Svět pod hlavou

"Nastup si, musíme koupit okurčičky, dneska je sledovačka." Já chci být kriminalista v roce 1982. Chci soudruhovat se spolehlivými soudruhy nadřízenými, chci buzerovat vrátné, chci sledovat politickou linii případu a hlavně chci zakusovat okurky při sledování eskapád Honzy Zemana. Ono to teď vypadá, že bych dokonce chtěl mlátit sprosté podezřelé, ale to není pravda, i když ve světě, kde jsou práva pachatelů vyšší než práva oběti, taková myšlenka asi není úplně od věci. Mě tohle retro prostě hrozně bavilo a epizody Orchidej na smetišti či Rodinná záležitost mě dostaly do kolen. Paradoxně za největší slabinu považuju hlavního hrdinu Filipa Marvana, protože ten by se svým neplněním rozkazů od Strany a Šejbů nevydržel na svobodě ani do konce druhé epizody. Jenže všichni ostatní soudruzi byli báječní a bylo mi ctí bděle a ostražitě s nimi sdílet své pondělní večery. Čest práci, soudruzi a nyní mne omluvte. Jdu si na gramofonu přehrát největší pecky od Slok Luboše Nováčka. (08.03.2017)

Stranger in a Strange Land. Omlouvám se za tu angličtinu, ale pro klasifikaci komatózního výletu Filipa Marvana nemá čeština tak výstižné označení.. Někdy nemotorný a někdy zase skvělý tanec mezi žánry (existenciální mysteriózní drama, krimi, komedie, groteska), který častokrát výmluvně ukázal na skutečnost, že směšnost a hrůza jsou sestry. Z role užívajících si herců nutno vyzdvihnout Trojana (jeho detox jater prostřednictvím buzerací Metuzalémů z vrátnic byl famozní), stranické linie se držícího soudruha majora Koptu a především Budaře, z jehož Klementa, oscilujícího mezi legrační figurkou a chladnokrevným zmrdem, šel moskevský mráz. Závěr mohl všechno lehce zhatit, ale jemnocit pana Gilmoura93 nakonec příliš netrpěl a třeba způsob nabytí vědomí (prostřihání se z bezútěšné normalizační klece) jej dokonce nadchl. V poslední době spolu s Labyrintem jediný seriál z dílny České televize, u kterého jsem byl na každý nový díl stejně natěšený jak Špalkovi kluci na sledovačku.. (07.03.2017)

Seriál Svět pod hlavou by mohl být obyčejným remakem britského originálu Life on Mars, kdyby nepřišel s celou řadou naprosto skvělých nápadů a dílů, kteří onu myšlenku povyšují do stavu dokonalosti. Ona totiž myšlenka probuzení Filipa Marvana v osmdesátých letech je opravdu jen okrajové mystično, které celým seriálem sice proudí, ale nijak zásadně ho nenarušuje. To podstatné je atmosféra osmdesátých letech a naprosto nekompromisní náhled na komunisty a policii v tehdejší době. To je totiž ta síla, která v tomto seriálu dominuje, a která se s britským originálem nemůže vůbec měřit. Stejně tak musím obrovsky pochválit i celou hereckou enklávu. Václav Neužil svojí nezúčastněnou postavu Filipa Marvana hrál naprosto přesně. Stejně tak jsem si užíval i Ivana Trojana, jehož postava se v průběhu jednotlivých epizod měnila. Stejně tak ale i Kopta nebo Jeřábek si zaslouží pozornost. A samozřejmě nesmím zapomenout na nejdokonalejší komunistický hovado Klementa v podání Honzi Budaře. Ten jeho nestranej straník byl tak přesnej, až mě z toho mrazilo. A to jsem přitom tuhle dobu ani nezažil. Stejně tak obrovsky oceňuji jak humor a cynismus v první polovině seriálu, který vrcholil s hudební skupinou Sloky a s dílem, kde se vyšetřuje vražda v jedné tamní putice, tak vážnost, která se váže k druhé polovině seriálu. Jediná kaňka na dokonalosti je závěr, který je sice solidní, ale po něm zbyde více otazníků, nežli vyřešených otázek. I tak musím říct, že se jedná o český seriál, který jsem vysloveně hltal vteřinu za vteřinou a užíval jsem si jak postavy, tak atmosféru tehdejší doby. Dlouho se mi to nestalo a nevím, jestli se mi to zase někdy stane. Svět pod hlavou byl naprosto úžasný zážitek a já jsem neskutečně rád, že jsem se na něj každé pondělí na ČT1 mohl těšit. Díky tvůrcům za naprosto úžasný filmový zážitek! (09.03.2017)

