Volyň

"Nemci sú menej nebezpeční ako ukrajinské bandy..." Každý kto sa spoň trochu zaujíma o 2. svetovú vojnu a Československo určite počul výraz Wolyňskí Češi. Mnohí z nich sa neskôr pridali k Československej armáde... O masakroch medzi ukrajinským a poľským obyvateľstvom v tejto oblasti som nevedel. Keďže sa filmu ujali Poliaci vedel som, že to bude kvalitné i drsné zároveň. Slovo drsné alebo kruté naberá v niektorých scénach iný rozmer a dobre to vystihla jedna z postáv vo filme. "Ani zviera nie je schopné toho čo človek..." Povedal by som, že slabšie povahy by sa mali filmu radšej vyhnúť, aj keď som si vedomý, že tieto slová znejú skôr ako reklama, lákadlo alebo test odolnosti. Spočiatku to tak vôbec nevyzerá , film začína poľsko-ukrajinskou svatbou, komplikovať sa to začne o čosi neskôr. Ak mi film celú dobu niečo pripomínal , tak určite ruský film Idi i smotri. Namiesto vystrašeného chlapca tu máme mladú Poľku Zosiu, ktorá je celý čas na úteku, nechápe a nechce pochopiť...Tak to je...Človek je najväčšia sviňa na svete...Filmu chýbajú jedine silné emócie, nedokázal mi zovrieť hrdlo, uroniť slzu...Iba nechápavo sledujete neskutočné zverstvá a možno to bol cieľ. Objektívne možno 80% , ale za tú surovosť, reálnosť a vypovedanú pravdu dávam plný počet. 100%. (17.04.2017)

Malá rekonstrukce obrovské, hnusné a drastické genocidy, tak o tom byl tenhle film. Občas jsem jako evulienka musela také zavřít obě oči, to se skutečně chvílemi nedá rozdýchat, co dokáží lidé, nejdokonalejší tvorové na světě. Zřejmě bylo nutné použít i obrovské množství tekutiny, která jim utlumila jakékoliv lidství a nebo odhalila tu zrůdnost uvnitř. Po skončení filmu jsem to hned nehodnotila, ono to snad ani hodnotit nejde, ale přemýšlela jsem proč jsem já, cíťa neuronila ani slzu? Myslím, že to nebylo zfilmované a zpracované tak, abychom ronili slzy, ale tak, abychom se zamysleli nad tím, co dokáže člověk ve vyhrocených situacích jako byla tahle a nebo stále probíhá i v jiných částech země v různých obměnách. Sonda do našeho jávství, co já bych dělala na místě Zosii a nebo ostatních........... ? Polská kinematografie letí tryskem nahoru a já jsem zvědavá, co dalšího nám předloží. Souhlasím s jasně napsanou kostrou tohoto masakru s verbalem.........jen jsem si to trochu proškrtala, ale jinak ano, bylo to ještě horší a o banderovcích nemluvě. (03.04.2017)

Není každý den posvícení, i v rámci polské kinematografie lze evidentně nalézt brakové snímky. Naprostá tvůrčí impotence spolu s nezáživnými hereckými výkony a rutinérskou režií se snaží přesvědčit diváka o existenci naprosto černobílého světa, v němž ti úžasní světci jsou Poláci a ti nejlezlejší zloši jsou Ukrajinci. Němci zde připomínají matku Terezu v začátcích jerjí kariéry. Aby divák neusnul nudou, je mu občas předložen záběr, jehož jediným cílem je ukázat, že film je ukrutánsky realistický v zobrazování ukrutností. Bohužel z toho vychází, že film je ukrutánksy blbý. Rozpolcený kapitán, ani flambovaný hoch neměli pro snímek žádný přínos a naturalistické zobrazení jejich skonu bylo zcela zbytečné. Ostatně stejně jako celý tento film. (11.06.2020)

