MOST!

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)

Tak jsem si dal pauzu, abych nehodnotil hned po konci a nedával tomu pět hvězdiček z aktuálního nadšení, jenže... Ono to nadšení vůbec nevyprchalo, pořád je to geniální záležitost, která jako bonus na několik týdnů dokonale rozhodila média v celé republice a v pozdějších dílech rozhodila spoustu lidí ohledně ustupující kulometné komedie do něčeho mnohem víc hořkosladkého, což je ovšem něco, co se u Kolečka/Prušinovského objevuje skoro vždycky a hrozně to pomáhá výsledku. Sbírka exotů je tu ukázková (a nenechte se mýlit, exoti se dají najít jak v Mostecký hospodě, tak třeba v Plzeňský čajovně, takže jde jen o tom, jací přesně to exoti jsou, zdravím své spolučajpijáky!) a práce s nimi jednoznačně skvělá a herecký ansámbl plný skvělých, ale ve velkých rolích neokoukaných, herců je perfektně složený a nedovedu si tu představit žádné velké jméno ala Trojan, Langmajer, nebo třeba Krteček. Ono fakt nemá smysl psát, prostě je to skvělý. Jo a - "Je suis Čočkin." (05.03.2019)

Průšo, ty vole tohle jsem přesně potřeboval, díky moc. Postavy a casting trefený líp než terče střelby na OH. Skvělý, klobouček. Jestli každej díl bude tak vypointovanej jako tenhle, hmm, to pak tedy mám chuť místo pěti hvězdiček, dát pět koleček, protože umíme ocenit dobře napsaný scénář, víme Péťo. (07.01.2019)

Most! je velmi dobrý seriál o městě, které nemá dobrou pověst. Pánové Prušinovský a Kolečko ho však dokáží zatraktivnit dobře napsanými postavami, k nim odpovídající herecké obsazení, hudebními hity volenými (za všechny Jon Bon Jovi Blaze of Glory - Luďanová výprava do Severky), lehkou a nenápadnou propagaci města záběry. Celkově Most! má děj, humor, postavy a herce na úrovni (já vím trochu se opakuji). Martin Hofmann se bude obtížně dostávat ze škatulky Luděk Říha, ale myslím, že to dokáže. Něco málo k 5 hvězdám chybělo, ale nebylo to moc. (06.08.2019)

Chci věřit, že je tam opravdu všechno z Kolečkovy (potažmo Prušinovskýho) hlavy, ale nějak mi to prostě neštimuje, spíš mi přijde, že ČT chtěla opět vychovávat. Hlavně vykreslení skinů (schůze na téma "průser, nemáme se s kým rvát") a chánovskejch cikánů (vlastně pořádkumilovní dobráci od kosti a těžký charaktéři)? Nenechte se vysmát, víc reality by tomu jen prospělo, nemuselo se to tahat až tak ad absurdum, ostatní věci se dají s přimhouřeným okem spolknout. Je to škoda, ale chápu, Česká platí s přehledem nejlíp (a dobře víme, co je to za politickou organizaci). ___ Z předvedenejch výkonů si pochvalu zaslouží obzvlášť Hofmann, Isteník a Cinův dabing. (28.02.2019)