Muž v ohni

Taken na Scottovském tripu. Pomalý melancholický revenge akčňák o tom, že brát zkrachovalým armádním zabijákům jejich jedinou naději na vykoupení, prostě není dobrý nápad. Z jeho naivity a patetických nebo ultratvrďáckých hlášek můžete mít srandu, nebo si to všechno skvěle užijete. Perfektní, proti typu obsazený Denzel, který to povznáší stejně jako Liam to Taken. (14.01.2006)

Tony Scott je fakt ďábel a tady se vyřádil kdo viděl chápe kdo ne stejně mu to na plný čáře nedocvakne. Denzel Washington je ve své roli fakt cool a když vlejzá do klubu s šátkem a brokovnicí jeho coolovost dosahuje rozměrů až trainingdayovských. Na jeho nemilosrdnou cestu za pomstou je fakt radost se dívat a když chlápkovi nacpal C4 do prdele málem jsem vybouch radostí. Jinak mě velice potěšilo obsazení Christophera Walkena a Mickeyho Rourka. (09.08.2005)

Muž V Ohni nabízí na jedné straně vynikající herecké výkony nejenom v hlavních rolích, a slušně řečeno nekorektnost (čili česky hrdinu, který se s tím moc nesere - dost se při tom zamaže, takže to nešlo korektně opsat;) - a tvůrce, který to neschovává kvůli ratingu PG-13). Na druhé straně ale taky "nabízí" poněkud rozkolísanou náladu kořeněnou až příliš srdceryvnými momenty, které působí jako úlitba "průměrnému divákovi". Nějak mi to prostě neladilo, a dělat z lidsky vykresleného antihrdiny Jacka "Insta-Heal" Bauera NA PLOŠE DVOU A PŮL HODINY mi přišlo jako mrhání filmovým materiálem i divákovým časem. Starouš Tony mi víc kápnul do noty svojí o dva roky mladší záležitostí, ve které Denzel aka Déža Ví, zač je toho James Caviezel (i když jsem dal stejná procenta). Man On Fire rozhodně stojí za vidění, a sám bych řekl, že ne jednou (ale za dlouhý čas) - ale stejně tak chápu ty, kdo ho mají za jeden ze svých nejoblíbenějších filmů, jako ty, kdo si jsou jistí, že tady Scottovi zatraceně ujela ruka. Ode mě 70%. (08.08.2012)

Tony Scott poprvé v rámci celovečerní stopáže v plně experimentálně impresionistickém modu. Kamera a střih, respektive vpíjení záběrových fragmentů se stávají ekvivalentem masivních nánosů barev a tahů štětce. Nervně roztěkanou formou pak Scott drsňácký thriller přetváří ve fantastický macho camp, jehož přebujelé obrazy se stejně opájí kýčem a nadreálnou umělostí jako vrcholná díla mistra melodramat Douglase Sirka. Na malém monitoru je to směšná podívaná pro puberťáky tápající ve své maskulinitě, ale na velkém plátně se "Muž v ohni" bere dech coby okázalý audiovizuální ekvivalent kinetického umění. Skvostný zážitek pak rámuje mix dojmů z unikátního díla, které zvládne být nechtěně úsměvné ve své zasmušilosti, cringe ve své kýčovitosti, jímavé ve svém patosu i uhrančivé svým formalismem. (13.08.2024)

Scott to přeháněl. Na můj vkus exhiboval až příliš, ty jeho nervní kamerové hrátky byly až moc časté, řekl bych, až otravné. Jednoduchý scenář se nevyhnul několika logickým nesmyslům, ovšem nejednoznačný konec celkem příjemně překvapil. Washington se zde herecky opakuje, v podstatě předvedl variaci na svůj oscarový Training Day (pravdu díš, seppe). Potěšilo vidět Walkena v jiné, než tradičně záporné roli a příjemně překvapila ta malá holčička, která podala velmi přesvědčivý a přirozený (na dítě) herecký výkon. Závěrem cool hláška z rozhovoru, který vede Washington (chystající se k atentátu na jednoho z hajzlů) se starým pánem, který tomu přihlíží: "V kostele mluví o odpuštění." -- "Odpuštění je mezi nimi a bohem. Má práce je sjednat jim schůzku." (28.10.2004)