Svět pod hlavou

Mám sice velké obavy z toho, jak se to celé vyřeší, ale ta cesta, po které se tenhle polda žene na rudý Mars, se mi zatím zatraceně líbí. Dobový pocit vynikající, skoro jako Pouta na pokračování bez vyšinutého hlavního hrdiny. No, i když...;) A to obsazení včetně vedlejších rolí, to je naprostá lahůdka - zatím samozřejmě vedou Sloky Luboše Nováčka a dokonalá vlasová kreace Marka Taclíka:))) Nechci si navozovat ten pocit, že nakonec budu kvůli scénáři hlavní linie muset jít s hodnocením dolů, tak zatím dám 70%. Ale po čtyřech dílech si myslím, že téhle práci v žánru "retro, které nemá být sranda" je třeba vzdát čest. Takže "Čest práci." A po velkém slavném finále si dovolím říct, že se nevyhnutelné těžkosti spojené s vysvětlením, co a proč se to vlastně dělo, podařilo zvládnout uspokojivě. Ne ideálně, ale uspokojivě, byť toho nevysvětlitelného (a nevysvětlovaného) mysteriózna bylo trochu víc, než bych rád viděl. Na druhou stranu blázinec a blouznění hlavního hrdiny, kterému se zjeví "maminka" jsou scény jako z Twin Peaks;) Postupné přitvrzování, ke kterému v průběhu seriálu dochází, myslím záměr tvůrců naplnilo beze zbytku, a Jan Budař si (s handicapem fyzické podoby se soudruhem Uljanovem) připisuje další z velmi "hezkých" záporných postav. 80% (23.01.2017)

“JMENUJI SE FILIP MARVAN. JSEM POLICAJT. MĚL JSEM NEHODU A PROBUDIL SE V ROCE 1982. JE TO SEN? JE TO SKUTEČNÝ? PROČ JSEM ZROVNA TADY? MUSÍ TO MÍT DŮVOD...“ /// Ruku na srdce - nevím, jestli by mě bavil návrat do 70tejch let (jak je tomu v britským originále). Ale 80tý léta…to já znám! Tvůrci dobře využili mnohé z nabízejícího se (neomezenýho) množství absurdit, kterejma tahle doba oplývala. Bavili mě postavy (famózní Budař!) a poslední 3 díly – to byla antikomunistická paráda. (třeba ta scéna jako z majora Zemana - Vrah se skrývá v poli)… (Skepticky) jsem vočekával, jak se vypořádaj s tím „zázrakem“ a uznávám, že to vyšlo velmi dobře. Hádám, že tady asi „dvojka“ nebude… Škoda. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miloval jsem Festival politický písně (a Kroky Franty Janečka). 2.) Nechápu, proč se fotr v 80tejch letech uchlastal. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (12.03.2017)

Smutná Dagmar je smutná. Čekala jsem, jak se autoři vypořádají s příběhem o ze zásady pasivním hrdinovi - nemůže nic dělat, protože je vyroben z mlhy. Bohužel se s tím nijak nevypořádali. Kromě povinných psycho scén a rutinního připomínání výchozí situace se propojení mezi minulostí a současností příliš netematizuje a tak nemám dojem, že by ten časový rámec byl vůbec potřeba. Hrdina si neprošel žádným očistcem, celou dobu dělá pochybná rozhodnutí a na konci není ani moudřejší, ani dospělejší. Alespoň z mého úhlu pohledu. A smutná jsem proto, že díly Smrt špiona a Rodinná záležitost mi přišly povedené. Žel, v kontextu velkého plánu nebo spíš absence velkého plánu zaniknou nad rozčílením z mdlého a nepropojeného vyústění. Přijde mi, že bylo mnoho prostředků vyčerpáno na to, aby to vypadalo přesně jako osmdesátá léta, a příliš málo na plán, o čem to má vlastně být. (07.03.2017)

"Nastup si, musíme koupit okurčičky, dneska je sledovačka." Já chci být kriminalista v roce 1982. Chci soudruhovat se spolehlivými soudruhy nadřízenými, chci buzerovat vrátné, chci sledovat politickou linii případu a hlavně chci zakusovat okurky při sledování eskapád Honzy Zemana. Ono to teď vypadá, že bych dokonce chtěl mlátit sprosté podezřelé, ale to není pravda, i když ve světě, kde jsou práva pachatelů vyšší než práva oběti, taková myšlenka asi není úplně od věci. Mě tohle retro prostě hrozně bavilo a epizody Orchidej na smetišti či Rodinná záležitost mě dostaly do kolen. Paradoxně za největší slabinu považuju hlavního hrdinu Filipa Marvana, protože ten by se svým neplněním rozkazů od Strany a Šejbů nevydržel na svobodě ani do konce druhé epizody. Jenže všichni ostatní soudruzi byli báječní a bylo mi ctí bděle a ostražitě s nimi sdílet své pondělní večery. Čest práci, soudruzi a nyní mne omluvte. Jdu si na gramofonu přehrát největší pecky od Slok Luboše Nováčka. (08.03.2017)

Svým hodnocením a komentáři k tomuto seriálu možná leckoho vyvedu z míry, ale, jak už to bylo kdysi v reklamě na Kofolu, když miluješ, není co řešit. Ačkoli to celé není bez chybičky (např. nedotažená mysteriózní dějová linie), málo u kterého seriálu za poslední léta jsem měl tak příjemný pocit z toho, že jej tvůrci natočili pro radost. Odvažuji si tvrdit, že od revoluce nevznikl retro film/seriál s takto přesvědčivou a autentickou atmosférou socialistického Československa (a to není jen z mé hlavy, to mi potvrdili mnozí, kteří tuto dobu zažili na vlastní kůži). Všichni herci (včetně epizodních rolí) se svých úloh chopili s vervou a někteří předvedli zřejmě své životní výkony (Neužil, Kopta, Budař). Spoustě hlášek a svérázných postav a postaviček bych přál kult a zlidovění, jakožto i celému projektu. (03.09.2017)