Jsem moc rád, že Atlásek se na polský filmy začíná pomalu ale jistě neplňovat až vyprodávat. Největší díl na téhle situaci nesou samotný polský filmečky, které jsou kvalitní, ale současně to není žádná intelektuální sebeonanie. Svůj podíl na téhle situaci mají ovšem i dva fešáci, kteří před časem zrealizovali středoevropský projekt 3Kino, ve kterým Polská kinematoška má svůj oprávněný podíl. Díky těmto faktorům jsem se včera nechal zcela pohltit a ke konci naprosto sejmout filmem Volyň. Ze začátku jsem si říkal, kurva není to zbytečně zdlouhavý, sledovat zvyky, tradice a společné soužití Poláků a Ukáček ? Jenže dočkej času jak husa klasu, všechno dříve viděné totiž má vliv na celkovou sílu a vyznění příběhu. Po jehož skončení si člověk říká, je tohle vůbec možný že se dělo ?? Musím říct, že proti syrovově realistické surovosti, které jsem byl ve finále svědkem je i film Jdi a dívej umírnější bratříček. Velmi nepříjemný, ale silně naturalistický zážitek, připravený v exceletní filmařině a s dokonalým hereckým výkonem Michaliny Labacz, která si za svůj životní výkon odnesla rovnou dvě nominačky na Orly. (31.05.2017)

V posledných rokoch je filmov o holocauste a iných genocídach tak moc, že ma už dávno žiadny ani trochu nechytil a skôr mám pocit, že tvorcovia tou ohranosťou nerobia týmto veľmi smutným témam dobrú službu, ale po dlhých rokoch konečne prišiel Wolyn a ukázal všetkým podobných filmom, ako sa to má robiť. Ale rozhodne nejde len o vyvražďovanie, tento film mi celkovo prišiel veľmi dobre zvládnutý. Dej zaberá dlhý časový úsek, takže to pôsobí trochu výpravnejšie a veľkolepejšie, ale hlavne je perfektne pomaly gradovaný. Dokonca mi vôbec nevadilo, že celá úvodná fáza sa venuje vlastne len svadbe, pôsobí to príjemne dobovo, cítiť atmosféru vojny, ktorá je na spadnutie a dobre podané vzťahy medzi Poliakmi a Ukrajincami, ktoré sú ešte spočiatku pomerne dobré, ale predsa len už je trochu cítiť, že sa to začne kaziť. A po začiatku vojny ide zaujímavosť filmu samozrejme hore, ale opäť si film vystačí bez nejakého výrazného násilia, aby ukázal, ako vojna robí len samé problémy, či už problémy s jedlom, neustálym strachom, prechádzajúcou armádou, ktorá si vždy vezme, čo chce a samozrejme aj obyčajnými ľuďmi, kedy sa nikomu nedá veriť, lebo každý ide hlavne sám za seba. Ale predsa len sa občas nájde aj niečo ešte o dosť nepríjemnejšie. A takto to postupne graduje, až film vyvrcholí v záverečnej polhodine, kedy je z toho nielen poriadne krvavý a drsný, ale hlavne dosť sugestívny zážitok. Táto fáza mi pripomenula slávny ruský film Choď a pozeraj sa, hlavne práve tou sugestívnou atmosférou a sledovaním psychických útrap jednej postavy, ktorá toho zlého videla omnoho viac, než by jeden človek mal, ale zatiaľ čo ten film priniesol tak dve, tri výrazné scény a zvyšok tvorila len atmosféra, Wolyn v tomto zašiel omnoho ďalej a tak sa nemusí spoliehať len na atmosféru, ale ponúkne aj množstvo nezabudnuteľných scén. Jedine musím vytknúť, že niektoré sekvencie mi prišli dosť zle strihnuté, asi dvakrát som mal pocit, akoby niekto vystrihol pár minút z filmu, lebo dej poskočí ďalej a neukáže, ako sa nejaká zaujímavá udalosť skončila a rozhodne to nie je len skrátenou verziou, videl som obe, ale inak tu nemám absolútne žiadny problém, film ponúkne veľmi kvalitný zážitok a kľudne to mohlo trvať aj dlhšie. Plusom sú aj postavy, o nejakých výraznejšie charizmatických hercoch sa tu síce moc hovoriť nedá, ale aspoň to pôsobí tak prirodzene, akoby som sledoval skutočných ľudí a ich problémy a vyhovovali mi prakticky všetci a našťastie obzvlášť hlavná hrdinka, ktorá si toho prežije až nepríjemne moc. Režijne tiež nemám väčších výhrad, perfektná atmosféra, slušná výprava a dostatočne naturalistické násilie, aby to pôsobilo čo najviac realisticky. A ešte aj tá hudba je taká nepríjemná, aby ten sugestívny zážitok ešte viac podporila. Takže v dnešnej dobe po množstve videných podobných filmov už ani nedokážem dať filmu tohto typu plný počet, ale inak som teda mimoriadne spokojný, po všetkých stránkach nadmieru kvalitný zážitok, ku ktorému sa ešte určite párkrát vrátim. 83% (16.04.2017)