Blok 99

„Nápravné zařízení Redleaf je věznice s maximální ostrahou. Já ale preferuji jiný výraz. Takový, díky kterému si uděláte jasnější obrázek. Věznice s minimální svobodou. Když budete dělat potíže, vaše minimální svoboda se ještě zmenší. Na tak malou, až bude skoro mikroskopická. Rozumíte mi?“ Stejně jako v předešlém Kosti a skalp si Zahler jede to své pomalé tempo, zas má k dispozici vcelku velkorysou stopáž, a přesto mě nestačil ani na chvilku začít nudit. Člověk tak může v klidu poznat hlavního hrdinu a začít mu fandit, a alespoň trošičku se naladí na následné čekání ve vězení. Ačkoliv ve své podstatě je to jen past na diváka, protože Bradleymu brzy začne docházet to, čeho má zdánlivě ze všeho nejvíc…čas. Vaughna mám spojeného s jiným typem rolí a upřímně řečeno i kvalitami. Tady jsem ho však opravdu „žral“. A maximálně jeho postavě fandil, protože peklo, které zažívá, se stále víc stupňuje. Pak najednou přijde telefonát a už je vše jasné…Zahler znovu nekompromisní a vyžívající se v brutalitě. A já ho zas odměním solidními 4*. (27.01.2018)

Unikátní film bez kompromisů, u něhož nevím, k jakému jinému snímku bych ho /atmosférou/vyzněním/feelingem přirovnal. To se v časech dnešní kinematografie moc často nestává. Hlavní postava vypadá jako "trumpovský redneck", fór je v tom, že když od něj v úvodu čekáte chování, které by předsudečně odpovídalo jeho vizáži, nedočkáte se, poněvadž vás překvapí tím, že je v něm víc, mnohem víc. Druhý fór je v tom, že se i přesto jím činěného násilí nakonec dočkáte. A to v takové míře a tak zvláštně podaného, že má skoro až transcendentální účinek. Ono to totiž vypadá nefilmově. Celý snímek má relativně ošklivou kameru (digitální barvy, nepříjemné a nezvyklé úhly), při bojových scénách se skoro nestříhá a nezřídka jsou snímány nepřirozeně velké celky, gore rovněž vypadá jinak než v jiných filmech. Ale jako - já skutečnou rozšlapanou lebku nikdy v životě neviděl - a to, že tedy vypadala jinak, než v miliardě jiných filmů, mi dávalo pocit, že ji možná poprvé vidím... Spíš než film mi tedy Brawl in Cell Block 99 připomínal velice realistický sen, který se čím dál víc mění na noční můru, do které se člověk noří hlouš a hloubš. Každopádně jeden z filmů roku. (14.10.2017)

Spoilery! Když se Vám život začne srát, tak se zpravidla spouští řetězová reakce a začne se vám srát na všech frontách. Tenhle film je názornou ukázkou. Nejdříve přišel vyhazov z práce a poté náš nacistický plešárd zjistil, že mu žena pěkně kecala, když mívala až 6x za měsíc menstruaci. Naštěstí je to správný chlap a rozhodne se svojí kurvu ženu přeci jen finančně zabezpečit. Se svým základním vzděláním nemá více možností, než využít své obtloustlé tělo a dát se na dráhu zločinu, čímž se spustí pěkná salva velice zoufalých rozhodnutí a nesmírně dramatických rozhodnutí. Tento film je tak oblíben, protože jde krásně přímou surovou stopou k vynikajícímu závěru. Hlavní hrdina se zkrátka musí ze svých nesnází probít ven. Věnováno kamarádce Terezce, která teď také svádí velice nelítostný boj. Drž se! (13.09.2018)

Pecka jako Prase!! S.Craig Zahler mě sice jeho prvotinou Bone Tomahawk příliš nezaujal, byť do žánru Horor obnovil mrtvý žánr Western a předvedl dvě solidní gore scény, nuda však byla u mě nevyhnutelná, ale jeho druhý počin je naštěstí jiné kafe!Hlavní hrdina Vince Vaugn ( správně herec známý jako komik z béčkových komedií) se transformoval v nekompromisní velké Hovado, které nemá šanci nikdo porazit jak fyzicky, tak psychicky a zažívá nejsilnější a nejlepší herecký výkon v Kariéře! První čtvrtina filmu je ještě vlažnější, ale při vstupu do vězení začíná hodně chlapácká a trvďácká jízda, kde z autentičnosti a reálnosti doslova mrazí. Věznice RedLeaf bylo pro mne dost možná nejdrsnější vězení, co jsem kdy ve filmu viděl a hlavní ředitel zahrál bezcitnou a nepříjemnou sviňi naprosto s grácií. Potěší velmi drsné souboje, které Zahler natáčí bez jediného střihu a není nouze o zlomené paže, nohy, páteře a rozšlapané lebky!! Gore je zde natočeno velmi odlišně než v jiných filmech, otázkou tedy zůstává, kdo se přibližuje více realitě? Velmi nekompromisní, zlý, bezútěšný, chladný, inteligentně napsaný a bravůrně zrežírováný vězeňský flick, který zde nebyl posledních 20 let a letos definitivně bude bojovat o přední příčky. 95% (17.10.2017)

Zahler umí psát; a to scénáře i knihy. Proto je zarážející, že tentokrát ho tolik zrazuje právě psaní. Zatímco první polovina (a speciálně pak prolog) si dává načas opodstatněně, aby dodala pořádné maso motivacím a pod povrchem bujícím běsům Bradleyho "Hulk" Thomase, tak druhá od vstupu do systému to celé zazdí. Postavy jsou v ní ploché až nechtěně směšné, akce je pomálu (což špatně není) a je až neumětelsky pomalá (což špatně je), děj pak absentuje zcela, lokace věznic jsou pak přesvědčivé asi jako předvolební sliby. Místo přímočaré údernosti (zúročující důsledně budované Bradleyho motivace) se začne sázet na až absurdní u-t-a-h-a-n-o-s-t. Nikoli však stylovou, která by budovala tenzi ticha před bouří či se věnovala postavám, ale nadbytečnou, kdy mělo skončit pěkných pár desítek minut ve střižně. A o co více je Vaughn v úvodní civilní "d'onofriovské" poloze respekt budící, o to méně mu to sedne v následné muklovské poloze mlátičky jedoucí v napřesdržkuvšem módu Michaela "Bronsona" Petersona. Prostě tuctový grindhouse, kterému hraje do karet, že tu dlouho žádný seriózně míněný nebyl. (15.10.2017)