VOD (1)
Série(5) / Epizody(42)
Obsahy(3)
Chlapec se ztratí neznámo kde a město začne odhalovat svoje záhady, mezi které patří i tajné experimenty, děsivě nadpřirozené síly a jedna malá podivná holka. (Netflix)
Videa (18)
Recenze (1 259)
,,JEHO CHOVÁNÍ JE PŘEDVÍDATELNÉ. JAKO VŠECHNA ZVÍŘATA TO ŽERE. UNESE TO VÍC SYNŮ. VÍC DCER...“ /// Laborka na malým městečku něco ukrejvá. Ovšem blbě. A tak je v prdeli jakejsi vědec a jelikož to NĚCO zdrhlo, tak i malej kluk… Dětští hrdinové a psycho hororový kreace Winony Ryder. Absenci krve má zaplnit tajemno, a jelikož se tajemství odhalují postupně, dá se na to koukat. Ovšem ta přítomnost dětí může srážet celkovej dojem. Sám s tím bojuju! Nakonec daj hlavy a síly dohromady malý, střední i velcí a máme tady mírnou dávku přístupnýho hnusu v mládeži přístupný hororový atmosféře. Takovej dlouhej příběh z Akt X pro ty mladší. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Plivu slimáky. 2.) Jsem častej návštěvník údolí stínů. 3.) Thx za titule „titulkomat“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Když To potkalo Poltergeista a urputně se snažili jít rovnou na Věc. Od kýčovitě debilního Super 8 tu podobné retro nebylo a je moc milé, že tvůrci dali tentokrát šanci předvést se před kamerou i ozářeným dětem s genetickými deformacemi. Sehnat do kupy takovou partičku malých mutantů, to určitě dalo zabrat a musím říct, že skoro všechny ty příšerky hrály přirozeně a jako o život, tíseň a občasný strach předstíraly věrohodně, asi proto, že se celé natáčení opravdu bály, aby jim Winona v nestřeženém okamžiku náhodou nevykostila šrajtofle. Ta hbitá čorkařka si jako jediná celou dobu patrně myslela, že ji konečně angažovali do Šejxpíra, tudíž je přirozená asi jako Tříska v Terminátorovi, a místy způsobuje divákovi až svědivou vyrážku. Pravdou je, že to má pár roztomile nostalgických hororových momentů, ty jsou však z větší části vyvatěny otravným infantilním čurákováním pizizubých, pydlookých a jinak znetvořených dětí, které jsou navíc mnohdy obludnější než to interdimenzionální monstrum s kousací hlavou, co se tam občas sporadicky mihne. Takže se jedná jen o retroparazitující, sterilní a anemickou kokotinku, byť hezky natočenou a až na tu chmatavou Řidičku výborně zahranou, jež si klade za cíl vybubat pár citlivých bukanýrů a kojících matek, aby tu pak z toho udělali málem nejlepší seroš evrmejd. A to je opravdu až příliš přehřáté a laktačně hysterické. ()
Netlfix nakonec potěšil touto novinkou více než druhým Daredevilem, který nedokázal překvapit ani potěšit tak jak jeho první sezona. Tohle je ovšem pocitově zásah přímo do srdíčka každého, kdo miluje celý ten 80s feel západní kultury a tvorby. Nemohl jsem si pomoct, hned po první scéně mě Divné věci měly ve svých pavučinách a pařátech a ačkoliv se série nakonec nedokázala tak úplně vypořádat se všemi nešvary, které sem tam vylezly z hnusných kobek a černých děr žánru a osm dílů se ukázalo délkou jako mírně unavujících, hned po skončení jsem měl touhu se vrhnout na druhou a třetí a čtvrtou sérii. A to něco znamená. Jo a úvodní titulky se povedly zase náramně. Hned člověka naladí na ten podivný svět a atmosféru mysteriozního i hororového dětmi poháněného dobrodružství v osmdesátkách. ()
Tak tohle mě poslalo znovu do dětství, kdy jsem hltal mysteriózní příběhy plné tajemna. Dokonalé přiblížení atmosféry filmů s dětskými hrdiny z 80. let říznuté tím nejlepším z hororu ze stejné dekády. Tvůrci svoje vzory přiznávají a dokáží navodit stejný divácký zážitek. Třešničkou na dortu je dokonalý synthwave soundtrack, který celý seriál posílá na boží level. Chvílemi jsem se cítil, jak kdybych poslouchal něco z filmů Daria Argenta, Johna Carpentera, nebo Dona Coscarelliho. ()
Galerie (1 212)
Zajímavosti (284)
- Před premiérou seriálu na Netlifxu (17. července 2016) proběhla 11. července 2016 speciální projekce v Los Angeles pilotní epizody Kapitola první: Zmizení Willa Byerse. (Varan)
- Skladatelia seriálu Kyle Dixon a Michael Stein pred Stranger Things predtým nikdy nepracovali vo filmovej oblasti. Tvorcov však zaujala hudba ich kapely. (Marceloo)