Svým hodnocením a komentáři k tomuto seriálu možná leckoho vyvedu z míry, ale, jak už to bylo kdysi v reklamě na Kofolu, když miluješ, není co řešit. Ačkoli to celé není bez chybičky (např. nedotažená mysteriózní dějová linie), málo u kterého seriálu za poslední léta jsem měl tak příjemný pocit z toho, že jej tvůrci natočili pro radost. Odvažuji si tvrdit, že od revoluce nevznikl retro film/seriál s takto přesvědčivou a autentickou atmosférou socialistického Československa (a to není jen z mé hlavy, to mi potvrdili mnozí, kteří tuto dobu zažili na vlastní kůži). Všichni herci (včetně epizodních rolí) se svých úloh chopili s vervou a někteří předvedli zřejmě své životní výkony (Neužil, Kopta, Budař). Spoustě hlášek a svérázných postav a postaviček bych přál kult a zlidovění, jakožto i celému projektu. (03.09.2017)

Dostat se z ČSSR - dostat se z kómatu. A naopak. Mimochodem, r. 1982 mi bylo pět let. Právě tehdy jsme se s rodiči a mladším bratrem přestěhovali do nového rodinného domu, kde jsme v koupelně měli přesně ty kachličky, které soudružce Špalkové připadaly tak hnusné. Jsou tam dosud. Jako Šejbové, Kratěnové a Klímové, jako Sloky. Ať na úrovni společenskokritického záběru, osobního příběhu a osobního přesahu či historického komentáře, jde o výtečné dílo. Vlastně tyto roviny nelze ve Světu pod hlavou vůbec od sebe oddělovat. Nevěřil bych, že ještě někdy zažiju napětí čekání na další díl. Skvěle však poslouží i jako komedie. Retro aranžmá (ale vůbec i scéna a mizanscéna) je dokonalé a významově vychytané. Pečlivě vybraný soundtrack. O řadě nenápadných aluzí "jen pro pamětníky" a jiných jen pro pozorného diváka či druhé zhlédnutí ani nemluvím. Jakože mám silný pocit, že České televize si už dlouho není moc za co vážit, tak za tento seriál ano. Nebýt častějších dějových či dialogických řekněme nedotažeností a laciností, dal bych šest hvězdiček. A ne, nedotaženostmi nemám na mysli např. problém klíčů od domu Dominika Skály. Ten tam právě patří. SPOJLERY: Po několika dílech jsem se začal vážně bát, že Martin Plachý je agent Zla, který má s Marvanem úmysly tak nekalé, že si to Kratina ani neumí představit. A toto podezření až k úplnému konci jenom sílilo. V díle Mrtvý muž mě (asi nejenom mě) navíc přepadla šílená a hrůzná myšlenka, že Marvanovou původní existencí je ta tehdejší, kdežto výchozí budoucnost jen výplodem jeho choré mysli. Tak to šlo tedy do tuhého. (Komentáře: Niethustra "jak to tak bývá" vystihl hodnotu díla jednou větou, ovšem A_FISHovi jako obvykle stačí půl slova k vystižení několika jeho vrstev. Z rozkecanějších komentářů jsou mi jedinými, které mělo smysl číst, zencitizen a JitkaCardova.) (09.03.2017)