Stranger Things

S01: Po ročním odkladu možná nebylo nejchytřejší dívat na to hned po Twin Peaks, ale upřímně, moc mě to nebavilo a ani nechápu ten ultra humbuk kolem. Herci vesměs otravní, 8 dílů by se v klidu dějově vešlo do čtyř, bez nápadů, nudil jsem se víc a víc a víc a vyšla mi jen pěkně sterilní retro slátanina. Pro milý hororový spirit si radši zopáknu KRAMPUSe, dětský spirit GOONIES, pro slizácký sci-fi šmejdy zase letošní THE VOID, přeju vám všem to nadšení a druhou sezonu, já jsem z toho nevrhlej a mrzout. 55% (17.09.2017)

Zabít Winonu Ryder. Slabší seriál by její naprosto šílená exhibice psycho-hysterickýho teroru snad dokázala i pohřbít. Ať se jedná o cokoliv, Winona reaguje zásadně ušeptaným roztřeseným hlasem, klepajícícími se končetinami a vykuleným pohledem. Horší přehrávání se jen tak nevidí. Jinak pro mě jeden z nejlepších seriálů poslední doby, a to hlavně díky skvěle budovanému napětí, fantastické hudbě a hlavně hereckým výkonům převážně dětí (sympatické děti! to se málokdy poštěstí!) a Millie Bobby Brown je jednoduše k sežrání, stejně jako Gaten Matarazzo nebo David Harbour. Pro mě to zakolísalo jen párkrát během druhé série, když se objevily podivný klišovitý postavy Mad Maxe a jejího ujetého přeprsklého bratra Billyho posedlého svou oholenou hrudí - obešlo by se to bez nich. Mám trochu obavy, s čím přijdou tvůrci ve třetí sérii a kam chtějí příběh dál vyvíjet, zatím ale naprostá spokojenost. (03.01.2019)

Seriálová verze Super 8. Ač odkojen americkými filmovými osmdesátkami, Stephenem Kingem i Akty X, Stranger Things mě nesejmuly, jak by asi chtěly a jak bych si přál i já, protože jen slepují ohrané motivy bez větší vlastní invence a nezdály se mi dost strange, natož stranger, ale od začátku zoufale jednoduché a přehledné. A dětské postavy mohly jít taky víc do hloubky. Jinak to ale bylo fajn, hlavně obsazení, hudba a retro stylizace. První série dobrá, druhá o chlup lepší a třetí moc podbízivá, byť v ní zlo mělo o něco zajímavější podobu. (19.09.2016)

V prvních čtyřech epizodách totální pohlcení a nadšení, v druhé polovině (jen) spokojenost, s postupným odhalováním toho, o co tam kráčí, totž počáteční fascinace ubývalo. Všechna ta přirovnání k osmdesátkám, Spielbergovi, Carpenterovi, Kingovi a dalším stoprocentně sedí. Super postavy a přesně vybraní herci, každopádně se těším, až se do toho světa v další sezóně vrátíme. 2. série: Po dějové stránce more of the same. Ale kouzlo osmdesátkového maloměsta, roztomilých interakcí mezi sympatickými postavami a strach z neznámého jsou pryč, přičemž to nahrazuje blbnutí s hejnem digitálních příšeráků. Chvílema mi přišlo, že se dívám na zkurvenej animák, a ne na hororovou sérii. (24.07.2016)

Moc nechápu, proč se tu ze serošku naprostá většina pomobáze posrala naplacato, leda, že by se místní ohyzdové rádi koukali na haranty, co na tom jsou ne-li hůře, pak alespoň podobně. Oscilace mezi napínákem pro dorostlé a ítý atmosférou, určenou fuckanům, z toho skutečně dělá žuvačku pro celou rodinu. Prostě se může na gauči trojáku uprdelit táta, co se rád bojí i něčeho jiného, než mámy, máma, která si tím najde dobrou výmluvu, proč opět odložit vytírání podlahy, na kterou se už natvrdo lepí i holinky s hodně hlubokým vzorkem a potěr, co by čuměl na cokoliv raději, než se naučil třeba číst, psát nebo si nevplétat holuby do lykansky husté, umaštěné kštice prepubescentního mongola. Aby to nevyznělo přespříliš přísně - autistická slečinka hraje jako z partesu, za to dvacet procent navíc, a občas se podaří i vybudovat skutečně tísnivou atmosféru. Kterou bohužel srazí další záběr (a že jich je) na nebohého chlapce, co si při nějaké strašné nehodě prohodil horní čelist se spodní a ještě mu přitom vypadala většina řezáků, oči se zbasedovali a zbytek těla čapnul dermatitidu hrubšího zrna. Ne, sorry, přeháním.) Prostě jsou tam odporní všichni, i ta slečna, co má být femme fekale. Představa bližší kooperace s ní se dá shrnout slovy klasika - no to mi ho zandej! (09.12.2016)