matka!

Nějak čeho jsem se obával. Je mi jedno co tím chtěl mistr říct, čeho je to alegorie a jaká úvaha o umění, prostě film kde vyjevená J Law chodí 2/3 stopáže po baráku a chová se jak upjatá totál p*ča, já už tou dobou dávno znuděn. Viva nemainstream... Asi nejlíp ten dojem vystihuje hláška “pořád mluvíš jak chceš dítě, přitom mě ani nemrdáš.” (31.01.2018)

¨Fakt nemám problém s divnejma filmama, to asi ví každej, co ví, na co koukám, ale... Tady mi většina divnosti přišla jako příliš laciná a příliš samoúčelná, příliš dlouhá a s Jennifer Lawrence, která je sice dobrá herečka, ale zde se od první vteřiny tvářící podobně jako někdo, komu se zrovna pokouší prokousat ušním bubínkem pavouk, co poslouchá metal a má rád palačinky. A ne, není to špatné, jen to nemá mnoho co nabídnout a snaží se ten fakt schovat za snahu o bizarnost a biblické motivy - protože když se budete trochu snažit, můžete je naroubovat na jakýkoliv film. (05.02.2018)

Jsou prý režiséři, u nichž se vyplatí sledovat i jejich nepovedené filmy. V tom má Aronofsky kliku, protože jeho poslední povedený film byl Wrestler. Matka! (jak to tak říct a neurazit) je třeskutě banální storka, kterou vměstnáte do pár učebnicových klišé. Darren jí dokázal oplácat baculatými a nabubřelými vaginálně-biblickými symboly, čímž dodal všem těm béčkovým replikám zdání bezmála kosmické platnosti. A protože první polovina je neškodná a vůbec nikam nevede - navíc stále opakuje jednu a tu samou figuru - připravil si na závěr delirický průlet dějinami násilí a kurzem religiozity pro začátečníky. Tenhle režisér se zjevně cítí jako virtuózní Poeta, ale ve skutečnosti je to jenom upatlaný štukatér a údržbář. A jeho rajský altán se mu rozkládá pod rukama. Jennifer Lawrence tentokrát neirituje. Je naprosto odevzdaná do rukou loutkáře, který sám moc netuší, proč se mu všechny ty nitky pletou a kam vlastně vedou. Óda na úděl ženy, matky, rodičky? Kdepak, taková malá Fontána pre samohanu. Weh. (20.10.2017)

První půlka, když si tam Ed Harris přitáhl svou family se mě hodně líbila, mohlo to směřovat kamkoli a já byl opravdu v silném očekávání, navíc na Jennifer se mě fakt krásně kouká, Javier umí hrát a Michelle kdykoli, kdekoli, jakoli, jenže co následovalo ve druhé části mě přišla jako dokonalá ukázka velkolepého ega stvořitele tohoto filmu, jen jsem trpěl a čekal a na konec. Dám dvě za tu první část, protože tam se mě filmové řemeslo docela lesklo. (05.06.2019)

Bylo by snadné poslat tento Aronofského počin jak do odpadu, tak i k plnému hodnocení. V prvém případě bych si to obhájil tím, že jde o šílenou slátaninu, která se tváří jako něco víc a pokouší se o přínos nějakého sdělení. V druhém případě bych se tu rozplýval nad nápaditostí, skrytými metaforami a odkazy na Bibli, poselstvím atd. Bezprostředně po zhlédnutí jsem skutečně matku! ohodnotil odpadem, avšak stále mi právě viděný počin ležel v hlavě, nutil mě přemýšlet, dohledávat si o něm informace a přijít na to, proč se mé hodnocení tak moc liší od hodnocení mých oblíbených uživatelů. Naťuknutí v mnoha recenzích či vysvětleních děje mi otevřelo oči ke zcela jinému nahlížení na zpracovanou látku. Musím uznat, že nejrůznější odkazy na Starý i Nový zákon jsou perfektní a osobně by mě zajímalo, kolik uživatelů, co hodnotí film tak vysoko, pochopilo skryté vazby či metafory, aniž by si o snímku dopředu cokoliv zjišťovali, zajímali se o něj a případně se někde dočetli, o co tvůrcovi šlo. První část snímku mi zaváněla celkem solidní podívanou, v níž spousta nelogičností v chování postav srážela dojem. Druhá, kde dochází k prezentaci brutality a násilí, byla natolik absurdní a šílená, že jsem byl odhodlán zůstat u nejhoršího hodnocení. Stále jsem čekal, jaké bude rozuzlení, zda se dozvíme něco, co nás naprosto odrovná. Neříkám, že tu něco takového nebylo, ovšem nejsem si jistý, zda to bylo zcela srozumitelně podané. Filmy, o nichž je potřeba si nejprve něco zjistit, aby mohly být správně a pořádně pochopeny, filmy, o nichž si po zhlédnutí musíte dohledávat jejich vysvětlení, které se navíc strašně různí a je těžké se dopídit něčemu oficiálnímu, nejsou v několika posledních letech mým šálkem kávy. Vzhledem k tomu, že mě však matka! donutila dlouze o příběhu přemýšlet, nemohu ji dát odpad. Pocitově se nedostanu nad 1*, avšak nechci Aronofského počin zcela zatratit. (25.02.2018)