Bomb City

Dve nesympatické party. Fotbalisti a punkáči, kteří jsou prezentováni tak, že fuckují všechny okolo ale i sebe navzájem. Pak jich 5 naběhne asi do 30 lidí, jeden fotbalista jednoho z nich zajede přejede a roztrhne pod kolama auta a u soudu ho propustí, protože se snažil bránit svoje lidi (aby ne, když tam ty punkáči naběhli s bojovym řetězem a tyčema) a protože punkáči měli na bundách psáno "destroy everything" což jeden z nich u soudu objasní jako "postoj" a že nečeká, že to nějakej právník pochopí. Myšlenka filmu je ta, že punkáči jsou taky lidi a neměli by být odsouzeni jenom za to, že jsou jiný. Lidi to jsou, ale jde o to jaký - film je vykreslil jako bandu debilů, kteří do velký míry můžou samy za smrt svého kamaráda. Chci tím říct: Co si mysleli, když ozbrojení naběhli mezi fotbalisty na kalbě? V takovymhle případě záleží na mnoha detailech a já si nejsem jistej věrohodností tohohle filmu. Chyby jsou an obou stranách a takhle to může dopadnout, když se vyhrotí dvě bandy primitivů. Nechoval jsem sympatie k žádný postavě. V tom film selhal. Potenciál byl větší, ale scénář stojí za hovno. Dialogy jsou břidké jako louže a film je až hanebně plochej. Vizuálně to šlape. Kamera a barevná paleta jsou atraktivní, ale scéna na parkovišti chtěla lepší choreografii tý rvačky. Určité vyhrocené scény nemají takovej dopad, jako by mít mohli. Jako celek však tenhle film selhal. (05.01.2020)

Snímek "Bomb City" má dobrý příběh, to se mu musí nechat, protože je to příběh, který napsal sám život a není to příběh pěkný, ať už z hlediska lidského, anebo z hlediska právního. Když jsem ho ale v tomhle podání sledoval, měl jsem pocit, že tu nebyla moc velká snaha zachytit ho skutečně dobře, spíš jen takový průměr. (26.02.2018)

Možné spoliery. Parta punkerů se porve v Amarillu s místními floutky z lepších rodin. Bitka skončí tragicky pro jednoho z punx a soud pak probíhá podle hesla "šaty dělaj člověka.". Na tohle si letmo vzpomínám, ale protože internet byl tehdá ještě v plenkách, dorazila sem zpráva o incidentu značně zkreslená a z Denekeho, to je ten mrtvý, se na čas stala takřka mýtická postava. Tedy dokud se na něj nezapomnělo, což se u nás stalo poměrně hodně rychle. Každopádně písničky na jeho počest se objevují v repertoáru kapel jako Dropkick Murphys nebo The Undead a ta od Total Chaos zazní i ve filmu. Nicméně i přes lákavé téma mě film zklamal. Příliš mi neseděl styl vyprávění, který snad měl být retrospektivní, ale Brooks to příliš nezvládl a zařazování soudních sekvencí mi přišlo neumělé a samotný proces měl být mnohem emotivnější. A příliš mě neoslovil ani jakýsi osobní příběh hlavního hrdiny, který byl sice sympaťák, ale obklopovala ho parta kreténů, kteří ty pozitivní věci s úspěchem přeřvali. Ukázka ze života zlaté mládeže byla o něco lepší, ale ani to mě z ponožek nevystřelilo a pokus o jakousi psychologickou sondu původce tragédie byl mizerný. Hnulo se to až s rvačkou a závěrem, ale to je příliš málo. Těch 50% je spíš nostalgických. Škoda dobrého tématu. (14.02.2018)

Zločinecké drama o kulturní averzi skupiny punkových rockerů v konzervativním městě Texasu. Jejich životní styl vede ke kontroverznímu zločinu z nenávisti, který zpochybňuje morálku americké spravedlnosti. Co k tomu dodat víc. Jedná se především o moralizující příběh poukazující hlavně na fakt, že se člověk nemá soudit podle jeho vzhledu. Ano, o to tu jde především. Zobrazují se rozdíly k sobě odlišných skupinek lidí mající své přesvědčení a zásady, které se z různých důvodů nelíbí protistraně a tak dojde k přirozenému zpochybňování autorit s následnou nevraživostí končící útokem a někdy bohužel i smrtí. Jenomže co na to systém? Ten dělá co? Závěrečný projev zpěváka Marylina Mansona cílený k divákovi stojí za zamyšlení. O artový počin se nejedná a snad je to i na takové téma škoda. Příběh je však jasný a zcela zřetelný. Koncepcí snímek trošku připomíná český snímek z roku 1987 ´Proč?´ I zde se moralizuje nad činy jednotlivců a co je k tomu vede. Za zhlédnutí snímek stojí, ale těžko říci, jestli v dnešní době někomu něco rozumného přinese. (10.03.2018)

Problém toho filmu je, že sice chce říct něco opodstatněnýho a strašně důležitýho, to jo, ale neříká to chytře vystavěným dějem, ale až v posledním doslovným pětiminutovým monologu z úst Marilyna Mansona. Kterej možná funguje a trne z něj a mrazí, ale k čemu mi to je, když musím hodinu a půl předtím sledovat odtažitý drama "punx vs. footballers" bez jediný silný , dopodrobna rozepsaný postavy? Zpomalovačky a rádoby silná údernost na konci pak taky o to víc vyšumí do ztracena, celý je to fakt jako zírat na horší kopírku parádních Hooligans s Woodem a Hunnamem. Průměrný (jakože lepší) hodnocení dávám vopravdu jenom za to, CO ten film řekl, a že to na mě zapůsobilo, nikoli za to, JAK to řekl. (21.07.2019)