matka!

V izolovanom dome uprotred prírody žije pár tvorený mladšou ženou a o poznanie starším mužom. Ich pokojný domov jedného dňa naruší nezvaný hosť, ktorého zo slušnosti prijmú. Počas nasledujúcich dní začína hostí pribúdať a ich zvyšujúci sa počet neveští nič dobré. - Vždy oceňujem, keď sa známy filmový tvorca pustí do hororu a trochu dostane tento žáner na verejnosť, ale mne horor Mother! štýlovo vôbec nesedel. Musím uznať, že hororové scény ma velmi bavili a ten brutálny chaos a depresívny stav hlavnej hrdinky vytvárali miestami výbornú atmosféru, ale prišlo mi to trochu nezvládnuté a tá viac ako hodinová expozícia bola podla mňa zbytočná, pretože nepomohla vybudovať napätie a obsahovo sa druhej polovici absolútne nedokáže vyrovnať. Nebudem v tom hladať žiadne hlboké významy, ale ak to dostane nejakú nomináciu na Oscara, ako sa na mnohých portáloch píše, budem velmi rád, že sa konečne tá banda tupcov prebudila a uvedomila si, ktorý žáner tu všetkému šéfuje. + herečka z House at the End of the Street + 2 herci z Warm Bodies + herec z Torment, Wolves a Pay the Ghost + herečka z iZombie + herečka z The Gracefield Incident (05.12.2017)

Proklatě černá komedie mravů, která se zvrhne v surreálný apokalyptický horor. Aronofského film zprvu jen v náznacích, posléze stále explicitněji dává najevo, že nesledujeme realistický příběh. Hypotéza, že půjde o variaci na Hnus (1965) nebo Rosemary má děťátko (1968), čili o domácí horor o paranoidní hrdince, je udržitelná zhruba první hodinu. Poté film morální, logické i jakékoliv jiné normy platné v našem aktuálním světě definitivně opouští. Jednání postav již nelze vysvětlit podle žádného psychologického parametru, mezi událostmi neexistují racionálně zdůvodnitelné vztahy, zákony fyziky přestávají platit. Z podtextu se stává hlavní text a jiná než alegorická interpretace na rozdíl od výše zmíněných filmů Romana Polanského, u nichž jsme až do konce drženi v nejistotě, zda nesledujeme jen zosobněné fragmenty hrdinčiny narušené mysli, není možná. Při snaze o čtení více ukotvené v realitě by se struktura filmu zhroutila.Matka! ovšem své vyprávění nezakládá na neurčitosti a nezodpovězených otázkách. Diváky se nesnaží podněcovat k domýšlení toho, co zůstalo nevyřčeno. Aronofsky nám naopak, jak má ve zvyku, své „velké“ myšlenky bez uzardění vmete do tváře. Sledování filmu není nekomfortní, protože bychom tápali, jaké sdělení nese, ale protože víme (a vidíme) víc, než chceme. Někdy je potřeba atakovat všechny smysly. Díky našemu fyzickému přimknutí k hlavní hrdince (kamera prakticky neopouští její hledisko) s ní soucítíme, prožíváme její fyzické utrpení a chápeme jak její rostoucí frustraci, tak závěrečný akt vzdoru. S podobně agresivním vizuálním stylem, pro který bývá řazen mezi největší pozéry současné americké kinematografie, pracuje Aronofsky ve většině svých filmů, ale v matce! pro jeho uplatnění našel zřejmě poprvé adekvátní materiál. Volbu „příběhu všech příběhů“ jako podkladu pro vyprávění můžeme vnímat jako projev nedostatku soudnosti, ale též coby zdvižený prostředníček směrem ke kritikům, kteří Aronofskému dříve vyčítali snahu vlastní mnohým midcultovým umělcům – pojednat v banální zkratce o problémech celého univerza. Matka! se vrací rovnou k počátku života na zemi a zároveň svou banalitu dává ostentativně na odiv. Nehraje si na vznešené umění, nad nímž bychom měli dlouze kontemplovat. Jde o nepokrytou snahu jakýmikoliv dostupnými vyjadřovacími prostředky, trochu v duchu "divadla krutosti", upozornit na krizi, ve které se lidstvo vinou nespravedlivých společenských poměrů i vlastního sobectví, nezájmu, pokrytectví, přezíravosti a samolibosti octlo. Je to zoufalý, ale ve své bezelstnosti zároveň neobyčejně autentický výkřik, ne vlídná prosba. Možná vás pohorší, možná se mu vysmějete, možná vám z něj bude špatně, ale pokud vás nenechá lhostejnými, splnil svůj účel. 90% Zajímavé komentáře: Arbiter, ScarPoul, JitkaCardova, salalala Triple H, Avathar, hlošík, Cyberboy (12.02.2018)

Sledujem tú širokú škálu rôznych hodnotení a je jasné, že tento film si hľadá fanúšika o čosi ťažšie. Aronofsky svoje filmy zvláda bravúrne a ja som mu to zožral. Radím sa do skupiny, ktorej film sadol. Našli sa momenty, keď som takmer nedýchal. Film má pomalšie tempo, čo mi max. vyhovuje a aj práve preto vyniknú napínavé a vyhrotené momenty. Herecky úžasne zahrané, Bardem skvelý ako vždy a J. Lawrence predvádza asi svoj najlepší výkon. Zvraty v deji neriešim, aj keď to bolo miestami veľmi divoké. Hodnotím ako na mňa film pôsobil. Jednoducho som od neho nevedel odtrhnúť oči, prišlo mi to zaujímavé, napínavé a veľmi dobre zahrané. Je úplne jedno či ste veriaci alebo nie, bral som to ako psychologický horor a dostal som o dosť viac než som očakával, pretože kvôli dosť mizernému hodnoteniu som film dlho odkladal. 80%. (07.07.2021)

// Aronofsky je hroznej debil, co? V něčem má ten kluk ale pravdu, a když tuhle pravdu zabalí do mírné dávky absurdity, cynismu a parodie, vypadne z toho pro jednou docela svěží film s hodně intenzivním dějem a strašnou kupou témat na zamyšlení se. Jasně, konec je celej on, takže opět drtivá doslovnost a selhání najít ten správný závěr, nicméně point taken. Jennifer Lawrence je mimochodem zralá na dalšího Oscara a Michelle Pfeiffer bych s chutí navlékl zpátky do kostýmu Catwoman... ale to jsem možná jenom já. 9/10 (17.10.2017)

Abstraktní jako Fontána, ale zpracované daleko více minimalisticky. Hudba tu v podstatě vytváří "jen" napětí, které je, nutno dodat, hodně stísněné a řádně nechutné. Na druhou stranu tu, pro svojí abstraktnost a excentrický vzhled, vůbec nepochopíte jedinou postavu. Co naplat, že tu všichni hrají jak z partesu, když vlastně vůbec nevíte, jaký smysl jejich emoce na plátně mají. První půlka je hodně nelogická a druhá je zase dost brutální. Pokud si odmyslíte skutečnost, že jedinou živou bytostí je v tomto filmu opravdu Javier Bardem, tak v tu ránu film získá úplně jiný rozměr. Jenže Darren divákovi nic nedaruje a tak po shlédnutí filmu odcházíte spíš s pocity, že tenhle film je jedna velká šílenost, která nemá logiku, což potvrdí i závěrečné nechutné scény, které se mnou vůbec nic nedělaly. (27.12.2017)