda, co se za každou cenu snažil chytit všechny členy Hellfire klubu a toho věčně zhuleného borce s dlouhými vlasy. Což mi připomíná problémy s celkovým tónem... chvíli to byl horor, pak zase komedie. (07.12.2022)

Obvyklý problém pokračování, kdy hercům stoupne úspěch do hlavy -- je jich tam příliš a všichni chtějí dostat co nejvíce prostoru, takže ho dostanou stůj co stůj k velké škodě celku. Jelikož by s takovým ansámblem bylo těžko udělat funkční zápletku na tolik dílů, vše se dějově a prostorově rozseká na spoustu linek... Tak. OK, i tak by s tím šlo celkem obstojně naložit, ale skřípou nyvé a tklivé banality v hloubavých rozhovorech myšlené úplně vážně. Furt mne to ještě spíš bavilo než otravovalo, ale fňukna Will byl daleko za hranou myslitelného + nebýt povedených nových postav, bylo by to přehrávání o ničem. Světlé výjimky plus minus Max, Steve, Dustin, Hopper. (24.07.2022)

Absolutní dno. Nic nedává smysl. Všechny mé oblíbené postavy jsou zmršené. --- Okej, tak už jsem se trochu uklidnila, ale pořád jsem silně zklamaná. Seriál pokračuje na sestupné úrovni, která začala tím, jak se ve dvojce Hopper začal chovat jako nesmyslný fracek s emoční inteligencí třináctiletého adolescenta. Nicméně si nechci příliš stěžovat na autorské volby ohledně postav a směřování děje (ačkoliv tam návaznost na předchozí chování postav fakt pokulhává, kde to jenom jde), protože to je koneckonců subjektivní až na půdu, ale spíš si budu stěžovat na dílo jako takové z hlediska toho, jak bylo vyrobeno. Nevěřím, že to vůbec říkám, ale trocha toho producentského tlaku a dohledu by v tomhle případě výsledku určitě jen prospěla. Nevyčítám čtvrté řadě, že je "moc dlouhá", ale rozhodně jí budu donekonečna vyčítat, že to je "zbytečně dlouhá". Všechny epizody mají mnoho momentů, které měly skončit na podlaze střižny a maximálně mohly sloužit jako bonusové záběry pro speciální bluray edice pro fanatické fanoušky. A ten bordel, kterým byly poslední dvě epizody, by podle mě mohl chybět úplně a zas tak moc by se toho jako výchozí pozice pro další sérii nezměnilo. Určitě v tom hraje roli to, že Henry z masa a kostí, jehož každé pohnutí svalu v obličeji něco vyjadřuje, je mnohem děsivější a působivější než pod hromadami silikonu uvězněný, omezeně se pohybující Vecna. Utápění se v emocionálních rozhovorech a romantických vztahových propletencích v mých očích znamená jen jediné, a totiž že bratři vůbec netuší, proč byla ta první řada tak dobrá, a kontinuálně se vydávají prozkoumávat ty aspekty, díky kterým zapadají mezi ostatní masu televizní tvorby, místo těch, které Stranger Things z počátku dělaly výjimečnými. (29.7.2022) (03.07.2022)

Jak to dělají, nevím, ale každá nová řada Stranger Things byla zatím tou nejlepší řadou... A čtvrtá není výjimkou. Bylo úžasné sledovat, jak Dufferovi nejen vysvětlovali, ale také vysvětlili, co se dalo, jak to působilo promyšleně (zajímalo by mě, jestli to tak měli plánovali od začátku, nebo ne, každopádně smekám) a jak to nebylo ani trochu překombinované nebo křečovité. Ale hlavně byla radost sledovat postavy. Všechny! Staré, nové, kladné, záporné... Bez rozdílu byli všichni skvělí a nikdo ani trochu otravný. Rozdělení do týmů se ukázalo jako výborný nápad, hrdinové se i díky tomu dostávali do neokoukaných situací (jak je vlastně možné, že seriál při těch metrácích nápadů ještě nevykrádá sám sebe, ale pořád přichází s něčím novým), když mě měli pobavit, pobavili mě, když jsem se o ně měl bát, tak to si pište, že jsem se bál. Těžko si představit, kam dál může zajít pátá (a věřím, že poslední) řada, ale rád se tam vydám taky. (03.07.2022)

Celkem mě baví, že bratři Dufferovi se tváří jakoby sežrali patent na dobrou tvorbu a v celých prvních osmi dílech jim to vlastně všichni žerem i s navijákem, protože dokázali vytvořit komplexní, zábavné a extrémně dobré seriálové dílo, jenž víceméně nemá hluchých míst a jede na jedničku s hvězdičkou jak ve vizuálním aspektu, tak v herectví, napětí a všem, na co si divák vzpomene. O to větší šok je pak fakt, že se ve studiu při tvorbě posledního dílu asi všichni zkouřili, jinak si totiž nedokážu vysvětlit, jak se může takhle rozjetá série obrátit v naprosto klišovitou sentimentání patlaninu, ve které v posledním 3HODINOVÉM!!! dílu dostaneme doslova každý prvek, který dělá špatný film špatným filmem - šablonovitou kostru celé epizody, nudný průběh, po třech sériích klasický a popravdě už nudný cliffhanger, který snad už nikoho nemůže překvapit, a extrémní ždímání citů a slz diváka, jen aby měl pocit, že viděl “kvalitní finální epizodu”. Celý tento fakt pak zanechává prapodivně rozpačitou hořkost v puse z toho, že takhle výborná série dostala tak parodické zakončení. Až si říkám, jestli si z nás nedělají prdel. (06.07.2022)