21 gramů

Život je vřeténko nití, ó, jak lehce trhá se nit, tři tisíce třista třicet tři cest vede žitím a ty jen po jedné můžeš jít. (Jaromír Nohavica) Nevěděj jsem jak začít a tak jsem použil úryvek této písně. Život je pomíjivý, jeden se narodí, druhý umře. Život je láska, jež umožní ženě, která přišla o rodinu najít novou lásku. Život je svině, který nedokáže kriminálníkovi se svědomím odpustit palympsest jeho hříchů. 21 gramů váží kolibřík, 21 gramů váží lidská duše. Alejandro González Iñárritu nám uspořádal nezapomenutelnou mozaiku o síle života a lidské duše. Na začátku jsem se ve filmu ztrácel jako v bludišti, ovšem film běžel dál a náhle mi začalo svítat. Film "21 gramů" bych přirovnal ke kubistickému portrétu. Na první pohled paskvil. Ovšem, když si střípky skládačky dáte k sobě, vznikne něco nezapomenutelného. Více takovýchto filmů! Život je jako žebřík do kurníku - krátkej a posranej. 80%. (28.08.2007)

Nechronologické skládání scén se A. G. Iñárritovi v Amores Perros evidentně osvědčilo a tak se rozhodl jít ještě dál, 21 gramů může působit hlavně zpočátku dosti chaoticky, neboť vyprávění se přesouvá skrze místo i čas bez jakéhokoliv upozornění, ale má to i své výhody, divák se aspoň více soustředí a dokáže se lépe odpoutat od reality a vžít do filmu... 21 gramů je vskutku působivý a emocionálně silný film, rozehrává propracované psychologické drama mezi třemi postavami, jejichž životy spojí jedna tragická událost. Výkony hlavních představitelů jsou výborné, jejich prožitky doslova přetékají z obrazovky a člověk by jim věřil každé gesto, naposled si takto excelující hereckou trojici v ústředních rolích vybavuji u L. A. - Přísně tajné... Mé předlouhé rozhodování mezi 4 a 5 hvězdicemi rozhodla až druhá projekce, sice směrem dolů, ale i tak... 9/10 (02.08.2008)

Neuvěřitelně silný zážitek. Tento film není pro každého což je škoda, protože je to opravdové dílo. Dokonalé herecké výkony. Naomi Watts po vzestupu Mullholand drive- přes Kruh- až k tomuto jejímu vrcholu. Benicio opět bez namítek a Penn... Z něj se stává opravdu herec par excelanc. Režisér po svém Amorres perros - Láska je kurva natočil úžasné dílo o lidech, osudu, drobnostech, životě a světě. Ještě tedka cítím tu atmosféru a dokonalou schopnost držet celých 125 minut diváka v napětí a očekávání. Tento film patří mezi filmy jako Memento, magnolie apod., které více než ostatní filmy chtějí, aby divák přemýšlel. V tomto filmu jste za to však božsky odměněni. Kamerová "nedokonalost", která je jednoznačně úmyslná a posouvá film zase o kousek dál je skvělá. Celý film je o třech lidech, které spojí osud (nebo bůh vid Beni ;-)). Iñárrituv přístup a sestříhání filmu a jeho sekvencí je velmi podobný Mementu, ale možná ještě komplikovanější. Celkově jde podle mě o naprosto úchvatný film.... Nechápu jak tento film nemůže dostat oscara. At už je to za herce nebo za cokoliv jiného. Jak tu někdo říkal, žeby dal 6* a nebo rovnou 5* myslím, že to není vůbec od věci (já bych dal klidně 21* aby to bylo hezký :o))). Nezapomente, že až umřete... ubude z vás 21 gramů..... co to asi může být.... (30.07.2004)

Nejsem úplně nadšen, ale je třeba uznat, že 21 Grams je snímek, který se mi neskutečným způsobem trefuje do noty. Mám neskutečnou slabost pro tenhle druh snímků, pro tuhle režii a tenhle styl minimalismu. Přímo miluji ten zdánlivě nekvalitní střih, dokumentární kameru, která se stává okem divákovým, ten důraz na zvuky okolí, příběhy nerušené zbytečně nadužitou hudbou... 21 Grams má ovšem ještě něco, povedený příběh a zejména nestkutečně kvalitní hereckou podporu. A po dlouhé době opět film, ve kterém je cigareta... Asi je to úchylka, ač sám jsem (již) zapřísáhlý nekuřák, ten kouř, zvuk natahované cigarety a světlo na jejím konci, to je věc, která mi prostě v současné nepřirozené kinematografii více než chybí... Při psaní komentáře, jsem dostal chuť na další film s dobře použitou cigaretou, asi konečně dokoukám ty Obvyklé podezřelé... (20.04.2005)

Nevím jestli to je nějaká zvláštní úchylka současných scénáristů, že si libují v lidských mozaikách spojených autohavárii. Třeba je to vzrušuje stejně jako hrdiny Cronenbergova Crashe, možná jim to přijde jako ta nejpravděpodobnější možnost střetu několika rozdílných povah, každopádně po Magnólii, po Amores Perros a před Haggisovým Crashem vznikl další film, jehož hrdiny spojuje srážka aut. Alejandro González Iňárritu mnohé oslnil svým debutem tudíž od něj mnozí očekávali mnoho, příliš mnoho. A mnoho toho také dostali. Iňárritu se nespokojil se třemi důležitými postavami prožívajícími nejtěžší chvíle svých životů, rozhodl se navíc nerespektovat základní narativní postupy a děj rozkouskoval do úctyhodného množství dílků, které následně poslepoval v co možná nejefektivnější celek. Ač to není vyprávění chronologické, film nepostrádá relativně stabilní dramatický oblouk, i když je otázkou, zda k 21 gramům přistupovat jako k obyčejnému dramatu a vnímat jej tak, jak běží, nebo jako k jednoduchému puzzle, které teprve dosazením posledního dílku nabývá na smysluplnosti. Možné je obojí, každopádně mě zklamala plytkost ve finále poskládaného příběhu o neměnné hmotnosti duše, rozmělněná navíc melodramatičností čouhající z každého záběru. Obsah je příliš rozmělněn formou. Pokud to režisér dokáže obrátit ve svůj prospěch jako Gaspar Noé ve Zvráceném, pak fajn, ale melodramatická love story si podobné zpracování nezaslouží. 80% Zajímavé komentáře: Lima, Anthony, Marigold, Arius, Jordan, reypal, Alexis (12.08.2006)