Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho

51. KVIFF - Po tomhle filmu mám skoro pocit, jak kdyby byli Finové v šedesátých letech úplně jiní, než je tomu dnes. Ale také je dost možné, že na ně v tom období, kdy se odehrává tento film, působil polární den. Všichni totiž byli komunikativní, otevření, vstřícní a sem tam i lehce sarkasticky vtipní. Tudíž všechno možné, jen ne dostatečně finští. Nicméně u tohoto filmu musím pochválit, že se snaží boxerské drama vyprávět naprosto obyčejně, a tak, jak to pravděpodobně opravdu bylo. Takže žádné přehnané americké příběhové výpady, ale prostý příběh Olliho Mäkiho, který chvíli ve svém životě tápal, než pochopil, co je jeho opravdové štěstí. Bohužel ona černobílost ve mně vyvolávala efekt spánku a tak jsem se chvílemi slušně nudil. Závěr filmu pak krásně ukázal to, proč jsou evropské filmy tak opravdové. Opravdovější boxerský příběh aby divák pohledal. (04.07.2016)

Už jsem viděl slušnou řádku boxerských filmů, a nutno uznat, že tenhle je opravdu jiný. Pekař z Kokkoly jakoby ani nechtěl být mistrem světa, protože jeho život právě dostal jiný smysl, a on chce být jen obyčejně šťastný. Z toho prostě nového Rockyho neuděláte (ostatně Juho Kuosmanen se ani o nic takového nesnažil). Těžko bych film popsal jako romanci, ale v jeho jinakosti je jistý půvab. (21.09.2020)

Boxerské filmy prostě nejsou špatné, a tak ani tenhle, finský a navíc černobílý, není špatný, i když rozhodně není určen pro každého. Na jednu stranu moc umělecké, na druhou stranu to ale ukazuje box i trochu jinak, nikoli jako adrenalinový, drsný sport, ale i jako přetvářku, která je ke sportovcům mnohdy dost krutá. (31.08.2017)

Velmi příjemný, skromný film o stejně naladěném, lidsky sympatickém pekaři a mistrovi světa v lehké váze, jenž si tuto svou prozatímní nálepku veze s sebou do Helsinek na svůj nejšťastnější den v životě, kterým je nepochybně 17. srpen ´62. Nikdy na něj nezapomene, v ten den se rozhodl, a šel do toho, jo...také absolvoval několikaminutový boxerský zápas. Vynikající režie, herectví i krásný romantický příběh o naplnění svých životních cílů. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (09.05.2017)

SUOMI prišli s pozoruhodným experimentom, o skôr amatérskom, ako profesionálnom BOXEROVI v ľahkej váhe, ktorý vyzve amerického černošského šampióna Daveyho Moora, aby si to rozdali vo férovke na zaplnenom helsinskom futbalovom štadióne, alebo by som to nazval : „O čosi chudobnejší fínsky príbuzný legendárneho Rockyho” ... Ako pekár z Kokkoly, Olli Mäki, prišiel v 60. rokoch do hlavného mesta, Helsínk, zo svojej obce, a začal si plniť sen poctivým trénovaním, zároveň sa na neho zamerali filmári, ktorí o ňom nakrúcajú dokument, a tak tu mám film o filme, alebo trebárs športovec a jeho extrémne sympatická priateľka Raija, a akási životná kríza medzi nimi dvomi, do toho sa ešte mieša jeho agent Elis Ask, ktorý mu komanduje život a diktuje mu, čo a ako má robiť, správať... + by som doplnil samé fotenia, večere, čiže očakáva sa veľká udalosť, kladú sa na neho nesmierne nároky, a začína si poriadne uvedomovať, že mu to všetko prerastá cez hlavu, nezvláda to. Film som si najviac užíval práve vtedy, keď som videl boxerovú lásku, v podaní peknej herečky Oony Airoly. Samotné prevedenie je nadštandardné, aj preto, že sa režisér rozhodol pre čiernobiely, ULTRA krásny digitálny kontrastný OBRAZ, ktorý zaraďujem, na druhé miesto, vedľa Raije, a tretie miesto získava ? Kto iný, ako Olli Mäki ! Zaujímavý výkon Jarkka Lahtiho. A viete, ktorý je najšťastnejší deň v živote Olliho Mäkiho ? Ja už to viem, ale musel som tomu venovať 90 minút, aby som to zistil, a určite to stálo za to ! Taký atypický film, ktorý som si do cela užil, až na niekoľko scén... (11.03.2017)