- V pilotním díle můžeme na pokojovém ventilátoru vidět logo používané jistou bankou. Logo, připomínající chlapce na kole s košíkem, odkazuje na film E.T. - Mimozemšťan (1982). (Scaryman)
1. série - 100% - Instantní všudypřítomné lásky, které se na mě vyrojí den po odvysílání a snaží se mi namluvit, že se po pár epizodách objevil všemocný seriál pro všechny, mi poslední roky lezou krkem. Takže když se tenhle kolovrátek ozval i u Stranger Things, řádně jsem nad ním kroutil hlavou. Jenže tenhle seriál je spásný tím, že je opravdu pro všechny. Má napětí, tajemného tvora, čtyřlístek kamarádů v čele s kouzelně hláškujícím Dustinem, dokonalou Eleven, milostný trojúhelník i rodičovskou lásku v podání Winony Ryder. Právě ona to od diváků schytává nejvíc, což sice z vlastního pohledu vzhledem k jejímu fenomenálnímu výkonu nechápu, ale lidi málokdy vítají upřímné a reálné emoce. Osmička epizod je navíc tak akorát, aby se příběh dostal pod kůži, vyřešil se základní řetězec záhad a divák zůstal hladově žadonit po dalších dobrodružstvích. 2. série - 100% - Koho jsem měl rád, toho bezmezně zbožňuju, u koho jsem se rozmýšlel, ten se posunul do první skupiny. Od Lucase k Willovi, od Joyce k Eleven a v čele všeho stále Dustin a k mému překvapení i nový král Steve. Stranger Things potvrdily, že nejsou sezónní záležitostí a přestože většina charakterů jen pokračuje v očekávaném vývoji svých linek a nečeká nás žádný šokující twist, je druhá sezóna přesně tím, po čem jsem se ani neodvažoval toužit. Dokonalým mixem romantiky, napětí, děsu a kompletní škály emocí. Nadšení bratrské dvojice tvůrců i hořlavá chemie všech zúčastněných herců se do výsledku vtiskly měrou vrchovatou. Po druhém zhlédnutí pak definitivně beru druhou sezonu bez legrace jako jednu z nejlepších věcí, co jsem kdy viděl. 3. série - 90% - Po nervovém vypětí na více frontách chtěli bratři Dufferovi očividně přidat na humoru, což mentalitě osmdesátkových pokračování plně odpovídá. Přidali ho ale hodně, takže po emocionální stránce na předchozí (dvouletou pauzou a zapomínáním široké divácké obce logicky nesmírně vysoko vyhnanou) sezónu dosáhnout ani nemohou. Tak jako dokáže na hranu dohnané vztahové bláznění leckoho potěšit onou hormonální bouří či nejrůznějšími naschvály mezi omladinou, pro někoho přesně tohle osvěžení může být tak otravné, že se mu na další mysteriózní jízdu přestane chtít čekat. To samé platí pro Hoppera, který se z věčného kliďase mění v mrkající uzlíček nervů, tedy do polohy nečekané, ale v Harbourově podání dokonale neodolatelné. V napínavých náladách se ale jedná o nejvelkolepější období s mnoha až neuvěřitelně nechutnými momenty (od kterých přesto nelze odtrhnout zrak), s okamžitě ikonickými (znovu)setkáními a s tolika husí kůži navozujícími výjevy, že snad neexistovala epizoda, u které bych alespoň jednou nehledal čelist někde u země. Drobnou rezervu si nechávám z důvodu drobné žánrové rozházenosti (romantika, Rusové, sliz, rodinná traumata), které tentokrát lepí o chlup hůře a prověří ji až nevyhnutelný rewatch. P.S.: Čekání na to, až Millie Bobby Brown konečně dostane nějaké vážně míněné ceny, už začíná být trochu dlouhé. 4. série - 90% - Nepřekvapuje mě, jak rapidně seriál roste měřítkem, počtem postav nebo rozpočtem, zato mě šokuje, jak naladěný na něj pořád celý svět je. Vždyť tohle už není komorní horror, tohle není ani dětské dobrodružství nebo skromná povídka jak z pověstného šuplíku Stephena Kinga. Tohle je sezónní blockbuster, na který se měsíce a roky čeká, aby se o něm mohlo dlouhou dobu mluvit, parafrázovat ho i kritizovat. A stejně svět téměř spokojeně pokyvuje a nábožně čeká na další epizody. A já s ním, protože jakkoli je koncept chvílemi obrácený téměř na hlavu, jádro všeho zůstává stejné. Neodolatelné postavy, přesní herci, vibrující soundtrack, nespočet dojemných chvil i dobová atmosféra, kdy se reálie nehází na diváka jako vábnička, ale aktivně zapojují do děje. Stranger Things jsou jeden z těch vzácných počinů, které dokážou vyvolat pocit, že se jedná o moje vzpomínky, i když vlastní dětství a dospívání nemělo s tím zobrazeným společného vůbec nic. () (méně) (více)