Záře

Divák cítí, že se skladba blíží do finále. Polodetaily Davidova obličeje zvyšují pocit napětí. Střih a za ním další. Klaviatura. Zpocené vlasy. Křečovitý prstoklad. Reflektor oslňuje virtuozovu tvář. Poprvé vidíme záběr na doprovod bubnů a zároveň v krátkém sledu i poslední celek na dirigenta a jeho orchestr. Na dirigentův poslední pohyb. Vystoupení je u konce. Diváci nadšeně vstávají. Bouřlivý aplaus. No není to úžasné? Trvalo to dlouho než tenhle kus o jednom zajatci světa hudby mohli diváci vidět, ale stálo to za to. Geoffrey Rush dokonalý, ovšem jen těžko tvrdit, zda si sošku nejcennější zasloužil víc než druzí dva představitelé stejné postavy. Každopádně palec nahoru!! (08.01.2006)

pocitový výkon...mno áno, poďme sa v tom s husou kožou a depkou pitvať. ALE! ako hudobník to vidím cez profesiu pošuka pianistu ako poriadny nezmysel. Pokiaľ by bol malý chlapec a neskôr mladý muž naozaj tak silno otriasaný a nevyrovnaný, s psychickým strácaním, nedokázal by fungovať a bez vlastnej motivácie zvládať veeeľmi zdĺhavé a poctivé samotné štúdium klavíra. Bez výnimky, v tom kolobehu si musí každý sám veriť, žiadny profesor v žiadnych dobách nie je taký blázon, aby študenta dostrhával k výkonu a nechal ho topiť sa na pódiu vo vlastnom pote. Súčasná história sa o žiadnom takom šialencovi nezmieňuje. Tak pre hudobných amatérov (99% ľudí) je to úúúááá úúúch, to je ale parádna téma. Ale Či už by to bolo v dobe Mozarta (ktorý mal fotra podesa), alebo v dobe nanotechnológií, verte, že samovznietením bez poctivej práce nikdy žiadny génius nevznikol. Už ten obraz chlapca, ktorý záhadne vedel *3 Rachmaninova ako desaťročný bez výuky....ehmmm, skúsili by ste dať 8 ročnému chlapcovi zostrojiť boening,lebo pekne kreslí? ale však tomu verte ak chcete. obrazy otcov a matiek, dokopávajúcich potomstvo k takým výkonom, o akých sami snívali, to už je síce hnusne, prehnane, ale pocitovo zhruba vykreslené. Len v reále by nikdy ďaleko nezašli. Svoje o tom vie dnes svetový huslista nr1 Edvin Marton a jeho otec. . hviezdy dávam Noahovi , ktorý si ako dieťa nazoaj na tom klavíri zahral. Ostatní herci nemali o klavíri tucha a mali dablérov (02.10.2014)

Sergej Rachmaninoff vytvořil 3 klavírní koncerty. David nastudoval třetí, z kterého nejčastěji ve filmu zaznívá I.věta a po jeho koncertním provedení, které patří k vrcholům filmu, odpadne fyzicky i psychicky. Originální nahrávka je skvěle smíchaná s hudbou vytvořenou dodatečně k filmu. Vedle hereckých výkonů Rushe a Muellera-Stahla(Eastern Promises) je největším přínosem. Ještě mám hrozně rád scénu jak už dospělý David Helfgot, mírně pomatený, sedne za barové piano za posměchu kolemstojících, kterým pomalu tuhnou rysy , když spustí Let čmeláka...Kdysi mě tenhel film přivedl k Rachmaninovým koncertům, za co jsem mu vděčný, protože II.věta z 2. koncertu (který ve filmu nezazní ) je jeden z nejkrásnějších kusů klasické hudby a při opakovaných posleších zažijete něco , co se blíží orgasmu............... pokud ho ovšem nepřekoná... (23.08.2009)

Niekedy na mňa životopisný film o človeku, ktorý robí niečo, čomu sa nevenujem a čo nechápem, zaujme (Amadeus), niekedy ide mimo mňa (Shine). Dalo by sa povedať, že na vine je ten námet, lenže potom sa to bije s tým, čo som už napísal. Ťažko povedať, prečo ma Shine tak nezasiahol, pretože obsahuje sústredené herecké výkony dvoch prvotriednych hercov v roliach otca a syna a kvalitný scenár. Austrálsky mierne akademický film, ktorý mi viac pripomína britskú kinematografiu. (27.06.2012)

S hrůzou jsem zjistila, že jsem zapomněla ohodnotit jeden z mých nejoblíbenějších filmů, přitom ho uvádím v profilu! Tak honem za pět a kdyby to šlo, dám i víc: za Rushe, za Armina Muellera-Stahla, za Sira Johna Gielguda, za Rachmaninova, za všecko! Vynikající film, všechno je přesně, jak to má být. (22.03.2011)