Křižovatky

Herci nebyly špatní a Jami Gertz byla kočka ;) . Zaujal mě celý film, a protože jsem fanouškem tohoto druhu hudby líbil se mě ještě o něco víc. Jenom je veliká škoda, že se tento film strašně těžce shání. Taky předabování do češtiny by nebylo na škodu, ale jsem rád, že jsem ho vůbec někde našel. Steve Vai je prostě borec a vždycky byl. Závěrečný souboj, mezi Macchiem a Vaiem je prostě skvělý. Docela mě štve, že Steve není uvedený mezi herci u tohoto filmu, zde na ČSFD. Každopádně doporučuji všem, kteří mají v oblibě zvuk kytar.. (12.02.2011)

Tak jako rádi čteme pohádky o krásné Vasilise nebo o Nebojsovi, tak rádi posloucháme pohádky o hudbě, a především o blues. O tom, jak se Leadbelly vyzpíval z vězení, jak Blind Lemona Jeffersona přikryl sníh nebo o křižovatce Roberta Johnsona; velice dojemná je i pohádka o posledních chvílích Bessie Smithové nebo o dvou Williamsech. Pohádka Waltera Hilla má tu vadu, že je příliš vykonstruovaná a příliš se snaží poučovat. Vracíme se do Delty, a koho tam najdeme? Stevea Vaie! Oproti projektu znalce a milovníka blues Martina Scorseseho "Blues" (všech 7 filmů je výborných) jsme zde o třídu níž.... Pozn.: Po shlédnutí jsem ještě dostal chuť na kousek reality, a tak jsem si pustil koncert z Mayallových sedmdesátin. (27.11.2015)

Pohodové road movie z nezameniteľného prostredia amerického juhu. Slnko, priateľstvo, pre Mississippskú oblasť príznačná bluesová hudba, putovanie šírymi planinami, spoznávanie nových ľudí, trochu amerického klišé a záverom príjemný pocit zo zhliadnutia tohto, v kontexte Hillovej filmografie takpovediac atypického filmu o bluesmanovi-veteránovi vnášajúcom do života mladíka rozhodnutého ísť v jeho šlapajach nové svetlo a zmysel života v podobe citlivejšieho vnímania jeho vysneného hudobného štýlu - bluesu. Priaznivci hudby Ry Coodera, ktorého nahrávky sprevádzajú celý film, si možno jednu hviezdičku prihodia. 65% (16.06.2011)

Walter Hill je docela hustej týpek Hollywoodu nebojí se jít do žádnýho žánru a to uznávám. Na tenhle film musíš mít toulavou duši a pak vnímat spousty pravdy o hudbě. Navíc kdo má rád hudbu, myslím skutečnou, ne ty dnešní pitomce co si myslí, že je hudba je, když se slíknou do spodního prádla a hopsaj, tak tu při té závěrečné kytarovce poškočí srdce radostí a to už nemluvím o posledním záběru do kterýho běží závěrečné titulky. (03.08.2018)

Nechápu jak jsem mohla takovou perlu nechat tak dlouho v šuplíku. Během prvních pěti minut se mně Crossroads dostal pod kůži a nepustil až do naprosto famózního konce. Kdo miluje kytaru a blues, tak tahle skvělá road movie je to pravý. Pro někoho nuda, pro mě bezvadnej zážitek. (21.03.2015)